总统没“通俄”！美众院情报委员会结束调查

Asie
Rozloha	44 603 853 km2
Po?et obyvatel	4 905 362 000 (k 13. ?ervence 2025)
Po?et stát?	48
Regiony	St?ední Asie 百度 经过这次学习，我们对党忠诚、为党分忧、为党尽职、为民造福的政治担当意识更加强烈。 Vychodní Asie Severní Asie Jihovychodní Asie Jihozápadní Asie Ji?ní Asie
Sou?adnice	39°0′0″ s. ?., 108°0′0″ v. d.
multimediální obsah na Commons

Asie ([ázije]) je svou rozlohou 44 603 853 km2 největ?í, s více ne? 4,9 miliardami obyvatel je nejlidnatěj?í a zhruba od p?elomu tisíciletí rovně? nejhustěji osídleny světadíl, ktery tvo?í sou?ást kontinentu zvaného Eurasie, pop?. Eurafrasie. Rozkládá se p?edev?ím na vychodní a severní polokouli. Pokryvá 8,6 % povrchu Země (29,9 % sou?e) a její obyvatelstvo p?edstavuje 60 % světové populace. Během 20. století se po?et lidí ?ijících v Asii témě? z?ty?násobil. Pojmenování pochází z akkadského slova asu, které znamená vychod ?i rozb?esk.

Hranice Asie

Související informace naleznete také v ?lánku Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií.

Regiony Asie:

     Severní Asie

     St?ední Asie

     Jihozápadní Asie

     Ji?ní Asie

     Vychodní Asie

     Jihovychodní Asie

Nejzaz?í body asijské pevniny:

• Sever: ?eljuskin?v mys (77°44' s. ?.) na poloostrově Tajmyr v Rusku
• Vychod: Dě?ňov?v mys (169°40' z. d.) na poloostrově ?ukotka v Rusku
• Jih: Mys Buru (1°25' s. ?.) na Malajském poloostrově
• Západ: Mys Baba (26°3' v. d.) v Turecku ji?ně od Dardanel

R?zné historické verze hranic mezi Evropou a Asií

Vzhledem k pozemnímu spojení Asie s Evropou i Afrikou se někdy rozcházejí názory na to, kudy vést hranici mezi těmito kontinenty. Roz?í?ená a na ?eskych ?kolách vyu?ovaná verze hranice mezi Evropou a Asií vede z Bajdarackého zálivu po vychodním úpatí Uralu (Ural le?í cely v Evropě), dále po ?ece Embě, po pob?e?í Kaspického mo?e a Kumomany?skou sní?eninou na sever od Kavkazu (Kavkaz je ?astěji ozna?ován jako Asie) do Azovského mo?e. Dále k jihozápadu oba světadíly odděluje ?erné mo?e, pr?liv Bospor, Marmarské mo?e a pr?liv Dardanely. Do obou světadíl? zasahuje území Ruska, Kazachstánu a Turecka.

Od Afriky je Asie oddělena Suezskym pr?plavem. Sinajsky poloostrov u? tedy le?í v Asii a Egypt tak zasahuje ?ástí území do Afriky a ?ástí do Asie. Dále na jih oba světadíly odděluje Rudé mo?e.

Ani hranici s Austrálií a Oceánií není snadné stanovit. Australská pevnina se sice asijské nedotyká, ale mezi nimi le?í velké mno?ství ostrov?, u nich? není v?dy jasné, ke kterému světadílu je p?i?adit. Ostrov Nová Guinea se obvykle ?adí k Oceánii, co? znamená, ?e území Indonésie zasahuje do obou světadíl?. Zoogeografové pracují s tzv. Wallaceovou linií, která odděluje ekosystémy pova?ované za ?istě asijské od smí?enych asijsko-australskych.

Nejjasněji vymezená je hranice Asie a Severní Ameriky. Ty jsou odděleny 88 km ?irokou Beringovou ú?inou v místech, kde se k sobě blí?í asijská ?ukotka a americká Alja?ka.

