引領國際「食」尚 共享舌尖盛宴——晉江7月將舉...
Ch je ?trnácté písmeno ?eské abecedy. V ?e?tině a sloven?tině je z hlediska abecedního ?azení tato sp?e?ka pova?ována za jedno písmeno (?adí se mezi h a i), v dal?ích jazycích je pova?ována za bě?nou sp?e?ku dvou písmen. Kód v Morseově abecedě je - - - -.
Sp?e?ka vznikla pro p?epis ?eckého písmene χ (chí), které se vyslovovalo jako neznělá velární ploziva (k) s p?ídechem, tedy [k?], do latinky. Podobou tohoto ?eckého písmene je inspirován p?epis neznělé ?eské vyslovnosti do mezinárodní fonetické abecedy IPA písmenem latinky x. Vyslovnost písmene x ve st?edoamerickém a jihoamerickém dialektu ?paněl?tiny je také shodná jako ?eská vyslovnost písmene ch.
V ?e?tině se sp?e?ka ?ch“ pou?ívala prakticky od po?átku ?eského písemnictví. Od konce 12. století a? do za?átku 14. století v?ak vyznam této ani jinych sp?e?ek nebyl ustálen. Sp?e?ka ?ch“ v té době mohla ozna?ovat hlásky c, ?, ch, h, k, s, ?.[1]
Písmeno i sp?e?ka
[editovat | editovat zdroj]P?esto?e je v ?e?tině tradi?ně ozna?ováno za písmeno, nejedná se o celistvy zvlá?tní znak, nybr? o sp?e?ku slo?enou z dvou znak? c a h. Proto se jako velká iniciála správně pí?e jen jeho první ?ást, pokud se nepí?e celé slovo velkymi písmeny. P?i psaní prolo?enym písmem nebo p?i svislém psaní slov praxe kolísá, lze se setkat i s tím, ?e se oba znaky pí?ou pohromadě.
Ve zkratkách tvo?enych prvními písmeny slov se ?ch“ zachovává celé a je-li celá zkratka psána velkymi písmeny, i CH se obvykle pí?e celé velké (nap?. V?CHT – Vysoká ?kola chemicko-technologická, CHKO – chráněná krajinná oblast).
V některych jinych jazycích, kde se sp?e?ka ch také pou?ívá, je pova?ována za dvojici písmen a do zkratek se h nep?ená?í, nap?íklad zkratka německého názvu Chemische Fabrik Kalk GmbH je CFK.
V ?e?tině a sloven?tině se celá sp?e?ka ch p?i abecedním ?azení pova?uje za jediné písmeno a ?adí se a? mezi písmena ?h“ a ?i“. Jako prvek abecedního ?azení se pou?ívá i ve ?panělské abecedě, kde se ?adí mezi c a d.[2] Naopak nap?. v angli?tině nebo v pol?tině není prvkem abecedního ?azení a ?adí se tak p?ed ci-.
V několika ?eskych slovech, vět?inou ?ídce u?ívanych, slangovych a zastaralych, je obsa?ena skupina písmen ?ch“, která nemá vyznam písmene ?ch“, ale ozna?uje dvojici hlásek, z nich? ka?dá pat?í k jinému slovnímu základu, prvního s koncem c a druhého se za?átkem h, a zároveň k jiné slabice. ?eského p?vodu je slovo mlachuba (ten, kdo mlátí hubou, synonymum obdobného slova tlu?huba). Dále jde hlavně o slova z?ásti nebo zcela p?ejatá z něm?iny, nap?. puchoblík (ktery vznikl ze slov pucovat a hoblík), báchamr (bác a hamr),[3] ?varchandl (?erny obchod, ?melina), kurchasák (krátky hasák), rajchaus (nevěstinec), puchadr (hadr na ?i?tění).[4] Někdy proto lidé slova, kde dochází k souběhu c a h, rozdělují: truchlas (hlas dany natruc) pí?ou jako truc-hlas nebo truc hlas.
Vyslovnost
[editovat | editovat zdroj]V klasické latině a tedy p?vodní latince se sp?e?ka ch pou?ívala pro p?epis ?eckého písmene χ (chí), které se vyslovovalo jako neznělá velární ploziva [k] s p?ídechem, tedy [k?]. V pozdně antické a st?edověké latině se pak vyslovnost posunula a rozr?znila zp?sobem, ktery zrcadlí mnohost ?tení sp?e?ky ch v moderních evropskych jazycích.
