张家界航空职院在机械行业职业院校技能大赛中

Dán?tina (dansk)
Mapa roz?í?ení jazyka
Roz?í?ení	Dánsko, Faerské ostrovy, Grónsko, ?lesvicko-Hol?tynsko
Po?et mluv?ích	5,5 milionu
Klasifikace	Indoevropské jazyky Germánské jazyky Severogermánské jazyky Vychodní skandináv?tina Dán?tina
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Dánsky jazykovy ústav (Dansk Sprogn?vn)
ú?ední jazyk	Dánsko, Grónsko, Faerské ostrovy, oficiálně uznáván jako jazyk minority v Německu
Kódy
ISO 639-1	da
ISO 639-2	dan (B) dan (T)
ISO 639-3	dan
Ethnologue	DNS
Wikipedie
da.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 　　为从源头上预防和遏制违法违纪现象发生，提高官兵防腐拒变、廉洁从警的思想防线，支队在廉政教育上狠下功夫，不断健全和完善长效学习管理机制。

Dán?tina, (dánsky dansk) je severogermánsky jazyk, kterym hovo?í okolo 5,5 milionu lidí, a to p?edev?ím v Dánsku. Po?etné jazykové men?iny ?ijí v severoněmecké spolkové zemi ?lesvicko-Hol?tynsko, na Faerskych ostrovech a v Grónsku. Je blízce p?íbuzná s nor?tinou a ?véd?tinou, s nimi? je do jisté míry vzájemně srozumitelná.

Dán?tina se od ostatních skandinávskych jazyk? za?ala oddělovat kolem roku 1000 a v porovnání s nimi pro?la největ?ími změnami. V období Hansy, která zalo?ila pobo?ky i v Dánsku, p?evzala z dolnoněm?iny celou ?adu slov, a to nejenom slovník obor? a ?emesel, které p?i?ly s Hansou do Dánska (jako? i do celé Skandinávie), ale dolnoněmecká slova pronikla a? do základního slovníku. Během jazykového vyvoje se zna?ně zjednodu?ila gramatika, p?edev?ím skloňování a ?asování. Sou?asná dán?tina má p?eva?ující charakter analytického jazyka.

Klasifikace

Související informace naleznete také v ?lánku Rozdíly mezi dán?tinou, nor?tinou a ?véd?tinou.

Dán?tina je indoevropsky jazyk, ktery pat?í do severogermánské větve germánskych jazyk?. Spolu se ?véd?tinou a bokm?lem (jedna z variant nor?tiny) se ?adí mezi vychodoskandinávské jazyky, zatímco nor?tina (resp. varianta ozna?ovaná jako nynorsk), faer?tina a island?tina se ?adí mezi západoskandinávské. Toto rozdělení vyplyvá z fonologickych rozdíl?, které mají základ ji? v době ná?e?ního ?těpení staré sever?tiny. Ve vychodoskandinávskych jazycích nap?íklad zanikly p?vodní dvojhlásky, zatímco západoskandinávské jazyky tyto dvojhlásky zachovaly.

Jiné rozdělení ?adí dán?tinu spolu se ?véd?tinou a nor?tinou mezi kontinentální skandinávské jazyky, které mají v sou?asnosti charakter analytickych jazyk?. Ostrovní skandinávské jazyky (faer?tina, island?tina) si uchovaly charakter flektivních jazyk?.

Fonetika

Nejvyznamněj?í fonetické charakteristiky dánského jazyka jsou tyto:

• a se vět?inou vyslovuje [?]: panamakanal [p?n?m?k?n?l].

• r se vyslovuje uvulárně, ?ili vzadu u ?ípku, p?i ?em? se na konci slabiky vokalizuje, ?ili p?edchozí samohláska se vyslovuje otev?eněji: Der l?ber en l?ber. [dea l?'ba en l?ba] 'Tam bě?í nějaky bě?ec.'

• Neznělé souhlásky p, t, k, které byly následovány samohláskami, se změnily v znělé, nap?.: ikke 'ne' ['eg?], k?be 'koupit' (srov. no. kj?pe, ?v. k?pa), s?tte 'posadit' [sed?].

• g mezi vokály se vyslovuje jako [j] anebo odpadá: pige 'holka' [pij?], uge 'tyden' [u?].

• Intervokalické a koncové d se vyslovuje témě? stejně jako anglické th, p?i ?em? se v?ak jazyk nasadí na dolní zubní ?adu, nap?.: r?d gr?de med fl?de ??ervená krupi?ná ka?e se ?leha?kou‘ [R?e gR?e? mee fl?e?] (na srovnání norsky: r?d gr?te med fl?te [r? gr?t? me fl?t?]); hvad 'co' [vae].

• Koncové kdysi plné vokály nahradila schwa. Srov. ?v. krona 'koruna' - pl. kronor [kruna, krunur] = dán. krone, pl. kroner [kRon?, kRona].

