腕底江山意象新 茫茫丘壑有诗魂——著名山水画家高杰

gen. prof. JUDr. Bohuslav E?er
Narození	31. ?ervence 1893 Hranice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
úmrtí	14. b?ezna 1954 (ve věku 60 let) nebo 13. b?ezna 1954 (ve věku 60 let) Brno ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Místo poh?bení	?idenicky h?bitov
Národnost	?eská
Alma mater	Vídeňská univerzita Universita Karlova v Praze
Povolání	?len Komise Spojenych národ? pro vy?et?ování vále?nych zlo?in? soudce Mezinárodního trestního soudu v Haagu profesor mezinárodního práva trestního Masarykovy university
Ocenění	?ád Bílého lva I. t?. (in memoriam) (2019) Legion of Merit (1945) ?eskoslovenská medaile za zásluhy I. stupně (1946) St?íbrná medaile Antonína Randy (in memoriam)
Politické strany	?SDSD, KS? (leninovci), KS?
Cho?	Ludmila E?erová (roz. Galleová, 1894–1986)
Děti	Nadě?da Lorková (roz. E?erová, 1922–1978) Jarmila Laubeová (roz. E?erová, 1926–1978)
Funkce	soudce
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 那么，后者真能够Hold住《环太平洋》系列吗？从他接棒这个项目的第一天起，小电君就产生了这个疑虑。

Bohuslav E?er (31. ?ervence 1893 Hranice – 14. b?ezna 1954 Brno) byl ?eskoslovensky generál justi?ní slu?by a profesor mezinárodního trestního práva. Byl také ?lenem Komise Spojenych národ? pro vy?et?ování vále?nych zlo?in?, p?edsedou ?eskoslovenské delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání vále?nych zlo?inc? v Norimberku a ad hoc soudcem Mezinárodního soudního dvora v Haagu.

?ivot

P?ed okupací

Narodil se do rodiny obchodníka, později pracovníka u dráhy Roberta E?era a jeho man?elky Cecilie, rozené Nehybové. Maturoval v roce 1911 na kromě?í?ském klasickém gymnáziu, pak se dal zapsat na právnickou fakultu Vídeňské university, tu ale nedostudoval, proto?e musel v roce 1915 narukovat do armády. Po válce svá právnická studia dokon?il na Universitě Karlově v Praze, kde roku 1920 získal doktorát práv, a krátkou dobu byl praktikantem u kromě?í?ského okresního soudu, později u brněnského zemského soudu.

Nakonec v?ak v Brně zalo?il vlastní advokátní praxi se specializací na trestní právo, kde se také v roce 1922 o?enil s Ludmilou Galleovou (1894–1986). Man?el?m se postupně narodily dvě dcery, Nadě?da (1922–1978) a Jarmila (1926–1978). Publikoval svou první práci Vina a mravnost, která je věnována procesu s Hildou Hanikovou, která si najala vraha na vlastního man?ela. U? p?ed první světovou válkou vstoupil v Kromě?í?i do sociální demokracie, po jejím roz?těpení v roce 1921 p?e?el do Komunistické strany ?eskoslovenska, za ní? byl zvolen do brněnského městského zastupitelstva. Nesouhlasil ale s postupnou bol?evizací strany a podléhání sovětskému vedení, za co? byl ze strany v roce 1929 vylou?en. Nejprve p?sobil v komunistické opozici, poté se vrátil do sociální demokracie, za ní? se roku 1935 stal druhym náměstkem brněnského starosty.

E?er aktivně vystupoval proti nastupujícímu německému nacismu, v něm? rozpoznal zásadní nebezpe?í pro budoucnost, a stal se nap?. ?lenem Vyboru pro pomoc demokratickému ?panělsku. V roce 1938 ve?ejně agitoval za brannou pohotovost ?eskoslovenska proti hrozbám nacistického Německa, p?edná?el a p?esvěd?oval ve?ejné ?initele také v Anglii, ?ím? se dostal do pozornosti gestapa.

Po okupaci

Po okupaci zbytku ?eskoslovenska emigroval spolu s rodinou p?es Záh?eb a Bělehrad do Pa?í?e, kde se ú?astnil ?innosti ?eskoslovenského národního vyboru. Napsal zde také práci Okupace ?ech a Moravy a z?ízení ?protektorátu“ ve světle práva mezinárodního, která v?ak ji? nesta?ila vzhledem k německému útoku vyjít. Po pádu Francie ode?li do Marseille, kde je?tě fungoval ?eskoslovensky konzulát, ale vichistickou vládou byli ozna?eni za ne?ádoucí a tak se p?esunuli do Nice, kam byl z Pa?í?e p?estěhován ústav pro studium mezinárodního práva. Proto?e ale hrozilo, ?e město obsadí fa?istická Itálie, uprchli v roce 1942 p?es ?panělsko a Portugalsko do Velké Británie. Zde se Bohuslav E?er stal zaměstnancem ministerstva zahrani?ních věcí ?eskoslovenské exilové vlády, později byl spolupracovníkem ministra spravedlnosti Jaroslava Stránského.

