七部委明确动力蓄电池回收责任主体:谁生产谁回收
Vzhled
2. tisíciletí |
?? ? 1547 ? 1548 ? 1549 ? 1550 ? 1551 ? 1552 ? 1553 ? 1554 ? 1555 ? ??
Události
[editovat | editovat zdroj]- Vznikl velky nedostatek nádob na víno; prázdná be?ka stála právě tolik jako její obsah.
Květen
[editovat | editovat zdroj]- 27. května – Italská válka v letech 1551–1559: Mezi zástupci krále Jind?icha II. Francouzského a Ottavia Farnese, vévody z Parmy, je podepsána obranná aliance, která umis?uje vévodství Parma a Piacenza pod ochranu Francie.
?ervenec
[editovat | editovat zdroj]- 7. ?ervence – Pátá a poslední vlna potivé hore?ky v Anglii dorazí do Londyna, jak zaznamenal Henry Machyn ve svém deníku, a trvá a? do 19. ?ervence. Machyn poznamenává: ?ther ded from the vii day of July unto the xix ded of the swett in London of all dyssesus viij/c, iij/xx and xij and no more in alle, and so the chanseller is sertefiyd.” (?Od 7. do 19. ?ervence zem?elo v Londyně na pocení a v?echny nemoci dohromady 872 lidí, a ne více, a tak byl kanclé? o situaci informován.“)[1] John Caius ze Shrewsbury pí?e první úplny soudoby popis p?íznak? této choroby.
- 12. ?ervence – Po témě? t?ech letech kon?í regentství nad ?panělskym královstvím, které vykonávali arcivévodkyně Marie a její man?el, arcivévoda Maxmilián Rakousky. Regentství kon?í návratem Mariina bratra, korunního prince Filipa, do Madridu. Filip opět p?ebírá roli regenta za krále Karla I., otce Marie i Filipa; Marie a Maxmilián spravovali zemi od 1. ?íjna 1548 během nep?ítomnosti krále i korunního prince.
- 18. ?ervence – Invaze Goza: Osmanská ?í?e a barbar?tí piráti napadají st?edomo?sky ostrov Gozo (dnes sou?ást Malty) a zotro?ují témě? v?ech jeho 6 000 obyvatel.[2]
- 19. ?ervence – Vstupuje v platnost Wei?enburská smlouva, na jejím? základě abdikuje Jan Zikmund Zápolsky, ktery byl od roku 1540 králem Uherska, ve prospěch arcivévody Ferdinanda Habsburského.[3] Nezávislé Sedmihradské kní?ectví, jemu? vládla Isabela Jagellonská, je zároveň postoupeno Uherskému království jako sou?ást mírové dohody s Ferdinandem.
- 30. ?ervence – Po kapitulaci ostrova Gozo Osmané odvá?ejí 6 000 p?e?iv?ích na lodích do Tarhuna Wa Msalata (na území dne?ní Libye), kde jsou prodáni do otroctví. Na ostrově z?stává pouze 300 osob, které unikly z citadely, a 41 star?ích obyvatel.
Prosinec
[editovat | editovat zdroj]- 16. prosince – Ji?í Martinuzzi, uhersky arcibiskup ost?ihomsky a guvernér Sedmihradska, je zavra?děn Marcem Aureliem Ferrarim na p?íkaz Ferdinanda, krále uherského. Martinuzzi byl podez?ely ze zrady poté, co se pokusil vyjednat separátní mírovou smlouvu s Osmanskou ?í?í.
Probíhající události
[editovat | editovat zdroj]- 1545–1563 – Tridentsky koncil
Narození
[editovat | editovat zdroj]- ?esko
- 28. srpna – Václav Budovec z Budova, ?esky politik, diplomat a spisovatel (? 1621)
- ? – Zbyněk Berka z Dubé a Lipé, kardinál, arcibiskup pra?sky (? 6. b?ezna 1606)
- ? – Ji?í Popel z Lobkovic, nejvy??í hofmistr ?eského království (? 28. května 1607)
- ? – Matyá? Gryll z Gryllova, městsky písa? v ?atci (? 2. zá?í 1611)
- Svět
- 2. února – Mikulá? Reimarus Ursus, matematik a astronom na dvo?e Rudolfa II. (? 16. ?íjna 1600)
- 23. b?ezna – Marie Anna Bavorská, bavorská princezna a ?tyrská arcivévodkyně jako man?elka arcivévody Karla II. (? 1608)
- 19. zá?í – Jind?ich III. Francouzsky, francouzsky král (? 2. srpna 1589)
- ?íjen – Alessandro Luzzago, italsky teolog a filozof (? 7. května 1602)
- ? – Tiburzio Vergelli, italsky socha? (? 7. dubna 1609)
- ? – Adolf Schwarzenberg, císa?sky polní mar?álek (? 29. ?ervence 1600)
- ? – John de Critz, vlámsky malí? (? 1642)
- ? – Faust Vran?i?, chorvatsky st?edověky u?enec (? 17. ledna 1617)
úmrtí
[editovat | editovat zdroj]- ?esko
- ? – ?imon Hájek, ?esky mě??an a spisovatel (* 1485)
- Svět
- 6. dubna – Joachim von Watt, ?vycarsky léka? a u?enec (* 29. listopadu 1484)
- 21. dubna – Nobuhide Oda, japonsky vojev?dce a policejní soudce (* 1510)
- 8. května – Barbora Radziwi??ovna, litevská ?lechti?na a jako man?elka Zikmunda II. Augusta polská královna a litevská velkokně?na (* 1520)
- 8. srpna – Tomás de Berlanga, ?panělsky biskup a cestovatel (* 1487)
- 26. srpna – Markéta Eriksdotter Leijonhufvud, ?védská ?lechti?na a jako druhá man?elka Gustava I. ?védská královna (* 1516)
- ? – Luis de Moscoso Alvarado, ?panělsky conquistador (* 1505)
- ? – Antonio de Villegas, ?panělsky renesan?ní básník (* 1522)
- ? – Sebastián de Belalcázar, ?panělsky conquistador a guvernér (* 1479 a? 1495)
Hlavy stát?
[editovat | editovat zdroj]- ?eské království – Ferdinand I.
- Svatá ?í?e ?ímská – Karel V.
- Pape? – Julius III.
- Anglické království – Eduard VI.
- Francouzské království – Jind?ich II.
- Polské království – Zikmund II. August
- Uherské království – Ferdinand I.
- ?panělské království – Karel V.
- Burgundské vévodství – Karel V.
- Osmanská ?í?e – Sulejman I.
- Perská ?í?e – Tahmásp I.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CAMDEN SOCIETY (GREAT BRITAIN). The Diary of Henry Machyn. [s.l.]: London Longmans, Green [etc.] 534 s. Dostupné online. S. 7–8.
- ↑ GEORGE PERCY BADGER. Description of Malta and Gozo. [s.l.]: M. Weiss 371 s. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gerald Volkmer: Das F rstentum Siebenb rgen 1541-1691. web.archive.org [online]. 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-05.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky ?i videa k tématu 1551 na Wikimedia Commons