柔顺和拉直有什么区别
| Arthur Ashkin | |
|---|---|
.jpg) Ashkin v prosinci 2018 | |
| Narození | 2. zá?í 1922 Brooklyn, New York, Spojené státy americké |
| úmrtí | 21. zá?í 2020 (98 let) Rumson, New Jersey, Spojené státy americké |
| Alma mater | Kolumbijská univerzita (BS) Cornellova univerzita (M.S., PhD) |
| Pracovi?tě | Bellovy laborato?e Lucent |
| Obor | fyzika |
| Známy díky | optické pinzetě |
| Ocenění | Nobelova cena za fyziku (2018) |
 Seznam děl: SK?R | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Arthur Ashkin (2. zá?í 1922 Brooklyn, New York, Spojené státy americké – 21. zá?í 2020 Rumson, New Jersey, Spojené státy americké) byl americky vědec a nositel Nobelovy ceny, ktery pracoval v Bellovych laborato?ích a spole?nosti Lucent. Ashkin je mnohymi pova?ován za otce optické pinzety,[1][2][3][4] za co? mu byla v roce 2018 udělena Nobelova cena za fyziku. Tuto cenu obdr?el ve věku 96 let, co? z něj dělalo a? do roku 2019, kdy byl oceněn John B. Goodenough ve věku 97 let, nejstar?ího nositele Nobelovy ceny. ?il ve městě Rumson ve státě New Jersey.[5]
Ashkin za?al pracovat na manipulaci s mikro?ásticemi pomocí laserového světla koncem 60. let a v roce 1985 vynalezl optickou pinzetu.
Mládí a rodina
[editovat | editovat zdroj]Ashkin se narodil v roce 1922 v Brooklynu v New Yorku do ukrajinsko-?idovské rodiny.[6][7][8][9] Jeho rodi?e byli Isadore a Anna Ashkinovi. Měl dva sourozence, bratra Julia, rovně? fyzika, a sestru Ruth. Jedna star?í sestra, Getruda, zem?ela v mládí. Isadore emigroval do Spojenych stát? americkych z Oděsy (Ruské impérium, nyní Ukrajina) ve věku 18 let.[10] O pět let mlad?í Anna pocházela z Hali?e (Rakousko-Uhersko, dne?ní Ukrajina).[11][12][13][14] Během deseti let získal Isadore americké ob?anství a provozoval zubní laborato? na Manhattanu.[15]
Ashkin se na Cornellově univerzitě seznámil se svou ?enou Aline. Měli t?i děti a pět vnou?at.[16] Aline byla u?itelkou chemie na Holmdel High School a jejich syn Michael je profesorem na Cornellově univerzitě.[17]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Ashkin absolvoval brooklynskou James Madison High School v roce 1940.[18] Poté nav?těvoval Kolumbijskou univerzitu. Do rezerv Armády Spojenych stát? americkych vstoupil 31. ?ervence 1945.[19] Pracoval v laborato?i Kolumbijské univerzity.
V roce 1947 získal titul BS z oblasti fyziky na Kolumbijské univerzitě. Poté nav?těvoval Cornellovu univerzitu, kde studoval jadernou fyziku. Bylo to v době Projektu Manhattan, jeho? se úspě?ně ú?astnil i jeho bratr Julius. Arthur Ashkin se tak seznámil s Hansem Bethem, Richardem Feynmanem a dal?ími, kte?í v té době p?sobili na Cornellově univerzitě.[1][20]
V roce 1952 získal titul PhD na Cornellově univerzitě[21] a poté ode?el pracovat do Bellovych laborato?í na ?ádost a doporu?ení Sidneyho Millmana, ktery byl Ashkinovym nad?ízenym na Kolumbijské univerzitě.[22]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]V Bellovych laborato?ích pracoval Ashkin p?ibli?ně do roku 1960 a? 1961 a poté p?e?el k vyzkumu laser?. Jeho vyzkum a publikované ?lánky se v té době tykaly nelineární optiky, optickych vláken, parametrickych rezonancí a parametrickych zesilova??. V 60. letech se v Bellovych laborato?ích podílel na objevu fotorefrak?ního jevu v piezolektrickém krystalu.[1][20]
Z Bellovych laborato?í ode?el do d?chodu v roce 1992 po 40 letech kariéry, během ní? se podílel na vyzkumu experimentální fyziky. V pr?běhu let byl autorem mnoha vyzkumnych prací a dr?itelem 47 patent?. V roce 1984 byl zvolen do Národní akademie in?enyrství Spojenych stát? americkych a v roce 1996 do Národní akademie věd Spojenych stát? americkych. V roce 2013 byl za?azen do Národní síně slávy vynálezc?.[23] V práci pokra?oval ve své domácí laborato?i.[1][2]
Ashkinova práce se stala základem práce Stevena Chua o ochlazení a zachycování atom?, za kterou Chu získal v roce 1997 Nobelovu cenu za fyziku.[1][2]
Nobelova cena
[editovat | editovat zdroj]Dne 2. ?íjna 2018 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za jeho práci o optické pasti.[24] Ashkinovi byla udělena polovina ceny a o druhou polovinu se podělili Gérard Mourou a Donna Stricklandová za práci na chirped pulse amplification.[25]
Tuto cenu obdr?el ve věku 96 let, co? z něj dělalo a? do roku 2019, kdy byl oceněn John B. Goodenough ve věku 97 let, nejstar?ího nositele Nobelovy ceny.[26] Ashkin zem?el 21. zá?í 2020 ve věku 98 let.[27][28][29]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Arthur Ashkin na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Arthur Ashkin (biography) [online]. LaserFest [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04.
