江西村民哄抢出土铜钱 官方：都要给国家 铜钱村民出土
| Frederick Douglass | |
|---|---|
.jpg) | |
| abolicionista, autor, editor, diplomat | |
| Stranická p?íslu?nost | |
| ?lenství | Republikánská strana |
| Rodné jméno | Frederick Augustus Washington Bailey |
| Narození | 14. února 1818 Talbot County, Maryland  Spojené státy americké |
| úmrtí | 20. února 1895 (ve věku 77 let) Washington, D.C. Spojené státy americké |
| P?í?ina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo poh?bení | Mount Hope Cemetery |
| Národnost | Afroameri?ané |
| Cho? | Anna Murray-Douglass (1838–1882) Helen Pitts Douglass (1884–1895) |
| Děti | Rosetta Douglass Lewis Henry Douglass Frederick Douglass Jr. Charles Remond Douglass |
| P?íbuzní | Aunt Hester (teta)[1] Fredericka Douglass Sprague Perry (vnu?ka) Joseph Douglass (vnuk) |
| Sídlo | Baltimore |
| Profese | noviná?, diplomat, spisovatel, autor autobiografie, byznysmen, editor, sufra?et, abolicionista, ?e?ník, st?iha?, caulker a politik |
| Nábo?enství | Evangelická církev metodistická |
| Ocenění | National Association of Black Journalists Hall of Fame (2004) |
| Podpis |  |
| Commons | Frederick Douglass |
 Seznam děl: SK?R | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Frederick Douglass, p?vodním jménem Frederick Augustus Washington Bailey (14. února 1818 – 20. února 1895), byl americky sociální reformátor, ?e?ník, spisovatel a politik. Poté, co uprchl z otroctví, se stal jednou z v?d?ích osobností amerického abolicionistického hnutí. Proslavil se p?edev?ím svym ?e?nickym uměním a svymi spisy, ve kterych ost?e kritizoval otroctví. Stal se ?ivoucím d?kazem toho, ?e otroká?i byli na omylu, kdy? tvrdili, ?e otroci nejsou natolik inteligentní, aby se mohli stát nezávislymi americkymi ob?any. Mnozí nemohli uvě?it tomu, ?e tak velkolepy ?e?ník byl d?íve otrokem.
Douglass napsal několik autobiografickych knih. Obzvlá?? vyznamné pro abolicionistické hnutí je jeho Narrative of the Life of Frederick Douglass, an American Slave (Vyprávění o ?ivotě Fredericka Douglasse, amerického otroka), které vy?lo v roce 1845 a ve kterém Douglass vymluvně popisuje své zá?itky z otroctví. Napsal je?tě dal?í dvě autobiografie. Ta poslední, nazvaná Life and Times of Frederick Douglass (?ivot a okam?iky Fredericka Douglasse), vy?la v roce 1881. Douglass v ní pokryvá události, které se staly během americké ob?anské války a po ní. I po válce se tento mu? aktivně podílí na boji za Ameriku – ?zemi svobodnych“. Aktivně také podporuje boj za volební právo ?en. Bez svého souhlasu se stal prvním Afroameri?anem, ktery byl nominován na funkci viceprezidenta USA, ov?em jen za nep?íli? vyznamnou Equal Rights Party (Stranu rovnych práv). Douglass zastával několik politickych funkcí. Zalo?il a v letech 1847–1851 vedl abolicionistické noviny The North Star (Severní hvězda). Později je p?ejmenoval na Frederick Douglass' Paper (Noviny Fredericka Douglasse).
Cely sv?j ?ivot Douglass pevně vě?il v rovnost v?ech lidí, a? u? ?ernych, ?en, indián? nebo imigrant?. ?asto byvá citován jeho vyrok: ?Kv?li správné věci bych se spojil s kymkoliv, pro nesprávnou bych se v?ak nespojil s nikym.“
Jako postava se objevil v historickém filmu Glory z roku 1989, ktery se zabyvá americkou ob?anskou válkou. Ztvárnil ho herec Raymond St. Jacques.
?ivot
[editovat | editovat zdroj]?ivot p?ed útěkem
[editovat | editovat zdroj]Frederick Augustus Washington Bailay, ktery ve?el ve známost jako Frederick Douglass, se narodil v Marylandu jako otrok. P?esné datum jeho narození není známo; narozeniny se rozhodl slavit 14. února. Známy není ani p?esny rok jeho narození, proto?e, jak Douglass pí?e ve své autobiografii, nikdy neviděl ?ádny záznam. Dále pí?e, ?e se ?u?kalo, ?e je jeho otcem jeho pán. Svou matku si ka?dopádně nepamatoval, proto?e ho od ní odlou?ili, kdy? byl je?tě nemluvně. Vyr?stal pak se svou babi?kou Betty Bailey.
Kdy? mu bylo sedm, odlou?ili ho i od jeho babi?ky a poslali ho na plantá?. Kdy? mu bylo asi dvanáct, slou?il Hughovi Auldovi v Baltimoru. Hughova ?ena Sophia ho za?ala u?it abecedu, i kdy? to bylo proti pravidl?m u?it otroky ?íst. Douglass ji popsal jako laskavou a vlídnou ?enu, která se k němu chovala zp?sobem, kterym se jedna lidská bytost chová k druhé. Kdy? se o její ?innosti dozvěděl Hugh Auld, odsoudil ji. Tvrdil, ?e pokud se otrok nau?í ?íst, za?ne byt se svym ?ivotem nespokojeny a bude si p?át svobodu. Jak Douglass pí?e, toto byla první protiotroká?ská lekce, kterou kdy sly?el.
