时尚背后的秘密:雅各布专栏主编诸刚强采访合辑
gen. prof. JUDr. Bohuslav E?er | |
---|---|
![]() | |
Narození | 31. ?ervence 1893 Hranice ![]() |
úmrtí | 14. b?ezna 1954 (ve věku 60 let) nebo 13. b?ezna 1954 (ve věku 60 let) Brno ![]() |
Místo poh?bení | ?idenicky h?bitov |
Národnost | ?eská |
Alma mater | Vídeňská univerzita Universita Karlova v Praze |
Povolání | ?len Komise Spojenych národ? pro vy?et?ování vále?nych zlo?in? soudce Mezinárodního trestního soudu v Haagu profesor mezinárodního práva trestního Masarykovy university |
Ocenění | ![]() Legion of Merit (1945) ?eskoslovenská medaile za zásluhy I. stupně (1946) St?íbrná medaile Antonína Randy (in memoriam) |
Politické strany | ?SDSD, KS? (leninovci), KS? |
Cho? | Ludmila E?erová (roz. Galleová, 1894–1986) |
Děti | Nadě?da Lorková (roz. E?erová, 1922–1978) Jarmila Laubeová (roz. E?erová, 1926–1978) |
Funkce | soudce |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. |
Bohuslav E?er (31. ?ervence 1893 Hranice[1] – 14. b?ezna 1954 Brno) byl ?eskoslovensky generál justi?ní slu?by a profesor mezinárodního trestního práva. Byl také ?lenem Komise Spojenych národ? pro vy?et?ování vále?nych zlo?in?, p?edsedou ?eskoslovenské delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání vále?nych zlo?inc? v Norimberku a ad hoc soudcem Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
?ivot
P?ed okupací
Narodil se do rodiny obchodníka, později pracovníka u dráhy Roberta E?era a jeho man?elky Cecilie, rozené Nehybové. Maturoval v roce 1911 na kromě?í?ském klasickém gymnáziu,[2] pak se dal zapsat na právnickou fakultu Vídeňské university, tu ale nedostudoval, proto?e musel v roce 1915 narukovat do armády. Po válce svá právnická studia dokon?il na Universitě Karlově v Praze, kde roku 1920 získal doktorát práv,[3] a krátkou dobu byl praktikantem u kromě?í?ského okresního soudu, později u brněnského zemského soudu.[4]
Nakonec v?ak v Brně zalo?il vlastní advokátní praxi se specializací na trestní právo, kde se také v roce 1922 o?enil s Ludmilou Galleovou (1894–1986). Man?el?m se postupně narodily dvě dcery, Nadě?da (1922–1978) a Jarmila (1926–1978). Publikoval svou první práci Vina a mravnost, která je věnována procesu s Hildou Hanikovou, která si najala vraha na vlastního man?ela.[4] U? p?ed první světovou válkou vstoupil v Kromě?í?i do sociální demokracie, po jejím roz?těpení v roce 1921 p?e?el do Komunistické strany ?eskoslovenska, za ní? byl zvolen do brněnského městského zastupitelstva. Nesouhlasil ale s postupnou bol?evizací strany a podléhání sovětskému vedení, za co? byl ze strany v roce 1929 vylou?en. Nejprve p?sobil v komunistické opozici, poté se vrátil do sociální demokracie, za ní? se roku 1935 stal druhym náměstkem brněnského starosty.[5]
E?er aktivně vystupoval proti nastupujícímu německému nacismu, v něm? rozpoznal zásadní nebezpe?í pro budoucnost, a stal se nap?. ?lenem Vyboru pro pomoc demokratickému ?panělsku. V roce 1938 ve?ejně agitoval za brannou pohotovost ?eskoslovenska proti hrozbám nacistického Německa, p?edná?el a p?esvěd?oval ve?ejné ?initele také v Anglii, ?ím? se dostal do pozornosti gestapa.[6]
Po okupaci
