减肥训练11天猝死 17岁花季少女为何猝死减肥营？

Malt?tina (Malti)
Mapa roz?í?ení jazyka
Roz?í?ení	Malta
Po?et mluv?ích	399 000
Klasifikace	Afroasijské jazyky Semitské jazyky Západosemitské jazyky Arab?tina
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti
ú?ední jazyk	Malta
Kódy
ISO 639-1	mt
ISO 639-2	mlt (B) mlt (T)
ISO 639-3	mlt
Ethnologue	MLS
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 　　加快编制全球引才发展策略。

Malt?tina (maltsky malti, anglicky pak Maltese) je p?vodem semitskou ?e?í maltského národa. Malt?tinou mluví kolem 400 000 obyvatel Malty a p?ibli?ně stejny po?et Mal?an? ?ijících v emigraci v zahrani?í (USA, Kanada, Austrálie, Velká Británie atd.). Malt?tina je dnes ú?ední ?e?í na Maltě (od roku 1936, kdy spolu s angli?tinou nahradila ital?tinu).

P?vod

Malt?tina je semitskou ?e?í, p?i svém vzniku silně ovlivněnou féni?tinou a severoafrickymi dialekty arab?tiny s vyraznymi deriváty a substráty ?e?í jinych (zejména ital?tiny, zde p?edev?ím sicilského dialektu, a také angli?tiny). Vyvoj malt?tiny odpovídá tedy i velice bohatym dějinám maltského národa samotného. Malt?tina je jedinym semitskym jazykem, ktery se pí?e latinkou.

Gramatika

P?esto?e malt?tina je silně ovlivněna románskymi jazyky, zejména sicilskou ital?tinou, z?stala její gramatika vyrazně semitskou. P?ídavné jméno stojí za podstatnym jménem, slovní po?ádek je silně flexibilní. Obdobně jako v arab?tině a hebrej?tině mají podstatná i p?ídavná jména ur?ity ?len (nap?. L-Art L-Imqaddsa, v p?ekladu ?ta země ta svatá“, tedy "Svatá země"; srovnej arabsky Al-Ardh al-Muqaddasa). Toto pravidlo v?ak neplatí u jmen románského p?vodu.

Podstatná jména mají mimo mno?ného ?ísla i ?íslo duální (podvojné). Slova románského p?vodu tvo?í mno?né ?íslo koncovkami -i nebo -jiet (lingwa – lingwi "jazyk" – "jazyky", arti – artijiet ?umění“). Mno?né ?íslo, tvo?ené podle semitského vzoru, je slo?itěj?í. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku -ijet resp. -ijiet (jako arabsky -at, hebrejsky pak -ot) nebo -in (obdobně hebrejsky -im). U nepravidelnych podstatnych jmen se jedná o tzv. pluralis fractus (lomeny plurál), kdy dochází mimo jiné ke změně vnit?ních slabik kmene (ktieb – kotba "kniha" – "knihy", ra?el – ir?iel "mu?" – "mu?i").

Slovesa jsou jako u jinych semitskych ?e?í ?asována pomocí p?edpon, p?ípon i infix?, tedy vnit?ních slabik (změna kmene). Neobvyklé je pou?ívání arabskych p?edpon a p?ípon u sloves románského p?vodu (nap?. idde?idejna ?rozhodli jsme“ z (i)dde?ieda jako sloveso románského p?vodu + -ejna jako arabská koncovka 1. osoby mno?ného ?ísla pro minuly ?as).

Slovní zásoba

Slovní zásoba malt?tiny je směsí arabsko-semitskych pojm? s ital?tinou a je ?áste?ně obohacena i pojmy z angli?tiny. Odhaduje se, ?e asi 60 % slovní zásoby je semitského p?vodu, zbyvajících 40 % románského.

Vyrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. arabského p?vodu (ra?el - ?mu?“, mara - ??ena“, tifel - ?dítě“, dar - ?d?m“, xemx - ?slunce“, sajf - ?léto“).

Slova popisující pozděj?í ?i moderní pojmy a souvislosti jsou vět?inou románského (italského) p?vodu (skola - ??kola“, gvern - ?vláda“, repubblika - ?republika“, re - ?král“, pulizija - ?policie“). Vyrazy románského p?vodu p?itom odpovídají spí?e sicilskému dialektu ne? spisovné ital?tině (teatru a ne teatro pro ?divadlo“ atd.).

Slova p?evzatá z angli?tiny (více méně takté? moderní) byla ohledně vyslovnosti ?áste?ně upravena (strajk = anglicky strike [strajk] = "stávka"), ?áste?ně p?evzata beze změny (union = anglicky union = "svaz").

Písmo

Malt?tina je jedinou semitskou ?e?í pou?ívající latinské abecedy obohacené o několik vlastních znak?. Tyto znaky jako? i vyslovnost těchto i ostatních jsou uvedeny v následující tabulce.

znak	vyslovnost	poznámky
A	a	ano
B	b	banka, ale na konci slova jako ?P“
?	?	?ára
D	d	datum, ale na konci slova jako ?T“
E	e	elán
F	f	fikce
?	d?	d?ungle
G	g	galo?e, ale na konci slova jako ?K“
G?	...	prodlu?uje více méně p?idru?ené samohlásky (spolu s jinymi efekty); následuje-li znak ?H“, vyslovuje se jako dvojité ??“.
H	...	nevyslovuje se, s vyjimkou, kdy? stojí na konci slova, kde se vyslovuje jako ??“.
?	...	hangár (vydechuje se ov?em velice měkce, něco ve směru mezi ?j“ a ??“ jako ?panělské dvojité ll)
I	i	inkoust
IE	í	íránsky (dlouhé í)
J	j	jádro
K	k	kedlub
L	l	lo?e
M	m	mo?e
N	n	nebe
O	ó	óda
P	p	pád
Q	'	jako arabské qáf; hrdelní k
R	r	r??e
S	s	sako
T	t	tam
U	u	nutno
V	v	venku, ale na konci slova jako ?F“
W	...	má obdobnou vyslovnost jako anglické ?w“ ve slovech jako wire, why atd. (něco mezi ?u“ a ?v“), tzv. "obouretné v"
X	?	?achy (v mnoha p?ípadech psáno dvojitě a takto i vyslovováno)
Z	c	práce, ale v některych cizích slovech jako ?dz“
?	z	mazat, ale na konci slova jako "s"

Poznámka k pravopisu: ne ve v?ech maltskych textech je v?dy pou?íváno správnych znak? s diakritikou – jejich interpretace je mnohdy ponechána ?tená?i.

Vzorovy text

V?eobecná deklarace lidskych práv

{{{jazyk}}}	{{{text}}}
?esky	V?ichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do d?stojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související ?lánky

• Malta
• Dějiny Malty

Externí odkazy

• L-Akkademja tal-Malti
• Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti
• Survival Maltese (Malt?tina pro p?e?ití)
• Basic Maltese Grammar (Základní gramatika malt?tiny)

Portály: Jazyk