V u?ení pak tajně pokra?oval. Proslavil se svym vyrokem, ?e ?vědění je cestou od otroctví ke svobodě”. Jakmile za?al ?íst noviny, politické materiály a knihy v?eho druhu, dostal se k novym my?lenkám, které ho p?ivedly k tomu, ?e otroctví jako instituci zpochybnil a zavrhl.
Kdy? Douglass pracoval pro Williama Freelanda, u?il během pravidelnych ?nedělních ?kol“ ostatní otroky na plantá?i ?íst Novy zákon. Kdy? se o tom dozvěděli, projevilo zájem mnoho otrok?. Ka?dy tyden jich na hodiny docházelo více ne? 40. Zatímco Freelanda jejich ?innost nezajímala, majitelé okolních plantá?í se rozlítili, kdy? zjistili, ?e se jejich otroci vzdělávají. Jednou v neděli na jejich setkání vtrhli s holemi a kameny v rukou a jejich shromá?dění natrvalo rozehnali.
V roce 1833 Auld Douglasse poslal pracovat pro Edwarda Coveyho, chudého farmá?e. Ten Douglasse, kterému tehdy bylo témě? ?estnáct, pravidelně bil. Jednou se mu v?ak Douglass rozhodl vzep?ít a bránil se. Během této konfrontace byl Covey pora?en a od té doby ho u? nezkou?el bít.
Od otroctví ke svobodě
[editovat | editovat zdroj]Douglass se poprvé pokusil uprchnout u? od Freelanda, ale nepoda?ilo se mu to. V roce 1836 se pokusil utéct svému novému majiteli Coveymu, ale opět nebyl úspě?ny. O rok později se setkal s Annou Murrayovou, svobodnou ?erno?kou z Baltimoru, která byla asi o pět let star?í ne? on. Zamiloval se do ní. Její svoboda posílila jeho d?věru v mo?nost získat svobodu.
3. zá?í 1838 se Douglassovi poda?ilo uprchnout vlakem. Pomohla mu Murrayová, která mu obstarala uniformu námo?níka a darovala ?ást vlastních úspor, aby měl za co zaplatit cestu. Během ani ne 24 hodin se dostal do bezpe?í domu abolicionisty Davida Rugglese v New Yorku.
Jakmile tam Douglass dorazil, poslal pro Murrayovou. ?erno?sky presbyteriánsky kněz je 15. zá?í 1838 oddal. Pár se poté usadil v New Bedfordu v Massachusetts. Za?ali pou?ívat p?íjmení Douglass, p?ipojili se k několika organizacím a za?ali pravidelně nav?těvovat setkání abolicionist?. Douglass si p?edplatil tydeník The Liberator vedeny abolicionistou Williamem Lloydem Garrisonem. Brzy poté se sám stal známym abolicionistou a ?e?níkem.
Anna Murrayová-Douglassová, se kterou měl pět dětí, zem?ela v roce 1882. Douglass se o dva roky později o?enil znovu, a to s bílou feministkou Helen Pittsovou, která byla témě? o dvacet let mlad?í ne? on.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]20. února 1895 se Douglass zú?astnil setkání jedné z organizací, které bojovaly za práva ?en (National Council of Women), ve Washingtonu, D. C. Během tohoto setkání si jej pozvali na pódium, kde sklidil ovace ve stoje. Brzy poté, co se vrátil dom?, zem?el na srde?ní infarkt nebo na mozkovou mrtvici. Aby mu vzdali hold, dostavily se k jeho poh?bu tisíce lidí. Poh?ben byl na rodinném pozemku v Rochesteru v New Yorku, kde pro?il více ne? 25 let.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Narrative of the Life of Frederick Douglass, an American Slave (1845)
- The Heroic Slave. Autographs for Freedom (1853)
- My Bondage and My Freedom (1855)
- Life and Times of Frederick Douglass (1881)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Frederick Douglass na anglické Wikipedii.
- ↑ Collective Biographies of Women. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gates, Jr., Henry Louis (eds). Frederick Douglass, Autobiography. Library of America, 1994. ISBN 978-0-940450-79-0
- Foner, Philip Sheldon. The Life and Writings of Frederick Douglass. New York: International Publishers, 1950.
- Houston A. Baker, Jr., Introduction, Narrative of the Life of Frederick Douglass, Penguin, 1986.
- Huggins, Nathan Irvin, scar Handlin. Slave and Citizen: The Life of Frederick Douglass. Library of American Biography. Boston: Little, Brown, 1980; Longman (1997). ISBN 0-673-39342-9
- Lampe, Gregory P. Frederick Douglass: Freedom's Voice. Rhetoric and Public Affairs Series. East Lansing: Michigan State University Press, 1998.
- Levine, Robert S. Martin Delany, Frederick Douglass, and the Politics of Representative Identity. Chapel Hill: University of North Carolina Press, 1997.
- McFeely, William S. Frederick Douglass. New York: Norton, 1991. ISBN 0-393-31376-X
- Oakes, James. The Radical and the Republican: Frederick Douglass, Abraham Lincoln, and the Triumph of Antislavery Politics. New York: W.W. Norton & Company, Inc. 2007. ISBN 0-393-06194-9
- Quarles, Benjamin. Frederick Douglass. Washington: Associated Publishers, 1948.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Frederick Douglass na Wikimedia Commons
