山海手牵手 奔着小康走

Há?ek
(?e?tina, chorvat?tina, slovin?tina, fin?tina aj.)

P?ehláska
(Něm?ina, skandinávské jazyky aj.)

Tilda
(Portugal?tina aj.)

Breve
(Krátká vyslovnost)

Prosty akcent v ?ecké alfabetě

百度 只是偶尔被狼堡逼着去当车模卖车，面对球队这样的安排，张稀哲只能用我服了，来表示自己的不满。

Diakritické znaménko (z ?eckého διακριτικ?? diakritikós = rozli?ující), v typografii té? akcent, je znaménko v okolí písmene (nad ním, pod ním, vedle něj), které nějak pozměňuje jeho vyznam. Nej?astěji ozna?uje jeho odli?nou vyslovnost (jinou hlásku), dále m??e ozna?ovat nap?. délku samohlásky nebo p?ízvuk. U souhláskovych písem se u?ívá znamének (punktace) k vokalizaci, tedy doplnění samohlásek. Diakritická znaménka jako celek se té? nazyvají diakritika.

Od diakritickych znamének je t?eba odli?ovat samostatná interpunk?ní znaménka, která signalizují vztahy mezi větami v souvětí nebo mezi ?ástmi věty a modální postoj mluv?ího.

Také te?ka nad písmenem i je dnes ji? nedílnou sou?ástí tohoto znaku.

Znaménka

Diakritická znaménka mají v r?znych jazycích r?zné pou?ití a vyznam, tj. nepou?ívají se pouze k prodlu?ování samohlásek nebo měk?ení. Témě? v?echny znaky s diakritikou ve v?ech psanych jazycích shrnuje dnes systém kódování grafém? Unicode. Následující seznam obsahuje pouze vy?et některych diakritickych znamének v některych jazycích pou?ívajících písmo nezachycující některé hlásky, nap?. z latinky jako nap?. ?e?tina.

• ′ – ?árka (akut),
  • délka hlásky. V ?e?tině a sloven?tině ozna?uje délku samohlásky (nap?. á, é), ve sloven?tině i délku slabikotvornych souhlásek ? a ?.
  • p?ízvuk. V ru?tině se v u?ebnicovych textech ?i slovnících pou?ívá k ozna?ení slovního p?ízvuku, v bě?nych textech se p?ízvuk nezna?í.
  • palatalizace - změk?ení, nap?. polské ń (ň)
  • jiná změna vyslovnosti samohlásek
  • vy?ka hlásek
  • tón
  • zd?raznění
  • rozli?ení vyznamu slov (dán?tina, nor?tina)
  • jiné pou?ití
• ˇ – há?ek, nap?. ?, ě (měk?ení). Pou?ívá se v ?e?tině, sloven?tině, jihoslovanskych jazycích pou?ívajících latinku, litev?tině, loty?tině, eston?tině, fin?tině a sioux?tině.
  • u malého ? a ? (a ve sloven?tině je?tě ? a ?) se pou?ívá alternativní forma nazyvaná kli?ka ?i maly há?ek, podobná apostrofu ’
• ? – krou?ek, v ?e?tině ? (p?vodně ?uo“), v severskych jazycích ?

Pouze v cizích jazycích:

• ¨ – dvě te?ky nad písmenem
  • p?ehláska – nap?. ?, ü, německy Umlaut
  • trema, dierese, rozlu?ník – oddělená vyslovnost dvou sousedních samohlásek, nap?. v latině – Bo?thius [boetius], někdy (Chronica) Bo?morum [boemorum], dále ve francouz?tině, nap?. ? v Citro?n [sitroen]
  • eliminace – vynechání souhlásek v nebo g v afrikán?tině, nap?. nizozemské vogel [fochl] → afrikánské vo?l [foel]
• ? – dvě ?árky – dvě ?árky nad písmenem v ma?ar?tině, zna?í dlouhou p?ehlásku, nap?. ? v Gy?r [???r]
• ? – (malá) tilda, vlnovka, vlnka nad písmenem
  • ?, ? [ň], nap?. ve ?paněl?tině nebo ke?uán?tině
  • nad samohláskami
    • nazální samohlásky, nap?. ? v S?o Paulo [sau paulo]
    • klesavě-stoupavy tón s pauzou ve vietnam?tině, nap?. ? v Nguy?n [↓?ujen↑]
• ? – st?í?ka, vokáň, st?í?ka nad písmenem
  • nad samohláskami
    • nad písmenem o (?) ve sloven?tině zna?í vyslovovanou dvojhlásku uo, nap?. k?ň [kuoň]
    • eliminace latinského s ve francouz?tině, nap?. lat. castelum → fr. chateau [?ató]
    • zav?ená st?ední nezaokrouhlená samohláska v rumun?tině, nap?. a v Roman? [rom?n?]
  • nad souhláskami
    • souhlásky ? [?], ? [d?], ? [ch], ? [?] a ? [?] v Esperantu
• ? – cedilla, sedila – há?ek pod souhláskou
  • ?, nap?. ve francouz?tině a ture?tině, ve francouz?tině souhláska [s] napsána písmenem ? p?ed samohláskami a, o a u – pokud by se psalo bez cedilly, ?etlo by se jako k, nap?. ? ve Fran?ois, v ture?tině [?], nap?. ? v Türk?e [türk?e]
  • ?, ? [?] (vyjimka u ? – cedilla naho?e) v loty?tině
• ? – ocásek, obráceny há?ek, ogonek – há?ek pod písmenem (na opa?nou stranu ne? cedilla), vyskyt nap?. v pol?tině (nazalizace) a litev?tině, nap?. ? v dzi?kuj? [d?i??kuje] v pol?tině nebo ? v lietuvi? v litev?tině [lietuviu]
• ˉ – vodorovná ?árka – vodorovná ?ára (v matematice ?pruh“) nad písmenem, nap?. v latině nebo maor?tině, zna?í prodlou?ení samohlásky, nap?. Māori [máori]
• ? – oblou?ek, p?lkrou?ek – okrouhly há?ek nad písmenem
  • nad samohláskami
    • velmi krátké a (?) ve vietnam?tině
    • ?va v rumun?tině, pouze ?, nap?. ? v direct? [direkt?]
    • ?esky p?epis korejskych samohlásek ? (jako ? [?]) a ? (jako ? [?])
  • ?, ? (pouze v ture?tině, prodlu?uje p?edchozí samohlásku, nap?. do?arlar [dóarlar]
•  ? – ?ikmá ?árka, – ?ikmé p?e?krtnutí písmene
  • u souhlásek
    • ?, ?, pouze v pol?tině a lu?ické srb?tině, bě?ně ozna?uje znělou labiovelární apromixantu (anglické w), nap?. Miko?aj Kopernik [mikouaj kopernik] (v jevi?tní polské vyslovnosti tvrdé L)
  • u samohlásek
    • ?, ?, pouze v nor?tině, dán?tině a faer?tině, zna?í r?zné samohlásky, vět?inou polouzav?enou a? polootev?enou p?ední zaokrouhlenou samohlásku, nap?. ? v K?benhavn [k?b?nhaun] v dán?tině nebo ? ve f?dt v nor?tině [f?t]
• ? – ?árka pod písmenem – ?árka umístěná pod písmenem, pouze v rumun?tině – ?, ? – není ?, ?, tj. ≠ cedilla, nap?. ? v Bucure?ti [bukure??]
• te?ka, dotaccent – te?ka nad (pod) písmenem
  • nad (pod) samohláskou
    • ? (velké) v ture?tině, nad samohláskou, nap?. ? v ?stanbul [istanbul]
    • ? (malé) v ture?tině, ?, ?ádná te?ka, nap?. ? v bal?k [bal?k]
    • nízky tón ve vietnam?tině, nap?. ? v b?n [ban?]
  • nad souhláskou
    • ?, ? v pol?tině, zna?í znělou retroflexní frikativu (ruské ?), nap?. ? ve stra? [stra?]
• ˋ – tě?ky akcent, obrácená ?árka nad písmenem
  • ve francouz?tině samohláska indikující následující nevyslovenou samohlásku, ?te se dlouze, nap?. è v mère [mér])
  • klesavy tón ve vietnam?tině a pchin-jin, nap?. ve vietnam?tině à ve và [vá↓], nap?. ?ínsky (pchin-jin) à v Shànghǎi [↓?a?↓háj↑]
•  ? – ?krtnutí (vodorovné), v psané ?e?tině, něm?ině nebo obecně v psaném zápisu matematickych rovnic ob?as u?ívané ke odli?ení znaku Z od ?íslice 2, v pol?tině ? je v?ak variantní zápis velkého ?, ? bylo pou?íváno také v do?asně zavedené latince r. 1992 v ?e?ensku jako znak pro Ж [?].
  • ?, ? [?] v malt?tině
  • ?, ? [d] (vietnam?tina a chorvat?tina) nebo ?, e (island?tina, staroangli?tina), v island?tině a staroangli?tině zna?í eth
•  ? – roh (na kraji), ?, ?, pouze ve vietnam?tině, ? zna?í ?va, ? zna?í stejnou samohlásku jako ?/a v rumun?tině, nap?. ? ve v?i [v??i↑], ? v H?u [h?u]

