郑州现实版人民的名义"跪式窗口"整改:玻璃围挡被撤
| Michael Faraday | |
|---|---|
 Michael Faraday (1842) | |
| Narození | 22. zá?í 1791 Newington Butts |
| úmrtí | 25. srpna 1867 (ve věku 75 let) Hampton Court |
| Místo poh?bení | h?bitov Highgate (51°34′6″ s. ?., 0°8′50″ z. d.) |
| Povolání | fyzik, chemik, vynálezce a spisovatel |
| Zaměstnavatelé | George Riebau (1804–1812) Royal Institution (1813–1858) |
| Ocenění | ?len Královské spole?nosti (1824) Bakerian Lecture (1857, 1851, 1849, 1832 a 1829) spole?ník Americké akademie umění a věd (1832) Copleyho medaile (1832) Královská medaile (1835) … více na Wikidatech |
| Nábo?. vyznání | k?es?anství Glasite |
| Cho? | Sarah Barnard (od 1821)[1][2] |
| Rodi?e | James Faraday[3][4] a Margaret Hastwell[5] |
| P?íbuzní | Robert Faraday (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Michael Faraday (22. zá?í 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl anglicky chemik a fyzik.[6]
V roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické silo?áry. Jeho objev byl vyznamny v tom, ?e doposud se elektrická energie vyráběla pouze chemickou metodou z baterií. Faraday tak dal teoreticky základ pro v?echny elektromotory a dynama. Dal?í jeho objevy souvisí s chemií – objevil nap?. benzen a v elektrochemii definoval zákony elektrolyzy, obohatil odborné názvosloví o d?le?ité pojmy, jako jsou anoda, katoda, elektroda a ion.
?ivot
[editovat | editovat zdroj]Dětství a dospívání
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na venkově ve vesni?ce Newington, Surrey (nyní p?edměstí Londyna) ve velmi chudé a nábo?ensky zalo?ené rodině. Jeho otec byl ková?, ktery se p?estěhoval ze severu Anglie ji? p?ed rokem 1791 hledat práci. Jeho matka byla ?ena velmi klidná a moudrá, která podporovala svého syna citově p?es tě?ké dětství. Faraday byl t?etí ze ?ty? dětí, v?ichni měli co dělat, aby se u?ivili, nebo? jejich otec byl ?asto nemocny a neschopny soustavné práce. Rodina po celá léta ?ila v bídě. Maly Michael se málokdy dosyta najedl, a kdy? mu bylo dvanáct let, musel za?ít vydělávat. Proto?e byl ?ikovny, dostal se do u?ení ke knihvaza?i.[7][8] Jeho rukama procházely nejr?zněj?í spisy, a kdy? je potají ?etl, p?ed jeho u?aslyma o?ima se otev?el podivuhodny a záhadny svět vědy.
Vědecky ?ivot
[editovat | editovat zdroj]V roce 1812 za?al nav?těvovat ve?ejné p?edná?ky známého chemika sira Humphryho Davyho. Věhlasny profesor si v?iml mladíkova zájmu a nadání a rozhodl se udělat z něj svého ?áka. Vzal ho s sebou na dvouletou cestu po Evropě, během které měl mo?nost se setkat s mnoha vynikajícími osobnostmi tehdej?í vědy.[7] Během cesty se nau?il francouzsky a italsky.[8] V roce 1815 Davy zaměstnal Faradaye jako asistenta v chemické laborato?i londynského Královského institutu. Ka?dy tyden vymy?lel nějaky novy pokus pro pobavení ?len? a p?íznivc? institutu z vysoké spole?nosti. P?i těchto experimentech Faraday objevil nové chemické slou?eniny, zabyval se zkapalňováním plyn? a brzy si získal pověst zru?ného chemika. Jeho popularitě ur?itě pomohlo, ?e neměl ?ádné matematické vzdělání a ve svych p?edná?kách i odbornych pracích nikdy nepou?il jediny vzorec. Zato z něj ale neustálá pot?eba novych nápad? udělala jednoho z nejlep?ích experimentátor? v?ech dob a své poslucha?e okouzloval schopností vylo?it i ten nejslo?itěj?í problém dokonale názornym zp?sobem. To platilo i o tak nehmotnych jevech jako elekt?ina a magnetismus. Svou první p?edná?ku v Královské spole?nosti p?ednesl v roce 1820. O svych experimentech si cely ?ivot vedl velmi podrobné zápisy, které jsou ulo?eny v archivu Královské spole?nosti. Z nich je mo?né dnes sledovat cely postup Faradayovych objev?.[7] V roce 1824 byl zvolen ?lenem britské Akademie věd a o rok později jmenován ?editelem jejich laborato?í.[8] V té době byl u? dob?e finan?ně zaji?těn, měl útulny byt p?ímo v budově Královského institutu a v roce 1821 se mohl o?enit.