• V hláskovém systému hraje d?le?itou roli ráz (st?d [st?'e]), ktery je v ?e?tině známy nap?. mezi dvěma hláskami e ve slově neexistuje. V dán?tině se v?ak ráz vyskytuje uvnit? slov, a to mnohdy v jednoslabi?nych. Má fonematicky charakter, tj. rozli?uje vyznamy, nap?.:

hun [hun] 'ona' ≠ hund [hu'n] 'pes',

l?ber [l?ba] 'bě?ec' ≠ l?ber [l?'ba] 'bě?í',

annen [?nn] 'jiny' ≠ anden [?n'n] 'kachna'.

Gramatika

Související informace naleznete také v ?lánku Dánská gramatika.

Gramatická struktura dán?tiny je podobná nor?tině a ?véd?tině, p?edev?ím nor?tině, resp. její spisovné variantě bokm?l, co? vyplyvá ze skute?nosti, ?e Norsko bylo od roku 1380 do roku 1814 pod dánskou vládou a dán?tina tam byla po celou dobu ú?edním a spisovnym jazykem. Bokm?l byl kodifikován na základě jazyka dánsko-norského.

V morfologii dán?tiny do?lo během historického vyvoje ke zna?nym zjednodu?ením (zejména ohybání), co? jí v sou?asnosti dává charakter analytického jazyka.

Jmenny rod

V dán?tině do?lo ke splynutí mu?ského a ?enského rodu, moderní dán?tina má 2 rody – spole?ny a st?ední.

Podstatná jména

Z p?vodního systému 4 pád? se u podstatnych jmen zachoval nominativ a genitiv (zakon?ení -s), ktery má funkci vylu?ně p?ivlastňovací. V ostatních p?ípadech je podstatné jméno ve tvaru nominativu. Syntaktické vztahy se vyjad?ují pomocí p?edlo?ek.

Jako ve v?ech skandinávskych jazycích se ur?ity ?len p?ipojuje v podobě koncovky k podstatnému jménu:

1. - mand ?mu?“ → manden ?(ten) mu?“
2. - pige ?holka“ → pigen ?(ta) holka“
3. - hus ?d?m“ → huset ?(ten) d?m“

Mno?né ?íslo

1. - m?nd ?mu?i“ → m?ndene ?(ti) mu?i“
2. - piger ?holky“ → pigerne ?(ty) holky“
3. - huse ?domy“ → husene ?(ty) domy“

Mno?né ?íslo kon?í vět?inou na -er, p?i?em? některá slova p?ehlasují kmenovou samohlásku: tand 'zub' → t?nder 'zuby'. Ojediněle dochází k nepravidelnostem, nap?.: barn 'dítě' → b?rn 'děti'.

Jednoslabi?ná neutra a některá jednoslabi?ná maskulina mají vět?inou v mno?ném ?ísle -e:

• hus 'd?m' → huse 'domy',
• brev 'dopis' → breve 'dopisy',
• hest 'k?ň' → heste 'koně'.

Slovesa

Systém sloves má, stejně jako i v ostatních germánskych jazycích, jednoduché tvary v p?ítomném a minulém ?ase. Ostatní ?asy se tvo?í pomocnymi slovesy. Slovesa se neobejdou bez osobních zájmen, proto?e pozbyla skoro v?ech odli?ujících osobních koncovek. V p?ítomném ?ase se zachovala pouze koncovka -r, která p?vodně ozna?ovala druhou a t?etí osobu jednotného ?ísla (jako v sou?asné island?tině).

• at bo 'bydlet' - jeg bor 'bydlím',
• at tale 'mluvit - vi taler 'mluvíme'.

Jako v?echny germánské jazyky rozli?ují i skandinávské jazyky slabá a silná slovesa:

Slabá slovesa

• at bo 'bydlet' – (pres.) bor – (pret.) boede – (part. perf.) boet,
• at huske 'vzpomínat si' – huskede – husket,
• at k?be 'koupit' – k?bte – k?bt.

Silná slovesa

• at se 'vidět' – ser – s? – set,
• at f? 'dostat; smět' – f?r – fik – f?et,
• at tr?kke 'táhnout' – tr?kker – trak – trukket.

P?ídavná jména

P?ídavná jména mají ur?ity a neur?ity tvar.

Neur?ity tvar se pou?ívá s neur?itym ?lenem a p?i pou?ívání bez ?lenu. Ve st?edním rodě p?ibírá p?ídavné jméno koncovku -t (tento tvar ?asto funguje i jako p?íslovce). V mno?ném ?ísle mají koncovku -e. Nap?.:

• en dyr bil '(nějaké) drahé auto',
• et gammelt hus '(nějaky) stary d?m',
• skittent vand '?pinavá voda',
• r?de kl?r '?ervené ?aty'.

V ur?itém tvaru se p?ipojuje koncovka -e v obou rodech v jednotném i mno?ném ?ísle. Ur?ity tvar se pou?ívá s ur?itym ?lenem (den pro spole?ny rod, det pro st?ední rod, v mno?ném ?ísle pro oba rody de [di:]), ktery v tomto p?ípadě stojí p?ed p?ídavnym jménem. P?ipojeny ?len p?itom odpadá. Nap?.:

• den dyre bil '(to) drahé auto',
• det gamle hus (ten) stary d?m',
• de r?de kl?r '(ty) ?ervené ?aty'.