E?er se u? dlouhodobě zaobíral otázkami mezinárodního trestního práva, vále?ného práva a vále?nych zlo?in?, proto se zde také stal ?lenem komise London International Assembly pro vále?né zlo?iny, kde prosadil ozna?ení NSDAP, SA, SS a gestapa za zlo?inecké organizace, napsal té? bro?uru The Lessons of the Kharkov Trial (Pou?ení z Charkovského procesu). Exilovou vládou byl delegován jako zástupce ?eskoslovenska do Komise Spojenych národ? pro vy?et?ování vále?nych zlo?in?, kde nakonec úspě?ně prosadil prohlá?ení úto?né války za mezinárodní zlo?in.

úloha v Norimberském procesu

Vyznamně se podílel na vzniku Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání vále?nych zlo?inc?, ktery po válce zasedl v Norimberku a kterého se Bohuslav E?er ú?astnil jako p?edseda ?eskoslovenské delegace. Je?tě p?edtím byl vedoucím ?eskoslovenského vy?et?ovacího tymu, ktery ve Wiesbadenu na?el K. H. Franka. E?er jej vyslychal jako první a získal jej u? jako generál justi?ní slu?by také z amerického zajetí do rukou ?eskoslovenské justice. Hned na za?átku mu sdělil: ?Nepou?il jsem a nepou?iji va?ich metod. Těch se bát nemusíte. Nejsme Němci, nemstíme se. Budeme jen trestat.“

Kromě něj také vyslychal nap?. ?í?ského protektora Kurta Daluega, ?í?ského ministra zahrani?ních věcí Joachima von Ribbentropa, polního mar?ála Wilhelma Keitela, generála SS Bernharda Vosse nebo ?í?ského ministra a ?éfa ?í?ské kancelá?e Hanse Lammerse. Po skon?ení Norimberského procesu p?sobil jako soudce Mezinárodního soudního dvora v Haagu, kde rozhodoval v tzv. kauze ?pr?liv Korfu“ mezi Velkou Británií a Albánií, proti vět?inovému rozhodnutí o odpovědnosti Albánie uplatnil odli?né stanovisko. Své zá?itky z celého tohoto období popsal v populárně nau?nych knihách Norimbersky soud, Jak jsem je stíhal, Právo v boji s nacismem a Pou?ení norimberského soudu pro Slovany.

Povále?ná léta

V roce 1948 se stal nejd?íve docentem a hned poté profesorem mezinárodního práva trestního na Právnické fakultě Masarykovy university v Brně, kde vedl ústav pro mezinárodní právo trestní a vydal skripta P?íru?ka mezinárodního práva ve?ejného. Publikoval také vědeckou monografii Vyvoj a základy mezinárodního práva trestního. Nez?stal zde v?ak dlouho, fakulta byla v roce 1950 zru?ena. Bohuslav E?er sice z?stal ve svazku university, nemohl ale vyu?ovat a publikovat. Jako byvaly sociální demokrat, ktery se ú?astnil vále?ného odboje na Západě a ktery se navíc mj. postavil na obranu Milady Horákové, se postupně stával cílem zájmu StB. Kdy? jej v?ak p?i?li v roce 1954 zatknout, nebo? měl byt jedním z ob?alovanych v p?ipravovaném vykonstruovaném procesu s tzv. brněnskou skupinou, byl ji? den po smrti. Zem?el rychlou smrtí na infarkt levé zadní komory srde?ní. Man?elka Ludmila persekuci unikla ukrytím v psychiatrické lé?ebně, dcera Jarmila ale byla odsouzena na 12 let, propu?těna byla po amnestii v roce 1960.

Ocenění

Pamětní deska na budově gymnázia v Kromě?í?i

Roku 2001 bylo Bohuslavu E?erovi uděleno in memoriam ?estné ob?anství města Brna a v Brně-Bystrci je po něm pojmenována ulice E?erova.

V roce 2012 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam). Roku 2019 mu prezident Milo? Zeman prop?j?il in memoriam ?ád Bílého lva vojenské skupiny I. t?ídy.

Dne 1. ?íjna 2021 mu byla v Kromě?í?i na budově gymnázia odhalena pamětní deska.

Odkazy

Literatura

• DUDá?, Michal: Bohuslav E?er: ?esky lovec nacist?. Academia, Praha 2019. ISBN 978-80-200-3002-3
• MRVA, Ji?í. Zlatá stopa. 4. dopl. a roz?.. vyd. Wien: Verlag C.K. Doppler, 2013. 348 s. ISBN 8023866184. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Bohuslav E?er na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ?R, jejich? autorem nebo tématem je Bohuslav E?er
• Digitalizovaná díla Bohuslava E?era v ?eské digitální knihovně
• Bohuslav E?er v Encyklopedii dějin Brna

Autoritní data	AbARTP: 56933 Biblio: ac404fcf-4893-4b2a-8661-dd2e5d5a79a1 NKC: jk01030302 GND: 1037092147 ISNI: 0000 0000 5566 2213 LCCN: n2003031581 NLI: 987007362070605171 NTA: 262690403 PLWABN: 9810535638405606 SNK: 200922 SUDOC: 245418938 VIAF: 43672259 WorldCat Entities: E39PBJv8FMfBtMwjWFctkH8Bfq

Portály: Brno | ?esko | Lidé | Právo