黄山市公示第六届劳模和先进候选；休宁县招协警！
V matematice se jako věta ozna?uje d?le?ité netriviální a dostate?ně obecné tvrzení neboli vyrok.
Aby se v?ak takové tvrzení dalo pova?ovat za větu, je t?eba podat jeho d?kaz, to znamená logickym postupem ho odvodit z definic, axiom? a z ji? d?íve dokázanych vět.
D?kaz se za sou?ást věty nepova?uje, a k jedné větě m??e existovat i více r?znych d?kaz?. P?esto je dokazování r?znych tvrzení jednou ze základních metod práce matematik?. D?kaz toti? hraje v matematice a logice podobnou roli jako experiment v empirickych vědách: pomáhá odli?it hypotézy, domněnky a nesmysly od nesporné jistoty.
Věta ve své první ?ásti obsahuje podmínky, které musí byt pro její platnost splněny. Ty se ?asto uvozují slovem nech?. Nap?íklad ?Nech? ABC je pravoúhly trojúhelník v rovině...“ Poté následuje vlastní tvrzení, ?asto uvozované slovem pak ?i potom. Nap?íklad ?...pak sou?et druhych mocnin délek jeho odvěsen se rovná druhé mocnině délky jeho p?epony“ (Pythagorova věta).
Je d?le?ité si uvědomit, ?e samotná druhá ?ást je?tě není úplnou matematickou větou - dané tvrzení m??e byt pravdivé nebo nemusí podle toho, jaké p?edpoklady jsou ?i nejsou splněny. Nap?íklad citovaná Pythagorova věta by nemusela platit pro pravoúhlé trojúhelníky na nějaké zak?ivené plo?e, tak?e p?edpoklad rovinnosti trojúhelníku je podstatny.
Věta se někdy také ozna?uje jako teorém z ?eckého theorein (pozorovat). Jindy se tvrzení charakteru věty ozna?ují jako lemma (pomocná věta slou?ící p?edev?ím k d?kazu jiného tvrzení), pozorování ?i d?sledek (věty vcelku jednodu?e plynoucí z ně?eho ji? dokázaného).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu matematická věta na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo věta ve Wikislovníku