P?vod

S k?es?anskou misií a se ?í?ením latinské a ?ecké vzdělanosti na sever vznikla jednak pot?eba p?esněji zaznamenávat vyslovnost ?e?tiny, jednak zaznamenávat hlásky jinych jazyk? v abecedě, která pro ně nebyla p?vodně ur?ena. Vyvoj v Evropě ?el trojím směrem:

• Pro vychodoslovanské jazyky se ?ecká abeceda roz?í?ila o dal?í písmena (cyrilice, azbuka).
• V latinské abecedě se za?aly pou?ívat skupiny písmen ?ili sp?e?ky. Tak pro rozli?ení mezi hláskami ?u“ a ?v“ se za?alo psát ?vv“, pozděj?í dvojité ?w“, v angli?tině vnímané jako dvojité u. V ?e?tině se u?ívaly sp?e?ky nap?íklad ?sz“ pro ??“, ?cz“ pro ??“ a podobně.
• V pozdním st?edověku vznikla diakritická znaménka. Nejprve se zavádí od konce 14. století do ?e?tiny díky spisu Orthographia Bohemica (?esky pravopis) p?ipisovanému M. Janu Husovi. Objevuje se te?ka (podle ?punctus rotundus“, také nabodení?ko krátké) s vyznamem měk?ení, pozděj?ího há?ku, a ?árka (?gracilis virgula“, nabodení?ko dlouhé) pro ozna?ení délky. Te?ka se v pol?tině zachovala u ?. ?eské ? se nakonec ujalo i v jinych jazycích a v mezinárodních znakovych sadách vyslovnosti.

Jediny evropsky jazyk, ktery ?ádná diakritická znaménka nezavedl, byla angli?tina, její? vyslovnost se od psané podoby silně odchylila. Díky tomu, ?e nejroz?í?eněj?í standardy v oblasti vypo?etní techniky pochází z anglicky mluvících zemí, vznikla pot?eba zápisu i znak?, které anglická abeceda neobsahuje. Jednou z mo?ností, která se v sou?asné době objevuje nap?íklad v německé praxi, je návrat k historickému pravopisu a náhrada diakritickych znamének sp?e?kami (psaní ?ue“ místo ?ü“, nap?. ueber místo ?über“, a ?ae“ místo ??“, nap?. Maedchen místo ?M?dchen“). Na podobném principu je zalo?en i VIQR, co? je jeden ze zp?sobu kódování diakritiky ve vietnam?tině.

Diakritickym znak?m se nakonec nevyhnula ani nová ?ínská abeceda pchin-jin, která pou?ívá p?ehláskovou dvoute?ku ü.