Některá adjektiva se neskloňují: bra 'dobry', moderne 'moderní', tilfreds 'spokojeny', stakkars 'ubohy' aj.

P?ídavné jméno se p?izp?sobuje podstatnému jménu i v p?ísudkové pozici:

• Bilen er dyr. 'Auto je drahé.'
• Bilerne er dyre. 'Auta jsou drahá.'
• Huset er gammelt. 'D?m je stary.'
• Husene er gamle. 'Domy jsou staré.'

P?íklady

?íslovky

Dánsky	?esky
en / et	jedna
to	dva
tre	t?i
fire	?ty?i
fem	pět
seks	?est
syv	sedm
otte	osm
ni	devět
ti	deset

Abeceda

Dán?tina pou?ívá latinku bez písmene Q a s následujícími písmeny, která se umís?ují v tomto po?adí na konec abecedy:

• ? ?
• ? ?
• ? ?

Písmena c, w, x, z se vyskytují jen ve slovech p?ejatych (nap?. cykler, ?esky cyklista). Na rozdíl od ?e?tiny je sp?e?ka ch – která se v dán?tině vyskytuje jen v cizích slovech – chápána jako dvě písmena c a h a je ?azeno v abecedě mezi ce a ci.

Ná?e?í

Mapa dánskych ná?e?í

V bě?ném hovoru Dánové pou?ívají ná?e?í, která se rozdělují do 3 základních skupin:

• ostrovní ná?e?í (?m?l) – oblast ostrov? Sj?lland, Fyn, Lolland, Falster a M?n; zahrnují ná?e?í hlavního města Kodaně, z něho? vychází základ spisovné dán?tiny (rigsdansk);
• jutská ná?e?í (jysk) – oblast Jutského poloostrova; dále se dělí na západní, vychodní a ji?ní;
• bornholmské ná?e?í (bornholmsk) – ostrov Bornholm; jediny zástupce vychodánskych ná?e?í, kterymi se v minulosti hovo?ilo také v ji?ních provinciích Skandinávského poloostrova p?edtím, ne? p?ipadly ?védsku.

P?ítomnost rázu v dánskych ná?e?ích: r??ová – ná?e?í s rázem; zelená – ná?e?í s melodickym p?ízvukem; modrá – ná?e?í bez rázu i bez melodického p?ízvuku

D?le?itym rozli?ujícím rysem ná?e?í je p?ítomnost rázu. Vět?ina ná?e?í má ráz. Bez rázu jsou ná?e?í na jihu země. ?ást těchto ná?e?í má melodicky p?ízvuk (jako ?véd?tina a nor?tina), ktery je v korelaci s rázem v jinych ná?e?ích.

Po?et mluvnickych rod? v dánskych ná?e?ích a vyskyt p?ipojeného ur?itého ?lenu

Ná?e?í se li?í také po?tem mluvnickych rod?. Některá ná?e?í mají dva rody (spole?ny a st?ední) jako spisovná dán?tina. ?ást ná?e?í v?ak zachovává systém t?í rod? (mu?sky, ?ensky a st?ední). Ná?e?í na západě země rody v?bec nerozli?ují.

Ná?e?í na západě a jihu Jutska také nemají p?ipojeny ur?ity ?len. Ten v?dy stojí p?ed podstatnym jménem, nap?. ? hus – spisovně huset (ten d?m).

Odkazy

Literatura

• BERKOV, Valerij Pavlovi?. Sou?asné germánské jazyky = Sovremennyje germanskije jazyki. P?eklad Renata Blatná. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0268-7.
• Skautrup, Peter: Det danske sprogs historie. K?benhavn 1944

Slovníky

• Dánsko. Jazyk. In Ott?v slovník nau?ny VII, pp. 13 – 14
• Blanka Kirsteinová, Blanka Borg: Dánsko-?esky slovník; Dansk-Tjekkisk ordbog, Leda, 1999, ISBN 80-85927-55-1
• Petr Kurfürst: Dánsky slovník; Tjekkisk ordbog, Nakladatelství – Forlaget V RáJI, 2000, ISBN 80-85894-72-6
• Dánsko-?esky slovník online

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu dán?tina na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo dán?tina ve Wikislovníku
• Kategorie Dán?tina ve Wikislovníku
• Anglické stránky o dánské gramatice
• Stru?ná ?esko-dánská konverzace volně k vyti?tění – m??ete si ji také online nakombinovat s některym z dal?ích 45 jazyk?

Autoritní data	NKC: ph119684 PSH: 6751 BNF: cb119318405 (data) GND: 4113262-2 LCCN: sh85035731 LNB: 000048561 NDL: 00561388 NLI: 987007543246305171 SELIBR: 142602

Portály: Dánsko