Po okupaci zbytku ?eskoslovenska emigroval spolu s rodinou p?es Záh?eb a Bělehrad do Pa?í?e, kde se ú?astnil ?innosti ?eskoslovenského národního vyboru. Napsal zde také práci Okupace ?ech a Moravy a z?ízení ?protektorátu“ ve světle práva mezinárodního, která v?ak ji? nesta?ila vzhledem k německému útoku vyjít.[7] Po pádu Francie ode?li do Marseille, kde je?tě fungoval ?eskoslovensky konzulát, ale vichistickou vládou byli ozna?eni za ne?ádoucí a tak se p?esunuli do Nice, kam byl z Pa?í?e p?estěhován ústav pro studium mezinárodního práva. Proto?e ale hrozilo, ?e město obsadí fa?istická Itálie, uprchli v roce 1942 p?es ?panělsko a Portugalsko do Velké Británie. Zde se Bohuslav E?er stal zaměstnancem ministerstva zahrani?ních věcí ?eskoslovenské exilové vlády, později byl spolupracovníkem ministra spravedlnosti Jaroslava Stránského.[5]
E?er se u? dlouhodobě zaobíral otázkami mezinárodního trestního práva, vále?ného práva a vále?nych zlo?in?, proto se zde také stal ?lenem komise London International Assembly pro vále?né zlo?iny, kde prosadil ozna?ení NSDAP, SA, SS a gestapa za zlo?inecké organizace, napsal té? bro?uru The Lessons of the Kharkov Trial (Pou?ení z Charkovského procesu).[8] Exilovou vládou byl delegován jako zástupce ?eskoslovenska do Komise Spojenych národ? pro vy?et?ování vále?nych zlo?in?, kde nakonec úspě?ně prosadil prohlá?ení úto?né války za mezinárodní zlo?in.[5]
úloha v Norimberském procesu
Vyznamně se podílel na vzniku Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání vále?nych zlo?inc?, ktery po válce zasedl v Norimberku a kterého se Bohuslav E?er ú?astnil jako p?edseda ?eskoslovenské delegace. Je?tě p?edtím byl vedoucím ?eskoslovenského vy?et?ovacího tymu, ktery ve Wiesbadenu na?el K. H. Franka. E?er jej vyslychal jako první a získal jej u? jako generál justi?ní slu?by také z amerického zajetí do rukou ?eskoslovenské justice.[6] Hned na za?átku mu sdělil: ?Nepou?il jsem a nepou?iji va?ich metod. Těch se bát nemusíte. Nejsme Němci, nemstíme se. Budeme jen trestat.“[9]
Kromě něj také vyslychal nap?. ?í?ského protektora Kurta Daluega, ?í?ského ministra zahrani?ních věcí Joachima von Ribbentropa, polního mar?ála Wilhelma Keitela, generála SS Bernharda Vosse nebo ?í?ského ministra a ?éfa ?í?ské kancelá?e Hanse Lammerse.[5] Po skon?ení Norimberského procesu p?sobil jako soudce Mezinárodního soudního dvora v Haagu, kde rozhodoval v tzv. kauze ?pr?liv Korfu“ mezi Velkou Británií a Albánií, proti vět?inovému rozhodnutí o odpovědnosti Albánie uplatnil odli?né stanovisko. Své zá?itky z celého tohoto období popsal v populárně nau?nych knihách Norimbersky soud, Jak jsem je stíhal, Právo v boji s nacismem a Pou?ení norimberského soudu pro Slovany.[4]
Povále?ná léta
V roce 1948 se stal nejd?íve docentem a hned poté profesorem mezinárodního práva trestního na Právnické fakultě Masarykovy university v Brně, kde vedl ústav pro mezinárodní právo trestní a vydal skripta P?íru?ka mezinárodního práva ve?ejného. Publikoval také vědeckou monografii Vyvoj a základy mezinárodního práva trestního. Nez?stal zde v?ak dlouho, fakulta byla v roce 1950 zru?ena.[4] Bohuslav E?er sice z?stal ve svazku university, nemohl ale vyu?ovat a publikovat. Jako byvaly sociální demokrat, ktery se ú?astnil vále?ného odboje na Západě a ktery se navíc mj. postavil na obranu Milady Horákové, se postupně stával cílem zájmu StB. Kdy? jej v?ak p?i?li v roce 1954 zatknout, nebo? měl byt jedním z ob?alovanych v p?ipravovaném vykonstruovaném procesu s tzv. brněnskou skupinou, byl ji? den po smrti. Zem?el rychlou smrtí na infarkt levé zadní komory srde?ní. Man?elka Ludmila persekuci unikla ukrytím v psychiatrické lé?ebně, dcera Jarmila ale byla odsouzena na 12 let, propu?těna byla po amnestii v roce 1960.[5]