Nejzaz?í body na ostrovech:

• Sever: Arkticky mys (81°16' s. ?.) na ostrově Komsomolec v ruském souostroví Severní země
• Vychod: Uprost?ed Beringova pr?livu se nachází rusko-americké souostroví Diomédovy ostrovy, které fyzickogeograficky nepat?í jednozna?ně ani k Asii, ani k Americe (západní ostrov le?í asi 35 km od asijské pevniny, vychodní ostrov asi 36 km od americké), politicky je v?ak rozděleno mezi Rusko a Spojené státy. T?íkilometrovym pr?livem mezi oběma ostrovy také probíhá Datová hranice. P?i?adíme-li rusky ostrov k Asii, bude jeho vychodní okraj nejvychodněj?ím bodem světadílu (169°0' z. d.)
• Jih: Zále?í na tom, které ostrovy je?tě p?i?adíme k Asii a které ji? k Austrálii. P?i nejjednodu??í variantě, kdy hranice vede mezi Malajskym souostrovím na asijské straně a ostrovy Ashmore a Cartier na australské, se nejji?něj?í bod nachází na ostr?vku u indonéského ostrova Roti (11°1' j. ?.)
• Západ: I v Egejském mo?i le?í velké mno?ství ostrov?. Mnohé z nich le?í těsně u pob?e?í Malé Asie (nap?. Samos 1,6 km daleko), ale politicky nále?í ?ecku. Zohlednění jejich geologické sp?ízněnosti s asijskou pevninou by z?ejmě umo?nilo posunout hranici a? na západní pob?e?í ostrov? Lesbos a Chios (25°50' v. d.), na druhé straně by to ale znamenalo, ?e ?ást ?eckého území le?í v Asii, co? je v rozporu se v?eobecně p?ijímanym názorem. Nejzápadněj?í ostrov pod tureckou správou je G?k?eada, ta má ale z?etelně blí? k evropské ne? k asijské ?ásti Turecka. Za nejzápadněj?í vyspu Asie lze tedy bu? pova?ovat ostrov Bozcaada (25°58' v. d.), nebo prohlásit, ?e ve?keré egejské ostrovy u? pat?í k Evropě bez ohledu na svou vzdálenost od asijské pevniny.

Asijské geografické rekordy

Související informace naleznete také v ?lánku Nejvy??í hory asijskych zemí.

Mnohé asijské geografické rekordy jsou sou?asně světovymi rekordy.

De?tny prales na Borneu

• Nejvy??í hora: Mount Everest – 8849 m (Nepál, ?ína, Himálaj) je sou?asně nejvy??í horou světa
• Nejvy??í ?inná sopka: Klju?evskaja – 4750 m (Rusko, Kam?atka)
• Nejni??í bod: hladina Mrtvého mo?e – 400 m pod úrovní světového oceánu (Izrael, Jordánsko)
• Nejhlub?í kryptodeprese: Bajkal – dno ?1186,5 m pod úrovní hladiny oceánu (Rusko) je sou?asně nejhlub?í kryptodepresí na světě
• Nejdel?í ?eka: Jang-c’-?iang – 6379 km (?ína) je 3. nejdel?í ?eka světa a s pr?tokem 31 900 m3/s 4. nejvodnatěj?í tok této planety
• Největ?í ostrov: Kalimantan nebo také (Borneo) – 725 460 km2 (3. největ?í ostrov světa)
• Největ?í poloostrov: Arabsky poloostrov – 2 780 000 km2
• Nejvzdáleněj?í místo od mo?e: D?ungarská pánev (?ína) – 2650 km od Severního ledového i od Indického oceánu je sou?asně nejvnitrozem?těj?ím bodem na světě
• Největ?í jezero: Kaspické mo?e – 371 000 km2 (největ?í jezero na světě)
• Nejhlub?í jezero: Bajkal – 1642 m (nejhlub?í jezero na světě)
• Nejlidnatěj?í stát: Indie – 1 498 863 874 (nejlidnatěj?í stát na světě)
• Největ?í stát: Rusko – 13 200 000 km2 (asijská ?ást; celé Rusko je největ?í stát světa)

Geologie

Asijsky světadíl – po?íta?ovy model pohledu z vesmíru

Asie vznikla spojením několika platforem. Sibi?ská platforma byla v minulosti samostatnym kontinentem, ktery se spojil s Baltikou, ?ím? vzniklo poho?í Ural. ?ínská platforma se pospojovala z men?ích blok? (Severní ?ína, Blok Jang-c' a Ji?ní ?ína) a nakonec se spojila se Sibi?í. V nejmlad?í době pak do Asie narazily dvě platformy, které se oddělily od někdej?í Gondwany: Indická a Arabská.

