北京股商：四条均线粘合压制 节前资金紧张或难有突破
.jpg)
Larva je nedospělé (juvenilní) stadium ?ivo?icha s nep?ímym vyvojem. Larvy některych ?ivo?ich? mají specificky název, viz ní?e.
Larva m??e mít jinou stavbu těla a orgány ne? dospělec (nap?. pano?ky), a tedy také jiny vzhled – p?íkladem m??e byt larva motyla ?ili housenka nebo larva blanok?ídlych ?ili housenice.
Larvy lze dělit na primární a sekundární.
- Primární larva fakticky p?edstavuje plovoucí embryonální stadium (nap?. plovoucí blastulu v p?ípadě planulové larvy ?ahavc? ?i plovoucí gastrulu v p?ípadě trochoforové larvy krou?kovc?).
- Sekundární larva je naopak organismem ji? slo?itěji vyvinutym, s dokon?enym embryonálním vyvojem, av?ak zna?ně odli?nym od dospělce. Sekundární jsou tedy nap?íklad larvy kory?? (zo?a, nauplius apod.), larvy hmyzu ?i planktonní larva některych měkky?? (veliger).
U ?ivo?ich? se sekundární larvou m??e primární larva existovat také (jako je tomu právě u měkky??, kde veliger vzniká z trochofory), p?ípadně mohou volně ?ijící larvální stadium zcela ztratit. Embryonální vyvoj pak sice také probíhá ve vodě, av?ak uzav?ené v kontrolovaném prost?edí vají?ka ?i vaje?nych obal? (jako je tomu nap?. u hlavono?c? nebo obratlovc?, kte?í v?bec nemají larvální stadium, nebo u kory??, kde existuje jen sekundární larva).
Typy, p?íp. názvy larev r?znych ?ivo?ich?
[editovat | editovat zdroj]Larvy jsou se?azeny podle fylogenetické p?íbuznosti – v jednotlivych kmenech.
- acanthor, acanthella, cystacanth (t?i stadia)[1]
- mo?ské plo?těnky: Müllerova larva
- motolice: miracidium, sporocysta, redie, cerkarie, metacerkarie, mezocerkarie
- tasemnice: onkosféra, koracidium, procerkoid, cysticerkoid, strobilocerkus, cysticerkus, coenurus, echinokokus, plerocerkoid, tetratyridium
- larvy L1, L2, L3, L4
- velcí sladkovodní ml?i: glochidium
- někte?í mo?skych pl?i: trochofora
- někte?í mo??tí pl?i a ml?i a někte?í sladkovodní ml?i: veliger
- kory?i: vět?inou nauplius
- desetino?ci (nap?. krab): zoea a megalopa
- hmyz (nedokonalá proměna a dokonalá proměna)
- ?váb, plo?tice, kobylka: nymfa
- jepice, po?vatky, vá?ky: někdy najáda
- moucha: struska, struskovitá larva – bezhlavá a beznohá larva vět?iny dvouk?ídlého hmyzu a pod?ádu ?tíhlopasí (Apocrita)
- motyli: housenka
- ?iropasí: housenice
- brouci
- chrobákovití: ponrava
- majky a vějí?níci: triungulin
- kova?íkovití: drátovec
- potemník mou?ny: mou?ny ?erv (lidově)
- mihule: minoha
- úho?: leptocephalus (monté), viz úho? ?í?ní
- ?áby: pulec
- ?olek: larva ?olka (nemá speciální název)
Jiné dělení larev hmyzu (podle po?tu kon?etin)
[editovat | editovat zdroj]hemimetabolní hmyz = má proměnu nedokonalou (bez stadia kukly, larvy se podobají dospělc?m):
- nymfa – vyrazně podobná dospělci: ?vábi, ?kvo?i, plo?tice, kobylky, saran?e, cikády, kudlanky, stra?ilky
- najáda – vzdáleně podobná dospělci: jepice, po?vatky, vá?ky
holometabolní hmyz = má proměnu dokonalou (larvy se dospělc?m nepodobají)
- apodní (beznohé) larvy – nemají kon?etiny, r?zny po?et ?lánk?, r?zně vyvinutá hlava:
- acephální (struska) – bez hlavy, ani zbytky hlavové kapsule, jen cephalopharyngeální skelet na ten?ím konci těla (asymetrické sklerity): mouchy, bzu?ivky, masa?ky
- hemicephální – nemají hlavovou kapsuli, ústní ústrojí zata?itelné do prvního hlavového ?lánku: tiplice
- eucephální – z?etelně vyvinutá hlava i ústní ústrojí: brouci (krasci, nosatci, tesa?íci, k?rovci), blanok?ídlí (v?ely, vosy), dvouk?ídlí (pakomá?i, komá?i)
- oligopodní larvy – mají 3 páry hrudních ?lánkovanych kon?etin, na zade?ku nejsou kon?etiny, pouze urogomphy (koncové ?těty na posledním zade?kovém ?lánku) a cerky (p?ívěsky na konci zade?ku)
- st?evlíkovitá (campodeiformní, caraboidní) – aktivní, dravá (velká kusadla namí?ená dop?edu), tmavě zbarvená: potápník, st?evlík, mrcho?rout, draví chrostíci, dlouho?íjky, sí?ok?ídlí
- elateroidní (drátovec) – tuhy povrch těla: potemník, kova?ík
- scarabeiformní (ponrava) – tělo vět?inou zakroucené do tvaru písmene C: chroust, rohá?, zlatohlávek, nosoro?íci, ?ervoto?i
- eruciformní – dob?e vyvinuté p?ední kon?etiny, málo pohyblivé: brouci (mandelinka, někte?í tesa?íci a krasci), bylo?raví chrostíci
- polypodní larvy – mají 3 páry hrudních nohou, pano?ky na zade?kovych ?láncích a nepravé anální pano?ky (po?inky)
- protopódní larvy – málo segmentované: některé parazitické ?eledi ?tíhlopasych – Platygasteridae, Scelionidae (vaje?ní parazité)
Neotenie
[editovat | editovat zdroj]Larvy některych druh? se v dospělce nezmění. Pohlavně dospějí a mají schopnost rozmno?ovat se. Tento jev se nazyvá neotenie. Známym p?íkladem neotenického ?ivo?icha je axolotl mexicky, z hmyzu ?ásnok?ídlí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SMR?, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlych ?ivo?ich?. V Praze: Karolinum, 2013, s. 51. ISBN 978-80-246-2258-3.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SMR?, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlych ?ivo?ich?. V Praze: Karolinum, 2013. 192 s. ISBN 978-80-246-2258-3.
