| Garonna | |
|---|---|
 Garonna v Toulouse | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 647 km |
| Plocha povodí | 55 846[1] km2 |
| Pr?měrny pr?tok | 631 m3/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| obec Naut Aran v údolí Arán, vychodně od Pico de Aneto v Pyrenejích ve ?panělsku 42°38′58,92″ s. ?., 0°40′5,88″ v. d. 1872 m n. m. | |
| ústí | |
| mezi obcemi Macau a Ambès do estuáru Gironde Biskajského zálivu 45°2′30,3″ s. ?., 0°36′22,09″ z. d. 3 m n. m. | |
| Protéká | |
 Francie (Nová Akvitánie, Okcitánie),  ?panělsko (Katalánsko) | |
| úmo?í, povodí | |
| Atlantsky oceán, Biskajsky záliv (Francie 98,85 %, ?panělsko 1,08 %, Andorra 0,07 %) | |
 ?eka na mapě Francie | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Garonna (francouzsky Garonne, okcitánsky, katalánsky a ?panělsky Garona) je vyznamná francouzská ?eka o délce 647 km (v?etně 75 km dlouhého ústí Gironde), která pramení v Katalánsku a protéká francouzskymi regiony Midi-Pyrénées a Akvitánie. Plocha povodí v?etně povodí Dordogne mě?í 84 811 km2, samotné Garonny pak 55 846 km2, z ?eho? p?ipadá 600 km2 na ?panělsku a 40 km2 na Andorru.[2]
Etymologie jména
[editovat | editovat zdroj]V dobách Julia Caesara se název psal latinsky Garumna, slovo se skládá ze základu garr- (skála, kámen) a p?ípony -unn / -onna (pramen, ?eka). Jeho vyznam by se tak dal p?elo?it jako kamenitá ?eka, nebo byst?ina.
V Pyrenejích se Garonně p?ezdívá era Garona, co? v horské gaskon?tině znamená ?eka.
Zeměpisné názvy podle ?eky
[editovat | editovat zdroj]- Departementy — Haute-Garonne, Tarn-et-Garonne a Lot-et-Garonne.
- Kantoty — Meilhan-sur-Garonne, Portet-sur-Garonne a Verdun-sur-Garonne.
- Obce — Gagnac-sur-Garonne, Gensac-sur-Garonne, Portet-sur-Garonne, Roquefort-sur-Garonne, Saint-Julien-sur-Garonne, Salles-sur-Garonne, Verdun-sur-Garonne, Caumont-sur-Garonne, Couthures-sur-Garonne, Fourques-sur-Garonne, Meilhan-sur-Garonne, Sérignac-sur-Garonne, Thouars-sur-Garonne, Lestiac-sur-Garonne, Le Pian-sur-Garonne.
Pr?běh toku
[editovat | editovat zdroj]?eka pramení v údolí Arán (Val d'Aran) ve ?panělskych centrálních Pyrenejích několika prameny v nadmo?ské vy?ce 800 a? 2300 m. Stá?í se na sever, kde po chvíli p?ekra?uje francouzské hranice v místě zvaném Pont du Roy u měste?ka Fos. Ne? opustí Pyreneje, protéká je?tě poutním městem Saint-Bertrand-de-Comminges, kde se její tok stá?í mírně na vychod. Na horním toku te?e v úzké hluboké dolině a má prudky spád. Pak protéká velkym údolím, Garonskou ní?inou a stává se typickou rovinnou ?ekou s dob?e vypracovanym ?í?ním údolím. Smě?uje opět na severozápad, kde postupně potká vět?í města Toulouse, Agen a Bordeaux. Mezi Toulouse a Bordeaux se do Garonny vlévají její největ?í p?ítoky Tarn a Lot, tvo?ící vodní systém Centrálního masívu. U Bordeaux dosahuje ?í?ka ?eky 500 m. Za Bordeaux se Garonna spole?ně s Dordogne pozvolna vlévá do Biskajského zálivu v podobě 75 km dlouhého a a? 11 km ?irokého ústí, nazyvaného Gironde.
D?le?ité p?ítoky
[editovat | editovat zdroj]Vodní re?im
[editovat | editovat zdroj]Na horním toku a v okolí Toulouse se hodnota pr?toku odvíjí zejména od sněhovych srá?ek a následného jarního tání ve vy??ích polohách Pyrenejí. Na dolním toku pak zále?í na mno?ství de??ovych srá?ek a objem vody v jednotlivych p?ítocích, hlavně pak z Centrálního masívu. Pr?tok se prudce mění v pr?běhu roku. Maximálního pr?toku dosahuje ?eka od b?ezna do ?ervna, kdy dochází k povodním (někdy i katastrofálním). Druhé maximum pak nastává na podzim. Pr?měrny pr?tok vody v ústí ?iní p?ibli?ně 680 m3/s, maximální a? 8000 m3/s. V Bordeaux dosahuje ?eka velké ?í?ky, tudí? se na ní projevuje p?íliv a odliv. P?i silnych p?ílivech m??e dokonce docházet k vyskytu vyrazné p?ílivové vlny.
Vyu?ití
[editovat | editovat zdroj]Vodní doprava
[editovat | editovat zdroj]?eka je splavná od oceánu a? do města Langon, p?ibli?ně 50 km za Bordeaux. V 19. století byl proto postaven postranní kanál, umo?ňující plavbu a? do Toulouse, kde je napojen na pr?plav Canal du Midi, spojující Toulouse se St?edozemním mo?em. Bylo zde také vybudováno několik dal?ích kanál? (kanál Saint-Martory, kanál Brienne). A?koli je ?eka vyznamná pro dopravu zbo?í a materiálu, není splavná pro objemněj?í lodě, které doplují maximálně do Langonu. Postranní kanál, ktery odtud vede do Toulouse, je pak ur?en tak?ka vyhradně pro osobní dopravu. V poslední době byl do Langonu dovezen nap?íklad materiál pro vyrobu Airbusu A380 v Toulouse, centru leteckého pr?myslu. Pro tuto p?íle?itost byla zkonstruovaná speciální lo?, nazvaná Ville de Bordeaux.
Energetika
[editovat | editovat zdroj]úsek mezi Pyrenejemi a Toulouse je ?asto vyu?íván pro vystavbu vodních elektráren. Kromě toho se na b?ezích ?eky nachází dvě jaderné elektrárny — Blayais a Golfech.
Vyznamná města na ?ece
[editovat | editovat zdroj]- Val d'Aran (?panělsko): Vielha
- Haute-Garonne: Saint-Gaudens, Muret, Toulouse
- Tarn-et-Garonne: Castelsarrasin
- Lot-et-Garonne: Agen, Marmande
- Gironde: Langon, Bordeaux, Blaye, Le Verdon-sur-Mer
- Charente-Maritime: Royan
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Ryby
[editovat | editovat zdroj]Mezi nej?astěj?í ryby Garonny se ?adí nap?íklad losos, pstruh, nebo placka, pro jejich? migraci byly zbudovány speciální rybí p?echody kolem vodních elektráren v obcích Golfech, Toulouse a Carbonne.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- V tomto ?lánku byly pou?ity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo ?Гаронна“.
- ↑ bez povodí Dordogne
- ↑ Mezinárodní povodí ?ek v Evropě, Garonne
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Garonna na Wikimedia Commons
- Portál věnovany Garonně Archivováno 20. 1. 2012 na Wayback Machine.