V letech 1830-1851 byl Faraday profesorem chemie na Královské vojenské akademii (RMA) ve Woolwichi.[8] P?sobil také jako vědecky poradce v organizaci Trinity House a experimentoval s elektrickym osvětlením maják?.[8] V roce 1855 kv?li zhor?enému zdravotnímu stavu ukon?il provádění experiment?, v p?edná?kách pokra?oval a? do roku 1862. Michael Faraday byl velmi skromny ?lověk, netou?il po slávě ani po penězích. Odmítl povy?ení do ?lechtického stavu. Zem?el ve věku 75 let v domě v londynské ?tvrti Hampton-Court, ktery mu za slu?by Britskému impériu věnovala královna Viktorie.[7][8][9]
Vědecké objevy
[editovat | editovat zdroj]Během svych pokus? v roce 1821 zjistil, ?e elektricky proud procházející vodi?em m??e vyvolat magnetické pole. Celych deset let strávil snahou dokázat, ?e existuje i opa?ná mo?nost – aby p?sobení magnetu vytvo?ilo elektricky proud. V roce 1831 se kone?ně dostavil úspěch: Faraday objevil elektromagnetickou indukci a dokázal, ?e elekt?ina a magnetismus jsou pouze dva r?zné projevy jediného jevu – elektromagnetismu. To byl zásadní objev, ktery měl u? brzy p?inést dalekosáhlé vysledky. Během dvaceti let Faraday vypracoval 29 odbornych studií, ve kterych shrnul v?echny své hlavní objevy v oblasti elektrotechniky.[7] Faraday popsal své experimenty v oblasti elekt?iny a elektromagnetizmu v t?ísvazkovém díle Experimental Researches in Electricity (1839, 1844, 1855). Obsahuje 3362 odstavc?, kde ka?dy popisuje jeden experiment.[9]
Ve 40. letech 19. století vytvo?il teorii elektromagnetickych polí zalo?enou na zcela novém pojmu elektrickych a magnetickych silo?ar. O dvacet let později Faradayovy my?lenky rozvinul a matematicky formuloval Skot James Maxwell, kdy? sestavil slavné Maxwellovy rovnice pro popis elektromagnetického pole.
A?koli máme Faradaye spojeného p?edev?ím s elekt?inou a magnetismem, stojí i za objevy z oboru chemie. Kromě objev? r?znych chemickych slou?enin zjistil nap?. v roce 1820, ?e stla?eny amoniak (NH3) v kapalném stavu, pokud je postupně vypou?těn, doká?e odebírat z okolí teplo, tj. prost?edí ochlazovat. Stal se objevitelem principu moderní klimatizace.[10] Vyzkumy v oblasti chemie zaznamenal v díle Experimental Researches in Chemistry and Physics (1858). V roce 1860 publikoval sérii ?esti dětskych p?edná?ek The Chemical History of a Candle, které se staly klasikou vědecké literatury.
Zajímavé jsou i jeho práce v oblasti ocelovych slitin a ocelí, jejich? vzorky byly nalezeny a? v roce 1931.[7]
Pojmenováno po Faradayovi
[editovat | editovat zdroj]- Farad – jednotka elektrické kapacity
- Faraday?v zákon elektromagnetické indukce – zákon popisující vznik napětí, zp?sobeny změnou magnetického pole
- Faradayovy zákony elektrolyzy – definují mno?ství látky vylou?ené p?i elektrolyze
- Faradayova konstanta – konstanta úměrnosti vylu?ované látky p?i elektrolyze
- Faradayova klec – za?ízení na odstínění elektrického pole
- Faraday?v paradox – experimentální uspo?ádání generátoru zdánlivě odporující Faradayově zákonu
- Faraday?v jev – stá?ení polariza?ní roviny p?i pr?chodu zá?ení některymi materiály p?i sou?asném p?sobení magnetického pole. Související pojmy jsou Faradayova rotace, Faraday?v rotátor, Faraday?v opticky izolátor
- Faradaicky proud – proud vznikající v d?sledku oxida?ních nebo reduk?ních reakcí na elektrodě v elektrolytu (tento jev je vyu?íván nap?. u jedné skupiny superkondenzátor? – tzv. pseudokondenzátor? – u kterych se lze setkat i s ozna?ením Faradayovy/faradaické kondenzátory)
- Faraday Future – americká automobilka zamě?ená na vyrobu elektromobil?, která v sou?asnosti vyvíjí elektricky v?z FF91 s cílem vytvo?it nejrychlej?í elektromobil na světě.[11]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Faraday?v ?ivotopisec Henry Bence Jones uvádí, ?e Faraday získal za sv?j ?ivot celkem 95 ?estnych titul? a vyznamenání.[12] Prvním bylo ?estné ?lenství v Cambridge Philosophical Society (1823). V roce 1832 byl zvolen ?lenem American Academy of Arts and Sciences, v roce 1832 dostal ?estny doktorát univerzity v Oxfordu, v roce 1835 ?lenem G?ttingenské akademie věd.[13]