Sibi?ské jednotky

Sibi?ská (angarská) platforma p?edstavuje velky stabilní blok. Aldansky a anabarsky ?tít obsahují horniny a? 3,5 miliardy let staré. ?lení se následovně:

• P?edbajkalské jednotky
  • Aldansky ?tít
  • Anabarsky ?tít
• Vrásová pásma bajkalského vrásnění (Bajkalské poho?í, Jenisejské poho?í)
• Depresní jednotky – syneklízy a okrajové prohyby (tunguzská a viljujská syneklíza, p?edsajansko-bajkalsky prohyb)

?ínské jednotky

Jiho?ínská krasová oblast

?ínská platforma je rozdělena na vystupující masívy, mezi nimi? le?í mlad?í jednotky. Obsahuje prekambrické ?títy:

Buddhistická stúpa na Tibetské náhorní plo?ině

• Tarimsky ?tít
• Severo?ínsky ?tít
• Korejsky ?tít
• In?ansky masiv (h?bet Vnit?ního Mongolska)
• St?edo?ínsky blok
• Indo?ínsky masiv

?ínská platforma také zahrnuje ?adu plo?in a poklesovych pánví. Ty jsou pokryty paleozoickymi, mezozoickymi a kenozoickymi sedimenty r?zného charakteru a mocnosti. Krystalické podlo?í le?í místy ve vět?ích hloubkách ne? 10 km.

• Pánev Ordos (kambrium a? ordovik) obsahuje mimo?ádně mocné (a? 7 km) platformně ulo?ené spra?e
• Pánev Chuang-che
• Pchjongjangská pánev
• Se?uánská (Rudá, ?ervená) pánev (synklinála vznikla koncem permu, 3 a? 4 km mocné akumulace z pr?běhu celych druhohor)
• Nanningská pánev
• Wutchanská pánev
• Ala?anská pánev
• Platformní sedimenty v Indo?íně (perm, trias, jura, k?ída)

Kundwanská Asie

Himálaj v Nepálu

Indická platforma a Madagaskar byly p?vodně spojeny s Afrikou, ale ve t?etihorách se vydaly na sever k Asii. Madagaskar se oddělil a z?stal poblí? Afriky, zatímco Indie narazila do ?ínské platformy, ?ím? vyvolala mohutné vrásnění, jeho? vysledkem je Himálaj.

Na západě Indické platformy se nacházejí vodorovně ulo?ené ?edi?ové vrstvy vulkanického p?vodu, kterym se ?íká trapy (nap?. Dekánské trapy ?i sibi?ské trapy). A? 100 m silná vrstva ?edi?e p?ekryvá stará jádra.

Nejstar?í kontinentální jádra se vytvo?ila během protoindického geotektonického cyklu. Nejstar?í metamorfity jsou staré a? 3,5 miliardy let. Během dhárvárského geotektonického cyklu do?lo k sedimentaci, vulkanickym proces?m a pr?nik?m granit?, dotvá?ela se kontinentální jádra.

Arabská platforma byla p?vodně sou?ástí Afriky, ale za?ala se od ní oddělovat p?íkopovou propadlinou, její? velkou ?ást nyní vyplňuje Rudé mo?e. Nejstar?í horniny jsou asi 1 miliardu let staré a nacházejí se v haliské formaci. Asi polovinu platformy tvo?í prekambrické metamorfity, druhá polovina se skládá z granitoid?. Na západním okraji eroduje a klesá do p?íkopu Rudého mo?e. Vychodní okraj se zvedá i s akumulovanymi usazeninami. Mezi vlastním ?títem a Perskym zálivem je mocny platformní pokryv prvohor, druhohor a t?etihor. Nacházejí se tu hojné formace s lo?isky ropy z období svrchní k?ídy a eocénu.

Kaledonidy

Poho?í Altaj

Kaledonidy jsou horská pásma, jejich? vyvoj za?al během star?ích prvohor, tedy v době, kdy na území dne?ní Evropy probíhalo kaledonské vrásnění. Jejich zvedání podél starych zlom? mnohdy pokra?ovalo i později.

