《精彩一刻》青团赐予我回家的力量吧~
 Chobotnatci | |
|---|---|
 Sloni indi?tí | |
| Vědecká klasifikace | |
| ?í?e | ?ivo?ichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| T?ída | savci (Mammalia) |
| Podt?ída | placentálové (Placentalia) |
| Nad?ád | Afrotheria |
| ?ád | chobotnatci (Proboscidea) Illiger, 1811 |
| Sesterská skupina | |
| sirény (Sirenia) | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Chobotnatci (Proboscidea) jsou ?ádem velkych bylo?ravych savc?, pro které je charakteristicky pohyblivy chobot a ?ezáky, které jsou prodlou?ené v kly. Zlatym věkem chobotnatc? byly t?etihory, recentní (?ijící) jsou pouze t?i druhy, v?echny z ?eledě slonovitych: slon africky, slon pralesní a slon indicky.[1]
Charakteristika ?ádu
[editovat | editovat zdroj]Sloni byli d?íve ?azeni do polyfyletického kladu Ungulata (kopytníci) v rámci kladu Paenungulata (?skorokopytníci“). Na základě genetickych studií byl cely klad Paenungulata p?e?azen do nad?ádu Afrotheria.
Jsou digitigrádní, na?lapují na prsty, kv?li jejich hmotnosti je v?ak pata podlo?ená pol?tá?em z tukového vaziva, tak?e vypadají, jako by na?lapovali celou plochou chodidla. Mají pět prst?, páty prst někdy nedosahuje a? na zem. Prsty jsou chráněné nehtovitymi kopytky. Kosti kon?etin jsou velmi silné a tě?ké, a nemají kostní d?eň, jsou vyplněné houbovitou kostí.
Lebka chobotnatc? je také velmi masivní, ale z velké ?ásti vyplněná kostními dutinami, aby nebyla tak tě?ká. Spodní ?elist některych t?etihorních druh? byla prodlou?ená, u dne?ních chobotnatc? je naopak zkrácená. Chobotnatci mají 26 zub?, ale v jednu chvíli je v ústní dutině zub? pouze 6; v jedné ?elisti mohou byt pouze dvě mohutné stoli?ky (vlevo a vpravo) a kdy? se opot?ebí, vypadává a je zezadu nahrazena novou. Sklovina stoli?ky je r?zně z?asená a u fosilních druh? slou?í k jejich identifikaci – proto mnoho vědeckych jmen vyhynulych chobotnatc? kon?í na -odon, tedy zub. Stále dor?stající ?ezáky byvají p?eměněné v kly, které vy?nívají z ústní dutiny. U dne?ních slonovitych jde o horní ?ezáky, u některych fosilních druh? se v kly p?eměnily ?ezáky spodní, jsou známé i rody, které měly ?ty?i kly, dva z horních a dva z dolních ?ezák?.
Chobot je charakteristickym, ale nikoli vyhradním znakem ?ádu – několik jinych nep?íbuznych druh? má také chobot (jako t?eba tapí?i). ?ádní jiní savci ale nemají chobot tak dob?e vyvinuty. Chobot se vyvinul z horního pysku a nosu, nozdry jsou umístěné na konci chobotu. Je tvo?en mnoha vrstvami sval?, konec je vyztu?eny chrupavkou. Chobot je tvo?en a ovládán p?es 40 tisíci jednotlivych sval?, díky tomu je chobot v?estrannym, plně pohyblivym nástrojem. Slou?í ke hmatu, ?ichu, sbírání potravy a p?ijímání vody (sloni ov?em chobotem nepijí – vodu jen nasají a pak si ji vst?ikují do tlamy), a také k o?istě těla. Nejstar?í chobotnatci ale chobot neměli.
K??e chobotnatc? je lysá a vrás?itá, mají hodně podko?ního tuku. Známe sice i osrstěné chobotnatce, ale u nich se jedná o druhotné ochlupení; p?edkové chobotnatc? srst ztratili jako p?izp?sobení se vodnímu prost?edí. K??e je velmi silná, chobotnatci (resp. sloni) jsou proto někdy, spole?ně s hrochy a nosoro?ci, nazyváni tlustoko?ci. Blí?e p?íbuzní s nimi ale nejsou, jde jen o povrchní podobnost.
Varlata jsou umístěna uvnit? těla, nesestupují do ?ourku. Chobotnatci nemají vyvinuty ?ourek ani t?íselny kanál, ani během embryonálního vyvoje ne. Ani p?edkové chobotnatc? tedy ?ourek nikdy neměli, na rozdíl od kytovc? nebo ploutvono?c?, kte?í mají také varlata v dutině b?i?ní, ale prokazatelně a? druhotně (jejich p?edkové měli vyvinuty ?ourek, do kterého gonády sestupovaly).
