一般什么人戴江诗丹顿

Chebsko Egerland (de) Eghal?nd (de) Regio Egrensis (la) ←  1135–1721  → znak
Geografie Rozsah Chebska v pr?běhu ?asu
Hlavní město	Cheb
Obyvatelstvo
Národnostní slo?ení	Němci, zemsky národ Cheban?, později zemsky národ ?ech?
Jazyky	něm?ina, latina, ?e?tina
Nábo?enství	?ímskokatolické, luteránské
Státní útvar
Státní z?ízení	autonomní region, ?í?ská zástava, později také kraj spravovano chebskym zemskym sněmem a chebskou městskou radou
Mate?ská země	Svatá ?í?e ?ímská Svatá ?í?e ?ímská (od vzniku) Koruna ?eská (od roku 1348) Habsburská monarchie Habsburská monarchie (po roce 1526)
Měna	chebská měna – feniky, hallské halé?e, brakteátové halé?e, nové halé?e, dále i ?eská měna – Pra?sky gro? (do 1547), Jáchymovsky tolar (do 1671)
Vznik	první zmínka o Chebsku
Zánik	pragmatická sankce
Státní útvary a území
P?edcházející Markrabství Nordgau Následující ?eské království

百度 进一步完善“三会一课”、谈心谈话、民主评议党员等有关制度并抓好贯彻落实，强化监督检查。

Chebsko (německy Egerland, v chebském sudetoněmeckém ná?e?í Eghal?nd, latinsky Regio Egrensis) je historické území v nejzápadněj?í ?ásti ?ech a v p?ilehlém pohrani?í Německa. Během historie Chebsko měnilo rozsah i majitele. Centrem oblasti je město Cheb.

Historické panství nelze zcela ztoto?ňovat se sou?asnym okresem Cheb, proto?e ten obsahuje jen ?ást historického Chebska a zároveň obsahuje i území, která nikdy sou?ástí Chebska nebyla (Mariánské Lázně a okolí), stejně jako z podobnych d?vod? není Chebsko toto?né s euroregionem Egrensis. O něco více na jeho tradice navazuje mikroregion Chebsko, ktery vznikl roku 2003 jako dobrovolny svazek obcí za ú?elem vzájemné pomoci a spolupráce.

Chebsko je pozoruhodné p?edev?ím díky své historii, vedla jím nap?. vyznamná cesta Via Regia a Cheb sám nebyl ve st?edověku jen velmi bohaté město, ale i jedno z geopolitickych a obchodních center Evropy. ?lo o místo, kde se vyrazně stykaly a navzájem obohacovaly německá a ?eská kultura. K p?eru?ení do?lo mezi roky 1948 a? 1989, kdy se nacházelo v pohrani?ním pásmu a v jeho západní ?ásti byla vzty?ena ?elezná opona. Na druhou stranu ono liduprázdné území zachovalo mnohé unikátní druhy ?ivo?ich? a rostlin.

Historie

Vznik Chebska

Od 6. století se zde objevuje sporadické slovanské osídlení, pravděpodobně jde o kmen Hban?, to je v?ak potla?eno následnou německou kolonizací ze západu. V roce 973, kdy bylo zalo?eno pra?ské biskupství, území Chebska nále?í pod správu biskupství v ?ezně. Od ?asného st?edověku je také sou?ástí franské, později bavorské pohrani?ní marky Nordgau, která je od druhé poloviny 11. století u? markrabstvím, kde vládnou hrabata z Giengenu, nazyvaní té? Děpoltici. Děpold III. zalo?il klá?ter ve Valdsasích, vybudoval chebsky hrad a v jeho darovací listině z roku 1135 je poprvé dolo?en název Chebska (regio Egere). Po jeho smrti s územím Nordgau za?al disponovat ?ímskoněmecky král Konrád III., ktery je později roku 1149 rozdělil a chebskou ?ást dal jako věno Adély, dcery Děpolda III., jejímu mu?i a svému synovci Fridrichu ?vábskému, pozděj?ímu císa?i Fridrichovi I. Barbarossovi. Tak se Chebsko osamostatnilo a dostalo do dr?ení rodu ?tauf?.

Chebsky hrad s ?ernou vě?í a s kaplí sv. Erharda a sv. Ur?uly

V této době bylo zhruba t?ikrát vět?í, ne? pozděj?í jádro, které ?eskému státu zbylo, zahrnovalo nejen území děkanátu Cheb, ale i děkanátu Wunsiedel. Západní hranice tedy zasahovala a? k pramen?m ?eky Oh?e (německy Eger, od ní? má Chebsko své německé pojmenování). Císa? Fridrich I. Barbarossa měl Cheb v oblibě, ?asto zde setrvával a nejpozději roku 1179 z chebského hradu vytvo?il císa?skou falc. Z ní pak celé Chebsko za nep?ítomnosti panovníka spravoval fojt (judex provinciarum).