Sibi?ské a st?edoasijské kaledonidy vznikly z tzv. uralsko-mongolské mobilní zóny mezi fenosarmatskou, sibi?skou a ?ínskou platformou. Pat?í sem Altaj, Sajany, ?an-?an, Kaza?ská pahorkatina, Sibi?ské starokaledonidy (salairidy).

?ínské kaledonidy le?í z?ásti ve vychodní ?íně, kromě toho k nim pat?í poho?í Nan-?an. Najdeme zde 5 a? 6 km mocny sinijsky komplex fylit?, kvarcit?, zelenokamen? a mramor?.

Hercynidy

Hercynidy jsou horská pásma, jejich? vyvoj za?al během mlad?ích prvohor, tedy v době, kdy na území dne?ní Evropy probíhalo hercynské vrásnění. Jejich zvedání podél starych zlom? mnohdy pokra?ovalo i později.

Ve St?ední Asii jsou hercynidy silně promíchané s kaledonidy a nejde o samostatny horsky systém. Hercynského stá?í je nap?. západní ?ást ?an-?anu (Kyzylkumsko-?an?anská větev), Kaza?ská pahorkatina, nebo ji?ní ?ást Altaje a Sajan? (Irty?sko-zajsanská větev).

Mongolsko-ochotské hercynidy se táhnou z Mongolska a? k Ochotskému mo?i.

Vnitro?ínské hercynidy se táhnou mezi Pamírem a vychodo?ínskymi kaledonidami. Pat?í sem Kchun-lun (vklíněn mezi tarimsky a tibetsky masiv) a ?chin-ling (vklíněn mezi severo?ínsky a st?edo?ínsky blok).

Sibi?ské a st?edoasijské hercynidy a kaledonidy jsou na velkych plochách pokryty druhohorními a t?etihorními nezvrásněnymi vrstvami, které tak tvo?í mladé platformy: Západosibi?ská ní?ina, Turanská ní?ina, Tád?ická pánev.

Alpidy

údolí ?eky Hunza v poho?í Karákóram

Alpidy jsou horská pásma, jejich? vyvoj za?al ve druhohorách nebo později. Některé se za?aly zvedat během kimmerského vrásnění, některé a? během alpinského.

Tethydní alpidy vznikly z byvalého oceánu Tethys a jde o asijskou ?ást Alpsko-himálajského systému. Pat?í sem Pontidy, Anatolidy a Tauridy v Turecku, ostrov Kypr, Krymsko-kavkazská oblast, Maly Kavkaz a Arménská vyso?ina, Zagros (Iranidy), centrální íránské pásmo s lutskym masivem, makránsko-balú?istánská fly?ová jednotka, vychodoíránská poho?í, ománská ofiolitová zóna, orogenní zóna Alborzu, Kopet Dag, centrální pákistánsky h?bet (kvétsky h?bet), pamírsko-hindúku?sko-karákoramská elevace, Himálaj a Transhimálaj, Indogan?ská ní?ina.

Alpinského stá?í jsou také pásma podél pob?e?í Tichého oceánu, tzv. cirkumpacifické alpidy, které ov?em vznikly kontaktem jinych desek (pacifické s eurasijskou) během druhohorního jen?anského vrásnění. Pat?í sem star?í pásma v Laosu, ?ukotsko-katasijsky vulkanicky pás (Kam?atka). Ve t?etihorách vznikla vulkanická pásma Kuril, Japonska a Filipín, jako? i dal?í ostrovní oblouky na západním okraji pacifické desky (Velké a Malé Sundy, Moluky aj.)

Zemět?esení a sope?ná ?innost

Mnoho vy?e uvedenych oblastí je seizmicky aktivních a zemět?esení zde nejsou vzácnym jevem. Tyká se to ostrovních oblouk? na styku litosférickych desek, nap?. Japonsko, Tchaj-wan, Sumatra, ale i mnoha oblastí alpsko-himálajského systému (nap?. Malá Asie, Kavkaz, írán, Ka?mír) i jinych zlomovych oblastí (nap?. Se?uánská pánev).

Oblastí vulkanického p?vodu je v Asii celá ?ada, dodnes ?inné sopky najdeme opět p?edev?ím ve vychodní Asii podél okraje Tichého oceánu: Kam?atka, Japonsko, Filipíny, Indonésie.

