十二团以实际行动让兵团第七次党代会精神落地生根
| Bitva u Trafalgaru | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Válka t?etí koalice | |||
 Bitva u Trafalgaru: 13:00 hod. | |||
| Trvání | 21. ?íjna, 1805 | ||
| Místo | mys Trafalgar, Andalusie, ?panělsko | ||
| Sou?adnice | 36°15′ s. ?., 6°12′ z. d. | ||
| Vysledek | britské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |||
Bitva u Trafalgaru se odehrála 21. ?íjna 1805 u jihozápadního atlantického pob?e?í ?panělska, asi 20 km ji?ně od Cádizu. Britské vále?né lo?stvo, vedené viceadmirálem Horatiem Nelsonem, v ní porazilo spojené francouzsko-?panělské vále?né lo?stvo. Nelson sám byl sice ke konci bitvy zabit, ale Velká Británie tímto vítězstvím v jedné z posledních velkych námo?ních bitev plachetnic v historii potvrdila svou námo?ní p?evahu a stala se na dal?í více ne? jedno století nejsilněj?í námo?ní velmocí světa.
Plán invaze do Velké Británie
[editovat | editovat zdroj]Francouzsky císa? Napoleon Bonaparte si podmanil zna?nou ?ást kontinentální Evropy. Jeho dal?ím cílem bylo zni?it tradi?ního soupe?e Francie na sou?i i na mo?i – Velkou Británii. Vypracoval směly plán p?ekro?it Laman?sky pr?liv a vylodit se v ji?ní Anglii. Pokusil se shromá?dit své vále?né lo?stvo v ústí pr?livu a po?etně p?evy?it britské obránce.
Jeho plán byl ale zma?en úspě?nym manévrem britského královského lo?stva. Spojená francouzsko-?panělská flota byla donucena ukryt se ve ?panělském p?ístavu Cádiz. Napoleon s velkou nevolí musel zru?it p?ípravu invaze. Obrátil svou velkou armádu na vychod a zahájil ta?ení proti Rakousku.
Nelsonova bojová taktika
[editovat | editovat zdroj]Napoleon p?esto vydal rozkaz, aby spojená francouzsko-?panělská flotila vplula do St?edozemního mo?e a podpo?ila jeho ta?ení proti Rakousku. V té době ale Britové v okolí Cádizu disponovali velmi silnou námo?ní silou, které velel viceadmirál lord Horatio Nelson.
Tradi?ní strategie vedení námo?ní bitvy té doby p?edpokládala sestavení vále?nych lodí do dlouhych ?ad (proto tzv. ?adové lodě). P?i útoku tak proti sobě stály v?dy dvě rovnobě?né ?ady lodí. Ka?dá lo? měla ideálně svého jednoho protivníka a bitva probíhala tak, ?e lodě na sebe vzájemně pálily jednu dělovou salvu za druhou. Nelson se rozhodl tuto starou tradici zbo?it.
Nelson byl nejzku?eněj?í a nejúspě?něj?í velitel britského královského lo?stva té doby. Svym p?ekvapenym námo?ním kapitán?m p?edlo?il jinou strategii vedení námo?ní bitvy – Nelson?v chvat. Ten spo?íval ve snaze získat bojovou p?evahu tím, ?e se flota zamě?í na jediné místo nep?átelské bojové linie a prorazí ji co nejrychleji, jak jen bude mo?né. Proto Nelson navrhl zaúto?it ve dvou kolonách, které se pohybují kolmo k nep?átelské ?adě, rychle rozdělit nep?átelské linie na men?í ?ásti a jednotlivě je zni?it. Jedna ?ást měla byt zni?ena polovinou britské floty, zatímco druhá polovina britské floty měla bránit zbytku nep?átelského lo?stva zasáhnout do boje. Jeho odvá?ny plán s d?razem na vymanévrování nep?ítele nebyl úplnou novinkou, v několika p?ípadech u? byl s r?znym vysledkem proveden, ale p?ece jen znamenal riziko. Tato – jak se ukázalo úspě?ná – taktika ale měla na dlouhou dobu změnit zp?sob námo?ního boje.