Znaky s diakritikou v některych jazycích

• ?e?tina: á, é, í, ó, ú, y, ?, ?, ě, ň, ?, ?, ?, ?, ?
• Dán?tina a nor?tina: ?, ?
• Esperanto: ?, ?, ?, ?, ?, ?
• Eston?tina: ?, ?, ?, ?, ?, ü
• Francouz?tina: à, a, ?, é, è, ê, ?, ?, ?, ?, ù, ?, ü, ?
• Chorvat?tina a bosen?tina: ?, ?, ?, ?, ?
• Ir?tina: á, é, í, ó, ú
• Litev?tina: ?, ?, ?, ?, (y – vyzna?ení délky), ?, ū, ?, ?, ?
• Loty?tina: ā, ē, ī, ū, ?, ?, ?, ?, ?, ?, ? (reforma pravopisu ?áste?ně podle ?eského vzoru)
• Ma?ar?tina: á, é, í, ó, ú, ?, ü, ?, ?
• Něm?ina: ?, ?, ü
• Nizozem?tina: ?, ?
• Pol?tina: ?, ?, ?, ?, ń, ó, ?, ?, ?
• Portugal?tina: á, à, ?, a, ?, é, ê, í, ó, ?, ?
• Rumun?tina: ?, a, ?, ?, ?
• Sioux?tina: á, é, í, ó, ú, ?, ?, ?’, ?h, ?, ?, ?, k?, k’, p?, p’, ?, t?, t’, ?, ?
• Sloven?tina: á, ?, ?, ?, é, í, ?, ?, ň, ó, ?, ?, ?, ?, ú, y, ?
• ?paněl?tina: á, é, í, ?, ó, ú, ü
• ?véd?tina: ?, ?, ?
• Ture?tina: a, ?, ?, ?, ?, ?
• Vietnam?tina: ?, a, ?, ê, ?, ?, ? (+ tónové: á, à, ?, ?, ? u v?ech samohlásek)

Diakritická znaménka na ?eskych klávesnicích

P?i psaní do elektronickych p?ístroj?, zejména do mobilních telefon?, tablet? a osobních po?íta?? se realizují znaky s diakritikou volbou znakové sady klávesnice zpravidla volbou jazyka nebo jejich skupiny, nej?astěji na základě systému kódování znak? Unicode. Propojení klávesnice a znak? provádí opera?ní systém.

?eské rozlo?ení umo?ňuje napsat velké mno?ství písmen s diakritickymi znaménky. Z jazyk? Evropské unie je mo?né na ?eské klávesnici plnohodnotně psát nejen ?esky a anglicky, ale i finsky, francouzsky (bez ligatur ? a ? – nahraditelné sp?e?kami ae a oe), irsky, italsky, ma?arsky, německy (s ?), nizozemsky (bez ligatury ? – nahraditelné sp?e?kou ij), polsky, slovensky, slovinsky a ?védsky. Pokud bychom p?i?etli je?tě smluvní jazyky EU, mohli bychom psát navíc baskicky, katalánsky a valencijsky. Znaky s diakritikou jsou dostupné více zp?soby. Bu? tak, ?e se vyvolá diakritické znaménko (nap?. há?ek a ?árku bě?nym zp?sobem) nap?. klávesou ?árky, následně sám znak, a následně sám znak, nap?. klávesy "A". Druhy zp?sob je dr?ením klávesy AltGr a stiskem p?íslu?né klávesy. Ní?e uvedené kombinace s AltGr fungující u rozlo?ení CS QWERTZ, nikoli v?ak u CS QWERTY.