V ?e?tině se písmeno ch nej?astěji vyslovuje jako neznělá velární frikativa [x], p?i asimilaci znělosti bu? jako znělá velární frikativa [?] (zpravidla v ?echách), nebo jako znělá glotální frikativa [?] (zpravidla na Moravě), nap?íklad ve spojení ?bych byl“.[5] Vyjimkou jsou samoz?ejmě vy?e uvedené p?ípady slo?enych slov, kdy nejde o písmeno ch, ale dvojici písmen c a h.
Se stejnym ?tením (vyslovností) jako v ?e?tině se pou?ívá také ve sloven?tině, pol?tině (kde se ?te stejně jako h), v jazyce chamorro, vel?tině, litev?tině a ke?uán?tině.[zdroj?]
V něm?ině se ?te vět?inou podle polohy (zpravidla v závislosti na p?edcházející hlásce a nejde-li o sp?e?ku sch nebo tsch) bu? jako neznělá uvulární frikativa [χ?], dialekticky nahrazovaná té? neznělou velární frikativou [x], nebo jako neznělá palatální frikativa [?], méně ?asto (zejména v cizích slovech) jako neznělá velární ploziva [k].
V angli?tině se sp?e?ka ch ?te nej?astěji jako neznělá postalveolární afrikáta [t???] (march, change) nebo jako neznělá velární ploziva [k] (stomach, Christmas).
Ve francouz?tině se ?te jako neznělá postalveolární frikativa [??], ve slovech ?eckého p?vodu jako neznělá velární ploziva [k].
V breton?tině se ch ?te shodně jako ve francouz?tině, tj. [??], pro zápis velární frikativy se místo star?ího zápisu ch od roku 1658 postupně prosazuje sp?e?ka c’h, kterou obecně ?teme jako neznělé [x] (?i jako jeho zněly protěj?ek [?], p?ípadně jako neznělá glotální frikativa [h], ?i jeho zněly protěj?ek [?] – rozdíly ve vyslovnosti c’h jsou závislé na dialektu, pozici ve slově ?i zda jde o vysledek náslovné mutace po?áte?ního g- apod.).
V ital?tině vlo?ení písmene h za písmeno c p?ed písmeny e nebo i p?sobí, ?e se c neměk?í na [t???] (neznělá postalveolární afrikáta), ale ?te se jako neznělá velární ploziva [k] stejně jako p?ed jinymi písmeny.
Správné kódování sledu písmen c a h v Unicode
[editovat | editovat zdroj]Pro správné kódování sledu písmen c a h v Unicode je nutné mezi písmena c a h (pota?mo jejich kapitální protěj?ky) vlo?it znak Combining Grapheme Joiner – jinak je sled písmen pova?ován za sp?e?ku.[6] Navzdory názvu tento speciální znak neslou?í ke spojování znak?, ale k oddělení. Pokud se tak nestane, software nem??e tento sled písmen správně abecedně ?adit. Toto se děje kv?li tomu, ?e software nem??e rozpoznat sp?e?ku ch od pouhého sledu c a h. P?íklad: chlad vs cheeseburger.
Cizí slova v ?eském textu by správně měla mít mezi c a h vlo?eny Combining Graphene Joiner. Software by měl v ?e?tině pova?ovat ka?dy sled písmen c a h za sp?e?ku ch. Pro rozpoznání sp?e?ek od pouhého sledu dvou písmen je tedy nutné vlo?it mezi pouhy sled písmen Combining Grapheme Joiner.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vyvoj ?eského pravopisu - ?eské pravopisné systémy, Kapitoly z historické mluvnice ?eského jazyka, Studijní materiály p?edmětu PdF:CJ3BP_JKHM, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, vlo?ila H. Svobodová, 9. 3. 2017
- ↑ Sorting Strings, PHP 6 and Unicode, WebTech 2006, 1. 7. 2006, Sofia, Bulgaria, Derick Rethans
- ↑ Slovo, které jsem neznal Archivováno 12. 10. 2008 na Wayback Machine., Misantrop, autor neznámy, datum vydání neznámé, na p?vodní URL nedostupné
- ↑ Zajímavé dotazy : písmeno ch Archivováno 10. 8. 2016 na Wayback Machine., ústav pro jazyk ?esky, str. 8 (nedatováno)
- ↑ PETR, J. a kol. Mluvnice ?e?tiny. Academia 1986. Díl 1, s. 50.
- ↑ FAQ - Characters and Combining Marks. unicode.org [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Ch na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo ch ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Ch v Ottově slovníku nau?ném ve Wikizdrojích