Vyvoj chobotnatc?
[editovat | editovat zdroj]
Na konci k?ídy se od p?edk? dne?ních hmyzo?ravc? oddělila skupina prakopytník? (Condylarthra), spole?ní p?edkové pra?elem (Creodonta) i v?ech dne?ních kopytník?. Kromě p?edk? sudokopytníku a lichokopytník? se později oddělila větev Paenungulata, p?edk? dne?ních chobotnatc?.
Nad?ád Paengulata se dále rozdělil na p?edky dne?ních daman? a ?ád Tethytheria, co? byli vodní nebo pob?e?ní savci. Z té doby pochází znaky chobotnatc?, které svěd?í p?izp?sobení se vodnímu prost?edí (lysá k??e, varlata uvnit? těla). V eocénu, asi p?ed 60 milióny lety, se za?ali oddělovat dne?ní chobotnatci. Dal?ími potomky Tetratherií jsou sirény a vyhynuly ?ád desmostyli.
Nejstar?ím rodem chobotnatc? je Anthracobune, jeho? fosilie byly nalezeny v Africe a Asii. ?il ve spodním eocénu, asi p?ed 50 mil. lety. Eocenní chobotnatci ?ili v ba?inách, kde spásali vegetaci, neměli chobot ani kly a podobali se spí?e dne?ním tapír?m nebo hroch?m. V pr?běhu evoluce docházelo k prodlu?ování ?ezák?.
V oligocénu se objevili první chobotnatci, kte?í ji? měli chobot a kly – na rozdíl od dne?ních zástupc? měli kly ?ty?i. Dva kly vznikly z ?ezák? horní ?elisti, spodní ?elist byla prodlou?ená a opat?ená dal?ími dvěma kly.
Primelephas, druh ?ijící v pozdním miocénu, se ji? velmi podobal dne?ním chobotnatc?m a je p?ímym p?edkem obou rod? dne?ních slon?, Loxodonta i Elephas, a také vyhynulého rodu Mammuthus.
Kromě vyvojové větve, která vedla k recentním chobotnatc?m, známe fosilní, podivné tvory, pat?ící také mezi chobotnatce. Zástupci t?etihorní ?eledě Deinotheriidae neměli kly v horní ?elisti, ale v dolní, chobotnatci z ?eledi Ambelodontidae měli spodní ?elist prodlou?enou v jakousi lopatu, kterou nabírali potravu. Na konci t?etihor a během pleistocénu ale tito tvorové vyhynuli.
Recentní chobotnatci
[editovat | editovat zdroj]Recentní je pouze jedna ?ele? chobotnatc?, slonovití. Do ní pat?ili i poměrně nedávno vyhynulí mamuti. P?esto?e chobotnatci p?vodně obyvali cely svět kromě Austrálie, dne?ní druhy p?irozeně ?ijí jen v Africe a v ji?ní a jihovychodní Asii. Z fylogenetického hlediska se rozdělují na dva rody (Elephas a Loxodonta (p?i?em? rod Elephas (slon indicky) si je geneticky bli??í s mamuty ne? se slonem africkym z rodu Loxodonta), v ?eském názvosloví se nicméně v?ichni ozna?ují rodovym jménem slon.
Slon africky je největ?ím suchozemskym ?ivo?ichem sou?asnosti, velcí jedinci mohou dosahovat hmotnosti a? p?es 10 tun.[2] Dr?í také primát v délce b?ezosti, 660 dní.
Systém chobotnatc?
[editovat | editovat zdroj]- ?ele?: Ambelodontidae ?
- ?ele?: Anthracobunidae ?
- ?ele?: Barytheriidae ?
- ?ele?: Deinotheriidae ?
- ?ele?: Elephantidae – slonovití
- ?ele?: Mammutidae – mastodontovití ?
- rod: Mastodont (tzv. ?americky mamut“) ?
- ?ele?: Moeritheriidae ?
- ?ele?: Numidotheriidae ?
- ?ele?: Stegodontidae ?
Pozn.: U vyhynulych skupin systém není ustáleny. Uvedená ni??í hierarchie je pouze vyběrová (vyznamněj?í druhy).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu chobotnatci na Wikimedia Commons 
Taxon Proboscidea ve Wikidruzích
- Planetopia: Evoluce chobotnatc?[nedostupny zdroj] (?esky)
- Savci.upol.cz - chobotnatci (?esky)
- The ultimate ungulate:proboscidea (anglicky)
- www.elephant.se - elephant facts and information (anglicky)
- The developing renal, reproductive, and respiratory systems of the African elephant suggest an aquatic ancestry[nedostupny zdroj] (anglicky)