?í?ská zástava

Roku 1206 slíbil Filip ?vábsky, ?ímskoněmecky král z rodu ?tauf?, Chebsko Václavu I. jako věno své dcery Kunhuty, k jeho postoupení ale nedo?lo a vá?ně se ho za?al domáhat a? syn Václava I., P?emysl Otakar II. Na základě plné moci od ?ímskoněmeckého krále Richarda Cornwallského se Chebska roku 1266 zmocnil, ale u? roku 1276 se ho musel kv?li ?í?ské klatbě (aberacht), uvalené na něj králem Rudolfem Habsburskym, vzdát. Václav II., ktery si vzal Rudolfovu dceru Gutu, toto území na základě p?edchozí sňatkové úmluvy získal podruhé (1291). Dr?el ho ale opět jen krátce, do roku 1304, kdy Chebsko v rozporu se zástavní smlouvou dobyl král Albrecht I. Definitivně ho pro ?echy získal a? Jan Lucembursky v roce 1322 za vojenskou pomoc Ludvíku Bavorovi v bitvě u Mühldorfu. Tehdy se také od něj odlou?ily ?ásti území, které se p?evá?ně dostaly do rukou ?í?skych purkrabí v Norimberku, zbytek byl ?í?skou zástavou na 20 tisíc h?iven st?íbra, je? nebyla za?leněna p?ímo do ?eského království, ale byla k němu p?ipojena jako autonomní území. Krále sice na chebském hradě zastupovali purkrabí a jemu pod?ízení hejtman a soudce, nicméně Chebsko bylo zna?ně samostatně spravováno chebskymi mě??any, kte?í nap?. u? od roku 1235 pro celé území razili vlastní mince.

Ov?em neoddělitelnost od ?eskych zemí byla potvrzena a? majestátem Karla IV. roku 1348, teprve tím se stalo skute?nou státoprávní sou?ástí ?eského státu. Proto?e ale stále formálně ?lo o ?í?skou zástavu, bylo stanoveno, ?e jeho oddělení by bylo mo?né jen tehdy, pokud by ?esky král dobrovolně svolil k jeho vyplacení a vrácení. Cena byla navíc zvy?ena na 40 tisíc h?iven st?íbra. Roku 1355 pak je?tě vyhlásil, ?e Chebsko nemá byt od ?eské koruny dále zastavováno, nebo jinym zp?sobem zcizeno. Postavení Chebska se pak de jure a? do 18. století neměnilo, změny v?ak je?tě doznalo na svém území. Nástupce Karla IV., Václav IV., sice zaru?il, ?e tamní léna mohou nabyvat jen místní obyvatelé a ?e chebskym mě??an?m kromě města pat?í mnohé tvrze a hrady, nap?. Stary Hrozňatov, Neuberg, Neuhaus, Seeberg nebo Vild?tejn, ale jako slab?í král nezajistil Chebsku dostate?nou ochranu. To proto spolu s Loketskem pravidelně uzavíralo zemsky mír, tzv. chebsky landfryd, i p?esto ale byly v?echny statky Neuhausu jejich vládci postoupeny purkrabímu norimberskému, ?ím? se velká ?ást Chebska dostala do rukou Hohenzollern? a spolu s panstvím wunsiedelskym, hohenberskym a thiersteinskym vytvo?ila tzv. Bayreuthské ?estiú?ady. Proto?e tomu Václav IV. nedokázal zabránit, p?edal nakonec Chebsko svému bratrovi Zikmundovi. Ten ale navíc postoupil roku 1414 valdsasky klá?ter falckrabím rynskym a vévod?m bavorskym, aby od roku 1524 z?stal trvalou sou?ástí Horní Falce, roku 1422 sch?nba?ské panství markrabím mí?eňskym a osamostatnil A?sko.