Bitva
[editovat | editovat zdroj]
Bitva za?ala p?esně podle plánu. Britové zaúto?ili ve dvou liniích kolmo na pravé k?ídlo spojené ?panělsko-francouzské floty, které velel admirál Pierre Charles Silvestre de Villeneuve. Jedna britská kolona pod velením viceadmirála Couthberta Collingwooda obklí?ila zadní ?ást nep?átelské floty a za?ala ji ni?it p?esnou palbou. Druhá kolona, které velel Nelson, se rychle probila st?edem nep?átelské formace, rozdělila ji na dvě ?ásti a bránila p?ední polovině p?ekvapené floty v pomoci napadené druhé polovině. Manévr, ktery byl pou?ity se v námo?ní terminologii nazyvá ?p?í?ka na T“. Lo? na ?ele kolony se dostane postupně do palebného pole k?i?ujících lodí (Nelsonovy kolony). Proto?e je bo?ní salva k?i?ujících lodí daleko mohutněj?í, ne? ?elní palba k?i?ované lodi, je její ohro?ení zna?né. P?i vhodnych podmínkách je pochopitelně pou?itelny i na zadní ?ást ?ady (Collingwoodova kolona). P?i p?ibli?ování je v?ak situace opa?ná, tak?e zále?í na rychlosti p?iblí?ení. Britská flota měla vítr v zádech.
Britské ztráty na ?ivotech byly velké, 449 mrtvych a dále také 1241 raněnych. Z 27 britskych vále?nych lodí ale nebyla ?ádná ani potopena ani zajata. Naopak ze 33 francouzsko-?panělskych lodí jich byla během bitvy jedna zni?ena a 21 lodí bylo zajato. Podle britského podporu?íka Badcocka, ktery se podílel na zte?i ?panělské vále?né lodi Santísima Trinidad, byla po masivním ost?elování ?její prkna pokryta krví, mozky a kusy těl, na zadní palubě pak byli poskládáni ranění, někte?í s ust?elenyma nohama, jiní bez rukou“.[1]
Nelsonova smrt
[editovat | editovat zdroj]
Nelson velel bojové ?adě ze své vlajkové lodi HMS Victory. Lo? musela p?ekonat silnou palbu, kdy? se p?ibli?ovala k nep?átelské linii z boku a nemohla na mohutnou palbu nijak odpovídat. Po p?iblí?ení se dostala do p?ímého st?etu s men?í francouzskou lodí Redoutable, které velel kapitán Jean Lucas. Osudny vyst?el vy?el odněkud z lanoví francouzské lodě. Zasáhl Nelsona asi ve 13:15 hod., právě kdy? byl na velitelské palubě s kapitánem Thomasem Hardym. Kulka zasáhla epoletu na Nelsonově levém rameni a pro?la do páte?e. Nelson upadl na obli?ej na palubu, která byla je?tě pot?ísněna krví jeho tajemníka. Tě?ce zraněny viceadmirál byl p?enesen do kajuty hluboko v podpalubí. Svym kapesníkem si zakryl obli?ej a hodnostní ozna?ení, aby ho posádka nepoznala. P?ed svou smrtí se je?tě dozvěděl, ?e bitva skon?ila vítězstvím jeho floty. Těsně p?edtím, ne? v 16:30 zem?el, pronesl slavná slova: ?Polib mě, Hardy.“[2]
Vyznam bitvy
[editovat | editovat zdroj]Vyznam bitvy lze chápat dvojím zp?sobem: P?vodním smyslem bitvy bylo zabránit Napoleonovi v útoku na Británii. Vítězstvím královského lo?stva byl tento záměr zma?en. Od této chvíle se koloniální svět změnil.
Bitva u Trafalgaru byla poslední velkou bitvou plachetnic a do té doby nejd?le?itěj?ím vítězstvím v historii britského královského lo?stva. V Londyně p?ipomíná toto vítězství Trafalgarské náměstí s pomníkem admirála Nelsona. Velcí lvi, kte?í le?í u paty vysokého sloupu památníku, jsou pry odliti z uko?istěnych francouzskych a ?panělskych děl.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ REGAN, Geoffrey. Rozhodující bitvy. Praha: Na?e vojsko, 2006. S. 176.
- ↑ CAWTHORNE, Nigel. Největ?í bitvy v dějinách. Brno: Aipress, 2007. 304 s. ISBN 978-80-7362-507-8. S. 128–129.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie bitva u Trafalgaru na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu bitva u Trafalgaru na Wikimedia Commons
- Animace bitvy
- Podrobněj?í popis bitvy
- Corvus: Battle of Trafalgar ( 1805 ) Animation na YouTube (anglicky)
- Epic History: Nelson's Battles in 3D: Trafalgar na YouTube (anglicky)