Dostupná diakritická znaménka jsou:

′ – ?árka:

1. ˇ ? (vedle klávesy ← BackSpace), nap?. ? = ˇ ?, potom samostatně stisknout R
2. Alt Gr + ⁹ _í, nap?. ? = Alt Gr + ⁹ _í, potom samostatně stisknout ↑ Shift + N

ˇ – há?ek:

1. ↑ Shift + ˇ ?, nap?. ? = ↑ Shift + ˇ ?, potom samostatně stisknout ↑ Shift + T
2. Alt Gr + ² _ě, nap?. ň = Alt Gr + ² _ě, potom samostatně stisknout N

• maly há?ek (kli?ka) - stejně jako há?ek (jen s písmeny ?, ?, ? a ?, nelze vlo?it samostatně):

1. ↑ Shift + ˇ ?, nap?. ? = ↑ Shift + ˇ ?, potom samostatně stisknout ↑ Shift + L
2. Alt Gr + ² _ě, nap?. ? = Alt Gr + ² _ě, potom samostatně stisknout D

¨ – dvě te?ky:

1. ' .. (nad pravym ↑ Shift), nap?. ? = ' .., potom samostatně stisknout ↑ Shift + A
2. Alt Gr + ^%₌ (za ?adou s ?ísly), nap?. ? = Alt Gr + ^%₌, potom samostatně stisknout E

? – vokáň: Alt Gr + ³ _?, nap?. a = Alt Gr + ³ _?, potom samostatně stisknout A

? – oblou?ek: Alt Gr + ⁴ _?, nap?. ? = Alt Gr + ⁴ _?, potom samostatně stisknout A

° – krou?ek:

1. ↑ Shift + ^°  _; (vět?inou na za?átku druhé ?ady hned pod Esc), nap?. ? = ↑ Shift + ^°  _;, potom samostatně stisknout A
2. Alt Gr + ⁵ _?, nap?. ? = Alt Gr + ⁵ _?, potom samostatně stisknout ↑ Shift + U

? – ogonek: Alt Gr + ⁶ _?, nap?. ? = Alt Gr + ⁶ _?, potom samostatně stisknout A

` – tě?ky akcent: Alt Gr + ⁷ _y, nap?. à = Alt Gr + ⁷ _y, potom samostatně stisknout A

· – te?ka: Alt Gr + ⁸ _á, nap?. ? = Alt Gr + ⁸ _á, potom samostatně stisknout E

? – dvě ?árky: Alt Gr + ⁰ _é, nap?. ? = Alt Gr + ⁰ _é, potom samostatně stisknout U

? – cedilla: Alt Gr + ˇ ?, nap?. ? = Alt Gr + ˇ ?, potom samostatně stisknout C

Pohyblivost uplatnění diakritiky

Diakritická znaménka mohou i pro stejnou hlásku byt u?ívána pohyblivě, nap?. ?esky palataliza?ní há?ek hlásky "?", "ň" se ve slovech ?ábel, děkuje, ňouma, někdo, nikdo pou?ije nebo i nepou?ije v závislosti na následující hlásce resp. tvaru samého základního znaku.

Polská obdoba stejné hlásky se p?ed i (nikt) rovně? nevyzna?uje, ale p?ed e se zapí?e jako sp?e?ka ni (niektóry). Obdobně změk?ení ? se vyzna?í jako jeste?my, ale p?ed samohláskou jako sp?e?ka siedzi.

Související ?lánky

• Abeceda
• Interpunk?ní znaménko
• Písmo
• Typografie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu diakritické znaménko na Wikimedia Commons
• Diakritické znaménko v ?eské terminologické databázi knihovnictví a informa?ní vědy (TDKIV)
• Slovníkové heslo diakritické znaménko ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Diakritická znaménka v Ottově slovníku nau?ném ve Wikizdrojích
• Diakritická znaménka Archivováno 3. 4. 2005 na Wayback Machine. na serveru typo.cz
• (anglicky) diacritics.typo.cz – Projekt Diakritika
• (anglicky) Orthographic diacritics and multilingual computing
• Latinská abeceda v?etně diakritickych znamének (anglicky)
• Nástroj na odstranění ?eské diakritiky
• Nástroj na p?idání ?eské diakritiky

Autoritní data	NKC: ph1140405 TDKIV: 000000162