Chebsko jako jedna ze zemí Koruny ?eské

Tak Chebsko získalo dlouhodobou a témě? definitivní teritoriální podobu, proto?e enkláva Marktredwitz musela byt postoupena a? roku 1806 Bavorsku kv?li porá?ce Rakouska v bitvě u Slavkova (je?tě roku 1561 ve sporech s markrabaty bayreuthskymi ji Chebsko uhájilo) a roku 1846 do?lo k rozdělení malého sporného území Frais na bavorskou obec Neualbenreuth a ?eskou obec Mytina. Prost?ednictvím purkrabího Ka?para ?lika, ktery na chebském hradu zastupoval ?eského krále a kterému bylo zastaveno i Loketsko, tak?e vládl oběma územím sou?asně, se pak Chebsko za?alo více spojovat s ?eskym královstvím a za?alo byt nazyváno krajem, kdy? jeho vnit?ní organizace i poměr ke králi nebyly od postavení tzv. vněj?ích kraj? (Loketska a Kladska) nijak zvlá?tě odli?né.

Bohemizace za Habsburk?

Vět?í sbli?ování za?alo za panování habsburského rodu, dvorské i královské ú?ady nad ním za?aly je?tě d?razněji uplatňovat své pravomoci a bylo na něj pohlí?eno u? jako na tzv. vě?nou zástavu. Nap?íklad p?i jednání o uzav?ení vestfálského míru ?í??tí protestant?tí stavové ?ádali, aby Chebsko bylo jako ?í?ská zástava vyplacena a nabízeli ?ástku 40 tisíc tolar?. Císa? nicméně nabídku odmítl s tím, ?e si jej sice cení alespoň na 320 tisíc tolar?, ale jako vě?nou zástavu ji ani nechat vyplatit nem??e. Mj. díky tomuto rozhodnutí pak bylo celé Chebsko, na rozdíl od A?ska, rekatolizováno, co? k postupnému slu?ování je?tě více p?ispělo. Naproti tomu se roku 1533 za?al scházet zvlá?tní chebsky sněm, slo?eny z ?len? chebské městské rady a nejvy?e sedmi místních ?lechtic?, ktery měl projednávat ?ádosti panovníka o zvlá?tní peně?itou pomoc. Finan?ní otázka se pak stala tou rozhodující, která nakonec Chebsko do ?ech p?ivedla. Cely proces byl později ozna?en za bohemizaci Chebska.

Za Maxmiliána II. naléhali ?e?tí stavové, aby Chebsko podléhalo usnesením ?eského zemského sněmu, kterymi jsou ur?ovány berně, co? císa? roku 1570 podpo?il. Cheb?tí se v?ak bránili s od?vodněním, ?e na ?eském sněmu nejsou p?ítomni a tudí? v těchto věcech nerozhodují, navíc by se tím dostali v??i ?echám do pod?ízeného postavení. ?e?tí stavové i císa? je sice vyzyvali, aby se ?eského sněmu zú?astnili, ale Chebsko si je?tě tehdy nezávislost uhájilo a ka?dy rok bylo s jeho sněmem o ur?ení daní vyjednáváno. A? v pobělohorském období za?alo i na jeho území platit obnovené z?ízení zemské a roku 1638 Ferdinand III. rozhodl, ?e vy?i ?ádnych berní pro ?echy i Chebsko bude souhrnně ur?ovat ?esky zemsky sněm, ?ím? se pro jeho území stala ?eská zemská usnesení závaznymi. O vy?i samotného chebského podílu na této celkové sumě ale je?tě rozhodoval sněm v Chebu, stejně jako povoloval mimo?ádné odvody. Roku 1658 byl Chebsku stanoven pevny podíl na vojenské vydaje a a? roku 1705 Josef I. rozhodl, ?e obecně má Chebsko odvádět p?l procenta toho, co ur?í ?esky zemsky sněm. Za Marie Terezie pak byl u?iněn rozhodující krok zavedením berního katastru, na jeho základě od roku 1762 o ur?ení daní u? rozhodoval jen ?esky zemsky sněm, chebské stavy na ně ztratily jakykoli vliv.