Vodstvo

Ganga je posvátná ?eka hinduismu

V Asii se nacházejí mnohé z nejdel?ích a nejvodněj?ích veletok? na Zemi, mj. ?chang-?iang (Dlouhá ?eka, Evropan?m známá té? jako Jang-c’-?iang), Chuang-che (?lutá ?eka), Ob, Jenisej, Lena, Amur, Mekong, Brahmaputra, Ganga, Indus, Eufrat a Tigris. Velké sibi?ské ?eky (Ob, Jenisej, Lena) odtékají do Severního ledového oceánu, ?ínské a indo?ínské veletoky (Chuang-che, ?chang-?iang a Mekong) mí?í na vychod do Tichého oceánu, dal?í smě?ují k jihu do Indického oceánu. Velké oblasti v nitru Asie jsou bezodtoké, tj. bez spojení se světovym oceánem. ?eky se bu? ztrácejí v pou?tích (nap?. Gobi, Taklamakan, Karakum, Kyzylkum), nebo kon?í ve více méně slanych jezerech, odkud se voda vypa?uje (Balcha?, Aralské jezero, Kaspické mo?e). Z vyznamnych ?ek se to tyká nap?. Amudarji, Syrdarji a Tarimu. Naopak nejhlub?í jezero světa Bajkal (odkud voda odtéká ?ekou Angarou) je sladkovodní a odhaduje se, ?e obsahuje asi pětinu světovych zásob sladké vody.

Podnebí

Kérala v ji?ní Indii má vlhké tropické podnebí ovlivněné sezonními monzuny

Step v Mongolsku se vyzna?uje horkymi léty a chladnymi zimami

Vzhledem k obrovské rozloze Asie zde najdeme v?echny hlavní podnebné pásy. Velká území v nitru kontinentu mají silně kontinentální podnebí s velkymi teplotními rozdíly mezi zimou a létem. Tlak vzduchu p?epo?teny na hladinu mo?e dosahuje nejvy??ích hodnot v lednu v oblasti Ulánbátaru a Sibi?e (103 kPa). Vzniká tlaková vy?e (anticyklóna) nad st?ední Sibi?í. Naopak velká tlaková ní?e (cyklóna) vzniká v ?ervenci kolem Dillí (99,5 kPa). Nejni??í lednové teploty na Sibi?i mohou klesnout i pod ?50 °C, v ji?ní Asii z?stávají kolem +25 °C. Rozpětí pr?měrnych ?ervencovych teplot je od 5 do 35 stupň?.

Mno?ství srá?ek je ovlivněno p?edev?ím vysokymi asijskymi horstvy. Jih a jihovychod kontinentu je extrémně vlhky, naopak ve srá?kovém stínu za Himálajem le?í velmi suché pou?tní oblasti. Ro?ní období v Himálaji a na jih od něj jsou ovlivňována pravidelnymi monzuny.

V Asii rozli?ujeme tyto klimatické oblasti podle K?ppena:

• Tundrové podnebí
• Boreální podnebí
• Stepní podnebí
• Mírně teplé monzunové podnebí
• Monzunové podnebí
• Podnebí tropického de?tného pralesa
• Studené pou?tě
• Horké pou?tě
• St?edomo?ské podnebí

Vegetace

Tajga v západosibi?ské rovině

V severní Asii (na Sibi?i) jsou hlavními biotopy tundra, lesotundra a tajga. V mírném podnebném pásu najdeme listnaté opadavé lesy mírného pásu, lesostep a step, dále na jih pak polopou?tě a pou?tě. V ji?ní a jihovychodní Asii pak p?vodní spole?enstva spadají pod monzunové opadavé lesy a tropické de?tné lesy.

Velká území na Sibi?i pokryvá trvale zmrzlá p?da (permafrost). Dále na jih ji lze nalézt v Tibetu kv?li vysoké nadmo?ské vy?ce. Ledovce se zachovaly v nejvy??ích poho?ích (nap?. Himálaj, Pamír, ?an-?an), ale kv?li globálnímu oteplování se zkracují.