P?i?iněním Jean-Baptiste Dumase byl Faraday v roce 1844 zvolen jedním z osmi zahrani?ních ?len? Francouzské akademie věd.[14] V roce 1847 byl zvolen zahrani?ním ?lenem Bavorské akademie věd, v roce 1857 ?lenem Německé akademie věd Leopoldina. Byl i zahrani?ním ?lenem Neapolské královské spole?nosti.[15]
Královská spole?nost jej vyznamenala Copleyho medailí (1832 a 1838), Královskou medailí (1835 a 1846) a Rumfordovou medailí (1846). Nabídku stát se prezidentem Královské spole?nosti Faraday dvakrát odmítl (1848 a 1858).[16] V roce 1842 obdr?el Faraday pruské vyznamenání Pour le Mérite.
Speciální lo? pro pokládání podmo?skych kabel? konstruktéra Siemense z roku 1874 nesla jméno Faraday. Mezinárodní kongres v Pa?í?i (Congrès international d’électriciens) rozhodl 22. zá?í 1881 pojmenovat po něm jednotku elektrické kapacity Farad.[17] Stejně tak jeho jméno nese měsí?ní kráter Faraday a asteroid (37582) Faraday.
5. ?ervna 1991[18] vydala Bank of England novou 20librovou bankovku s portrétem Faradaye, která byla platná a? do 28. února 2001.[19]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
- ↑ John Tyndall: Faraday, Michael. In: Dictionary of National Biography (1885–1900).
- ↑ Aleksandr L‘vovi? Ger?un: Фарадей, Михаил. In: Encyklopedicky slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXV.
- ↑ John Tyndall: Faraday, Michael. In: Dictionary of National Biography (1885–1900).
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Michael Faraday [1] Elektro 10/2011
- ↑ a b c d e f CODR, Milan; NEMRAVA, Josef. P?emo?itelé ?asu sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace noviná??, 1988. Kapitola Michael Faraday, s. 71–74.
- ↑ a b c d e f LOU?ECKY, Pavel. Pozitivní noviny ? Dobromila Lebrová: Michael Faraday, anglicky fyzik a chemik – 220. vyro?í narození. www.pozitivni-noviny.cz [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Michael Faraday | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Historie klimatizace. www.blueteam.cz [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-04.
- ↑ BENZL, Luká?. 3 nejrychlej?í elektromobily na světě. Elektrina.cz [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Henry Bence Jones: The Life and Letters of Michael Faraday. sv 1, s. 341.
- ↑ Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu G?ttingen 1751-2001. G?ttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 79.
- ↑ Les membres du passé dont le nom commence par F
- ↑ John Meurig Thomas: Michael Faraday and the Royal Institution: The Genius of Man and Place. s. 215–216.
- ↑ Frank A. J. L. James (Hrsg.): The Correspondence of Michael Faraday. Band 5, S. XXXVII.
- ↑ Joseph David Everett: Units and Physical Constants. 2. vyd., Macmillan & Co., 1886, s. 153, Online.
- ↑ New Design ￡20 Notes. www.bankofengland.co.uk [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04.
- ↑ Withdrawal of Faraday ￡20 Notes. www.bankofengland.co.uk [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Michael Faraday na Wikimedia Commons
- Michal Faraday - 220. vyro?í narození (Pozitivní noviny)
- Eduportál techmania-Michael Faraday
- Angli?tí fyzici
- Angli?tí chemici
- ?lenové Francouzské akademie věd
- ?lenové Královské ?védské akademie věd
- ?lenové Německé akademie věd Leopoldina
- Angli?tí k?es?ané
- Osobnosti na severomakedonskych po?tovních známkách
- Osobnosti na britskych bankovkách
- Dr?itelé Copleyho medaile
- Narození v roce 1791
- Narození 22. zá?í
- Narození v Anglii
- úmrtí v roce 1867
- úmrtí 25. srpna
- úmrtí v Londyně
- ?lenové Královské spole?nosti
- Poh?bení na h?bitově v Highgate