就近享优质医疗服务 四川逾四成居民有了家庭医生
Ploidie je po?et kompletních sad chromozom? v ?ivé buňce. Ploidie je u r?znych organism? odli?ná. Vět?ina lidskych tělních buněk je diploidních (tzn. má 2 sady chromozom?, 23 od otce a 23 od matky). Lidské pohlavní buňky jsou ale haploidní (jen jedna sada chromozom?, celkem 23). Tetraploidie (tzn. 4 sady chromozom?) je jedním z druh? polyploidie a je bě?ná u rostlin a ob?as také u oboj?ivelník?, plaz? a hmyzu.
Pou?ívané termíny
[editovat | editovat zdroj]- Monoploidní ?íslo nebo té? základní chromozómové ?íslo (x) udává po?et chromozom? v jedné sadě. U ?lověka platí x = 23.
- Euploidie znamená, ?e se v dané buňce nachází celo?íselny násobek monoploidního ?ísla. Lidské tělní buňky jsou euploidní, proto?e obsahují zpravidla 46 chromozom? (tedy 2 × 23). Stejně tak lidská buňka s 69 chromozomy by byla pova?ována za euploidní (triploidní – 3 × 23).[p 1]
- Aneuploidie je opakem euploidie. Znamená, ?e v jád?e chybí nebo p?ebyvá chromozom (zpravidla 1), co? m??e zp?sobit vá?né poruchy (Down?v syndrom atp.). Podle po?tu kopií chromozomu se pou?ívají pojmy trisomie (1 chromozom navíc) nebo monosomie (o 1 chromozom méně).
Haploidie
[editovat | editovat zdroj]Haploidie (n) se u?ívá v souvislosti s generací nebo ?ivotní fází organismu. Haploidní buňka vzniká reduk?ním dělením buňky diploidní. Haploidními jsou buňky pohlavní. U ?ady organism? (nap?. primitivněj?ích rostlin) existuje ?ivotní cyklus st?ídající generaci haploidní a diploidní v podobě samostatnych jedinc?.
Rostliny st?ídají haploidii a diploidii v procesu rodozměny. U vy??ích rostlin je haploid (gametofyt) postupně redukován a je závisly na sporofytu (ne?ije u? samostatně a je sporofytem nesen a vy?ivován). U ?ivo?ich? u? je haploidní fáze redukována prakticky jen na pohlavní buňky (existují zde ov?em vyjimky, nap?. same?ci některych blanok?ídlych (v?el, vos, mravenc?), jsou haploidní celí). Haploidní ?ivotní cyklus se rovně? vyskytuje u některych skupin hub a ?as.
Monoploidie
[editovat | editovat zdroj]Někdy se rozli?uje je?tě monoploidie (pop?. monoploidní ?íslo), která ozna?uje po?et chromozom? v jedné kompletní sadě. U ?lověka je haploidní ?íslo (n) rovno monoploidnímu ?íslu (x), tedy platí n = x = 23. U některych rostlin to v?ak neplatí.
Vhodné je upozornit na to, ?e nap?. pohlavní buňky tetraploidních organism? nejsou z hlediska po?tu chromozómovych sad monoploidní, ale diploidní (n = 2x).
Diploidie
[editovat | editovat zdroj]Diploidie (2n) souvisí s generací nebo ?ivotní fází organism?. Souvisí se st?ídáním haploidní (n) a diploidní (2n) generace (fáze) v rámci rodozměny organism?. Diploidní buňka má dvojnásobny po?et chromozómovych sad ne? buňka haploidní. Diploidní je zpravidla vět?ina tělních (tzn. vyjma pohlavních) buněk vy??ích organism?. Jako diploidní se ale zároveň m??e ozna?ovat také buňka, která obsahuje právě dvě sady chromozóm?. U ?lověka tedy tělní buňky jsou diploidní a platí tedy 2n = 2x.
Polyploidie
[editovat | editovat zdroj]Polyploidie je stav, kdy v?echny (resp. naprostá vět?ina) tělní buňky mají více ne? dvě sady chromozóm?. Polyploidie se podle po?tu chromozomovych sad ozna?uje vět?inou nap?íklad jako triploidie (2n = 3x), tetraploidie (2n = 4x), hexaploidie (2n = 6x), oktoploidie (2n = 8x), dekaploidie (2n = 10x) a podobně. Polyploidie je bě?ná u rostlin (m??e dokonce zp?sobovat vět?í vynosy), ale vzácná u ?ivo?ich? (polyploidie je pro ně zpravidla neslu?itelná se ?ivotem, někdy je v?ak evolu?ně vyznamná).[p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Polyploidie u ?ivo?ich? zpravidla není slu?itelná se ?ivotem. Jsou v?ak i vyjimky. Mnoho polyploid? najdeme mezi rybami a oboj?ivelníky, a dokonce i u hlodavc? (osmáci). U ?lověka jsou polyplodní nap?. jaterní buňky, megakaryocyty, osteoklasty ?i syntitiotrofoblast.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Ploidy na anglické Wikipedii.