Obyvatelstvo

Plovoucí trh ve Vietnamu kde se po?et obyvatel od roku 1979 témě? zdvojnásobil

Muslim?tí poutníci v Mekce. Asie je kolébkou v?ech hlavních světovych nábo?enství.

R?znorodé obyvatelstvo Asie od sibi?skych ?uk?? a? po filipínské Negrity (1904)

Kolem roku 1900 ?ilo v Asii 947 milionu lidí. Od té doby po?et obyvatel Asie vzrostl ?ty?násobně a v roce 2012 dosáhl 4 175 038 363 a stále stoupá. Polovinu tvo?í obyvatelstvo do 20 let.

V Asii ?ijí p?ibli?ně dvě t?etiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má Indie s 1,4 mld. osob.

Politická geografie

Rusko

Mongolsko

?ína

Japonsko

Ji?ní Korea

Severní Korea

Tchaj-wan

Indie

Pákistán

Nepál

Bhútán

Bangladé?

Maledivy

Britské indickooceánské území

?rí Lanka

Vietnam

Hongkong

Thajsko

Laos

Kambod?a

Myanmar

Malajsie

Brunej

Singapur

Filipíny

Indonésie

Vychodní Timor

Kazachstán

Uzbekistán

Kyrgyzstán

Tád?ikistán

Turkmenistán

Egypt

Afghanistan

írán

Saúdská Arábie

Omán

Jemen

SAE

Kat.

Bah.

Kuv.

Irák

Jordánsko

Pal.

Izr.

Syrie

Liban.

Turecko

?ecko

Kyp.

Gruzie

ázerbájd?án

Arménie

Austrálie

Regiony a státy

Hongkong byl do roku 1997 britskou kolonií

Teherán je hlavní město íránu

Tradi?ní japonská svatba v ?intoistické svatyni Meid?i

Hinduisticky festival v Singapuru

Procesí Ruské pravoslavné církve v ?idovské autonomní oblasti na Sibi?i

Katolické procesí v Manile na Filipínách

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Seznam asijskych stát?.