- ↑ a b c MCGLOIN, David; REID, J.P. Forty Years of Optical Manipulation. S. 20. Optics and Photonics News [online]. [cit. 2025-08-04]. S. 20. Dostupné online. ISSN 1047-6938. doi:10.1364/opn.21.3.000020.
- ↑ BJORKHOLM, John E. Talk for the Arthur Ashkin Honorary Symposium: The Man and His Science.Chybí název periodika! OSA [cit. 2025-08-04]. doi:10.1364/fio.2010.stud1.
- ↑ O Nobelovu cenu za fyziku se podělí t?i vědci. Získali ji za práci s lasery [online]. deník.cz, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Former Bell Labs scientist, 96, wins Nobel Prize for laser 'optical tweezers' [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Arthur Ashkin [online]. Optica [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ LINDINGER, Manfred. Eine Zange aus lauter Licht [online]. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Arthur Ashkin Facts [online]. Nobelova nadace [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ 96-year-old Arthur Ashkin wins physics Nobel for laser ‘tweezers’ [online]. Stockholm: The Times of Israel, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ How the Ashkin Family Came to America [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ United States Census, 1930 [online]. FamilySearch [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ United States World War I Draft Registration Cards, 1917–1918 [online]. FamilySearch [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ United States World War II Draft Registration Cards, 1942 [online]. FamilySearch [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ United States Census, 1920 [online]. FamilySearch [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ White-Orr's Reference Register. [s.l.]: [s.n.], 1918. S. 139.
- ↑ HEYBOER, Kelly. At 96 this Jersey guy can't 'get all excited' about his Nobel Prize win [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Arthur Ashkin, Ph.D. ’52, shares Nobel Prize in physics [online]. Cornellova univerzita [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ 2,291 Are Graduated by Boro High Schools. S. 6. URL [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. S. 6. Dostupné online.
- ↑ "Index Record for Arthur Ashkin WWII Army Enlistment Records",
- ↑ a b BELL LABS – MURRAY HILL. He Wrote the Book on Atom Trapping [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu.
- ↑ A measurement of positron-electron scattering and electron-electron scattering. search.proquest.com [online]. Cornellova univerzita, 1953 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ CANTOR, Carla. Arthur Ashkin, CC'47, Wins Nobel Prize in Physics [online]. Columbia News [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Inductee Detail: Arthur Ashkin [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu.
- ↑ SAMPLE, Ian; DAVIS, Nicola. Physics Nobel prize won by Arthur Ashkin, Gérard Mourou and Donna Strickland [online]. The Guardian, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ JOHNSTON, Hamish. Arthur Ashkin, Gérard Mourou and Donna Strickland win the Nobel Prize for Physics [online]. physicsworld, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Nobel Laureates by age [online]. Nobelova nadace [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ MCCLAIN, Dylan Loeb. Arthur Ashkin, 98, Dies; Nobel Laureate Invented a 'Tractor Beam [online]. The New York Times [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ In Memoriam: Arthur Ashkin, 1922-2020 [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ THOMAS, Karen. In Memoriam: Arthur Ashkin [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Arthur Ashkin na Wikimedia Commons - Seznam Ashkinovych publikací
- Frontiers in Optics 2010
- National Academy of Sciences: Member listing
- National Academy of Engineering: Member listing
- Seznam Ashkinovych knih
- Frederic Ives Medal
- Arthur Ashkin na nobelprize.org.
- ASHKIN, Arthur. Acceleration and Trapping of Particles by Radiation Pressure. Phys. Rev. Lett.. S. 156–159. ISSN 0031-9007. doi:10.1103/PhysRevLett.24.156.
- Arthur Ashkin na Scholia.