Berní zahrnutí Chebska do ?eského království se projevilo i ve správní oblasti. Roku 1714 byly ?echy kv?li lep?ímu vyběru daní rozděleny na 12 kraj?, p?i?em? Chebsko, stejně jako Loketsko, za?alo spadat do ?ateckého kraje a ?atecky hejtman pak svou pravomoc na jeho území, jako?to území vněj?ího kraje, tedy u? skute?né sou?ásti království, prováděl prost?ednictvím chebského purkrabího. Takové uspo?ádání nicméně chebsky sněm na svém posledním zasedání v roce 1721 schválil, stejně jako p?istoupil k pragmatické sankci, samy chebské stavy tedy souhlasily s tím, ?e Chebsko bude ?na vě?né ?asy“ pat?it arcidomu Rakouskému, a to jako sou?ást království ?eského. Potvrdily to pak i spole?nou ú?astí s ?eskymi stavy a zástupci ?eskych královskych měst na korunovaci Karla VI. ?eskym králem roku 1723, co? se opakovalo i na dal?ích následujících korunovacích. Kdy? byla v roce 1751 provedena krajská reorganizace, Chebsko bylo zahrnuto do nově vzniklého kraje loketského, ale loketsky hejtman prováděl jen berní správu Chebska, ostatní zále?itosti měl stále ve své kompetenci chebsky purkrabí. Změna nastala roku 1773, kdy byl ú?ad purkrabího jako poslední institucionální vyraz chebské samostatnosti zru?en. Zlikvidována byla roku 1775 i samostatnost A?ska, tedy panství A? a Neuberg (Podhradí u A?e) se zvlá?tním postavením, pod?ízené do té doby p?ímo královské koruně.

Co se tyká správy církevní, u? císa? Josef II. roku 1787 zamy?lel p?evést území Chebska pod pra?skou arcidiecézi, ale kv?li odporu ?ezenského arcibiskupa i Svatého stolce k tomu do?lo a? za císa?e Franti?ka I. v roce 1808. O dva roky d?íve zanikla díky tomu, ?e se Franti?ek I. prohlásil rakouskym císa?em a slo?il ?ímskoněmeckou císa?skou korunu, Svatá ?í?e ?ímská, a proto?e tím p?estal existovat zástavní dlu?ník, p?estalo byt Chebsko i oficiálně ?í?skou zástavou. Jeho postavení jako pevné sou?ásti ?ech a tím i rakouského státu bylo ale tehdy vlastně pouze formálně potvrzeno. Roku 1850 sice vznikl chebsky kraj, jeho postavení se ale nijak neli?ilo od kraj? jinych a kromě toho byl v roce 1862 zru?en, p?i?em? jej nahradily standardní okresní hejtmanství v Chebu a v A?i. Bohemizace Chebska byla formálně dokon?ena p?eměnou dosavadních chebskych lén na alodní statky, které byly nejd?íve roku 1869 vlo?eny do pozemkovych knih p?i krajském soudu v Chebu, ov?em u? roku 1872 byly na?ízením vrchního zemského soudu v Praze vlo?eny do ?eskych desk zemskych.

Chebské území ve 20. století

Okresní hejtmanství Cheb roku 1900

Po první světové válce se Chebsko i p?es protesty Německa a p?edev?ím tamních Němc? stalo sou?ástí ?eskoslovenska. Snaha ho zahrnout do rakouské provincie Deutschb?hmen byla zma?ena zásahem ?eskoslovenského vojska. Jeho území, sou?ást pozděj?í země ?eské, se dělilo do politickych okres? Cheb a A?, okres Cheb se navíc skládal ze soudních okres? Cheb a Vild?tejn. V Chebu pak bylo u? od roku 1850 sídlo krajského soudu a později i obchodní a ?ivnostenské komory, obě instituce ale měly mnohem vět?í územní rozsah.

Po Mnichovské konferenci bylo Chebsko s dal?ími německy mluvícími pohrani?ními oblastmi (Sudety) v ?íjnu 1938 obsazeno Německem a a? do konce druhé světové války tvo?ilo p?ímou sou?ást T?etí ?í?e jako ?ást ?í?ské ?upy Sudetenland, vládního obvodu Eger.

Po válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a byvalé Chebsko se osídlilo kolonisty z ?eského vnitrozemí a vychodní Evropy. V této souvislosti ji? o nějakych reminiscencích zvlá?tního postavení nelze v?bec mluvit. Jeho území pak p?inále?elo do roku 1960 k okres?m Cheb a A? a kraji Karlovarskému, později spojenému okresu Cheb a jemu nad?ízenému Západo?eskému kraji. Po roce 2000 jde opět o Karlovarsky kraj.

Odkazy

Literatura

• kolektiv autor?: Ott?v slovník nau?ny, 12. díl, Praha 1897
• Honzák, Pe?enka, Vl?ková: Evropa v proměnách staletí, Libri 1995
• kolektiv autor?: Universum - encyklopedie pro 21. století, Praha 2006
• kolektiv autor?: Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Praha 2001

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Chebsko na Wikimedia Commons

• Rozbor Chebska na státních hranicích a v pohrani?í

Autoritní data	Biblio: 5a98fe63-4501-4162-ac2c-44721749ff36 GND: 4013600-0 LCCN: sh2004014817 NLI: 987007535037505171

Portály: ?esko | Historie