Název regionu a území s vlajkou	Rozloha (km2)	Po?et obyvatel (odhad k 1. 7. 2002)	Po?et obyvatel (odhad k roku 2018)	Hustota osídlení (ob./km2)	Hlavní město
Severní Asie:
Rusko Rusko	13 115 200	39 129 729	144 500 000	3,0	Moskva
St?ední Asie:
Kazachstán Kazachstán	2 346 927	13 472 593	18 280 000	5,7	Astana
Kyrgyzstán Kyrgyzstán	198 500	4 822 166	6 316 000	24,3	Bi?kek
Tád?ikistán Tád?ikistán	143 100	6 719 567	9 101 000	47,0	Du?anbe
Turkmenistán Turkmenistán	488 100	4 688 963	5 851 000	9,6	A?chabad
Uzbekistán Uzbekistán	447 400	25 563 441	32 960 000	57,1	Ta?kent
Vychodní Asie:
?ína ?ína	9 584 492	1 384 303 705	1 393 000 000	134,0	Peking
Tchaj-wan Tchaj-wan	35 980	22 548 009	23 570 000	626,7	Tchaj-pej
Hongkong Hongkong (?ína)	1 092	7 303 334	7 451 000	6 688,0	Hongkong
Japonsko Japonsko	377 835	126 974 628	126 500 000	336,1	Tokio
Ji?ní Korea Ji?ní Korea	98 480	48 324 000	51 640 000	490,7	Soul
Macao Macao (?ína)	25	461 833	631 636	18 473,3	Macao
Mongolsko Mongolsko	1 565 000	2 694 432	3 170 000	1,7	Ulánbátar
Severní Korea Severní Korea	120 540	22 224 195	25 550 000	184,4	Pchjongjang
Jihovychodní Asie:
Brunej Brunej	5 770	350 898	428 962	60,8	Bandar Seri Begawan
Filipíny Filipíny	300 000	84 525 639	106 700 000	281,8	Manila
Indonésie Indonésie	1 419 588	227 026 560	267 700 000	159,9	Jakarta
Kambod?a Kambod?a	181 040	12 775 324	16 250 000	70,6	Phnompenh
Laos Laos	236 800	5 777 180	7 062 000	24,4	Vientiane
Malajsie Malajsie	329 750	22 662 365	31 530 000	68,7	Kuala Lumpur
Myanmar (Barma)	678 500	42 238 224	53 710 000	62,3	Neipyijto
Singapur Singapur	693	4 452 732	5 639 000	6 425,3	Singapur
Thajsko Thajsko	514 000	62 354 402	69 430 000	121,3	Bangkok
Vietnam Vietnam	329 560	81 098 416	95 540 000	246,1	Hanoj
Vychodní Timor Vychodní Timor	15 007	952 618	1 268 000	63,5	Dili
Ji?ní Asie:
Afghánistán Afghánistán	647 500	27 755 775	37 170 000	42,9	Kábul
Bangladé? Bangladé?	144 000	133 376 684	161 400 000	926,2	Dháka
Bhútán Bhútán	47 000	2 094 176	754 394	44,6	Thimbú
Indie Indie	3 290 797	1 062 969 504	1 353 000 000	323,0	Nové Dillí
írán írán	1 648 000	66 622 704	81 800 000	40,4	Teherán
Maledivy Maledivy	300	320 165	515 696	1 067,2	Male
Nepál Nepál	140 800	25 873 917	28 090 000	183,8	Káthmándú
Pákistán Pákistán	795 423	149 732 510	212 200 000	188,2	Islámábád
Srí Lanka	65 610	19 576 783	21 670 000	298,4	Kolombo
Jihozápadní Asie:
Arménie Arménie	29 800	3 330 099	2 965 000	111,7	Jerevan
ázerbájd?án ázerbájd?án	86 600	9 000 000	9 981 000	103,9	Baku
Bahrajn Bahrajn	665	656 397	1 569 000	987,1	Manáma
Egypt Egypt	63 556	1 378 159		21,7	Káhira
Gruzie Gruzie	69 700	4 630 841	3 731 000	66,4	Tbilisi
Irák Irák	437 072	24 001 816	38 430 000	54,9	Bagdád
Izrael Izrael	20 770	6 029 529	8 884 000	290,3	Jeruzalém
Jemen Jemen	527 970	18 701 257	28 500 000	35,4	Saná
Jordánsko Jordánsko	92 300	5 307 470	9 956 000	57,5	Ammán
Katar Katar	11 437	793 341	2 782 000	69,4	Dauhá
Kuvajt Kuvajt	17 820	2 111 561	4 137 000	118,5	Kuvajt
Kypr Kypr	9 250	775 927	1 189 000	83,9	Nikósie
Libanon Libanon	10 400	3 677 780	6 849 000	353,6	Bejrút
Omán Omán	212 460	2 713 462	4 829 000	12,8	Maskat
Pásmo Gazy	363	1 203 591	2 048 000	3 315,7	Gaza
Saúdská Arábie Saúdská Arábie	1 960 582	23 513 330	33 700 000	12,0	Rijád
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty	82 880	2 445 989	9 631 000	29,5	Abú Zabí
Syrie Syrie	185 180	17 155 814	16 910 000	92,6	Dama?ek
Turecko Turecko	756 768	57 855 068	82 000 000	76,5	Ankara
Západní b?eh Jordánu	5 860	2 303 660	2 676 000	393,1	Rámaláh
Celkem	43 810 582	3 902 404 193		89,5

Odkazy

Související ?lánky

• Dějiny Asie

Externí odkazy

• Galerie Asie na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Asie na Wikimedia Commons
• Téma Asie ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo Asie ve Wikislovníku
• Kategorie Asie ve Wikizprávách
• Pr?vodce Asie ve Wikicestách
• Fyzická geografie Asie^{[nedostupny zdroj]}
• Fyzická geografie Asie (st?edo?kolské u?ební materiály)

Autoritní data	Biblio: a3a78752-7575-47d8-ab1f-5bd198ae7821 NKC: ge131486 BIBSYS: 15042903 BNE: XX450848 GND: 4003217-6 KulturNav: bb2afaa4-2fe1-4ffa-86f5-680f711889d1 LCCN: sh85008606 NARA: 10035693 NDL: 00560427 NLI: 987007295503505171 SELIBR: 139940 TDV?A: asya VcBA: 497/157 VIAF: 315526119 WorldCat Entities: E39PBJxMpyjKQ9Jtm3jkjPBgKd

Portály: Geografie