Ocenění

Roku 2001 bylo Bohuslavu E?erovi uděleno in memoriam ?estné ob?anství města Brna[7] a v Brně-Bystrci je po něm pojmenována ulice E?erova.[10]
V roce 2012 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[11] Roku 2019 mu prezident Milo? Zeman prop?j?il in memoriam ?ád Bílého lva vojenské skupiny I. t?ídy.[12]
Dne 1. ?íjna 2021 mu byla v Kromě?í?i na budově gymnázia odhalena pamětní deska.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ Farnost Hranice. Matri?ní záznam o narození a k?tu [online]. Zemsky archiv v Opavě [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ 120 let ?eského gymnázia v Kromě?í?i. Redakce Zdeňka Malcherová. Kromě?í?: Sdru?ení rodi?? a p?átel gymnázia Kromě?í?, 2002.
- ↑ Matrika doktor? UK: E?er Bohuslav [online]. Univerzita Karlova [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d NOVOTNá, Monika. ?ivot a dílo prof. JUDr. Bohuslava E?era. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0779-6. S. 3–5.
- ↑ a b c d e TREN?ANSKá, Na?a. Gen. JUDr. Bohuslav E?er [online]. Valka.cz, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b KILIAN, Petr. OSOBNOST: Bohuslav E?er. Neviditelny pes [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Bohuslav E?er (1893 – 1954) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04.
- ↑ E?ER, Bohuslav. The Lessons of the Kharkov Trial [online]. Londyn: Russia Today Society, 1944 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupny zdroj]
- ↑ Generál E?er: neúmorny lovec nacist?. E15 Magazín [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Bohuslav E?er v Encyklopedii dějin Brna
- ↑ Slavnostní p?edání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. ústav pro studium totalitních re?im?, 2012 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Prezident republiky udělil státní vyznamenání [online]. Kancelá? prezidenta ?eské republiky, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ V Komě?í?i odhalí pamětní desku Bohuslavu E?erovi. Patriotmagazin.cz [online]. Dostupné online.
Literatura
- DUDá?, Michal: Bohuslav E?er: ?esky lovec nacist?. Academia, Praha 2019. ISBN 978-80-200-3002-3
- MRVA, Ji?í. Zlatá stopa. 4. dopl. a roz?.. vyd. Wien: Verlag C.K. Doppler, 2013. 348 s. ISBN 8023866184.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Bohuslav E?er na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ?R, jejich? autorem nebo tématem je Bohuslav E?er
Digitalizovaná díla Bohuslava E?era v ?eské digitální knihovně
- Bohuslav E?er v Encyklopedii dějin Brna
- ?e?tí právníci
- Soudci
- Pedagogové na Právnické fakultě Masarykovy univerzity
- ?e?tí profeso?i práva
- Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy
- Nositelé ?ádu Bílého lva I. t?ídy
- ?estní ob?ané města Brna
- Narození v roce 1893
- Narození 31. ?ervence
- Narození v Hranicích (okres P?erov)
- úmrtí v roce 1954
- úmrtí 14. b?ezna
- úmrtí v Brně
- Poh?bení na ?idenickém h?bitově
- Nositelé ?eskoslovenské medaile za zásluhy
- Nositelé Legion of Merit