Mirsky zámek (bělorusky: М?рск? замак) se nachází v blízkosti měste?ka Mir v dne?ním Bělorusku. Le?í v Hrodenské oblasti, zhruba 85 km jihozápadně od Minska.
Stavba zámku byla zahájena na konci 15. století v gotickém slohu. Tato etapa byla ukon?ena vévodou Ilini?em na za?átku 16. století.
Zámek byl vybudován jako ?tvercová stavba s vě?emi v rozích. Pátá vě? je umístěna nad padacím mostem. Zámek má velmi promy?leně vybudovany obranny systém. Hradby obsahují dvě ?ady st?ílen a vě?e umo?ňovaly st?elbu z děl. Okolo celého zámku byly vybudovány zemní valy s bastiony ve v?ech rozích a cely komplex byl obklopen vodním p?íkopem.
Okolo roku 1568 p?e?el zámek do rukou hraběte Radziwilla, ktery pokra?oval v budování zámku, tentokrát v renezan?ním stylu. Podél vychodních a severních hradeb vybudoval t?ípatrovy palác bohatě zdobeny portály, sloupy, balkony a verandami. U severní ?ásti hradeb byla vybudována italská zahrada, na opa?né straně pak umělé jezírko.
V druhé polovině 18. století byl zámek opu?těn a v napoleonskych válkách utrpěl vá?né ?kody. Obnoven a zrestaurován byl a? koncem 19. století.
V dr?ení pokra?ovatel? rodu Radziwill? byl do roku 1895, kdy jej Maurice Hohenlohe-Schillingfurst prodal hraběti Mikolaji Swiatopelk-Mirski. Mikolaj?v syn Michal p?estavěl zámek podle plán? architekta Teodora Bursze. Rodina Swiatopelk-Mirski vlastnila zámek a? do roku 1939.
V pr?běhu 2. světové války byl obsazen německymi okupa?ními vojsky a slou?il i jako sběrny tábor pro místní ?idovskou komunitu p?ed transportem do likvida?ních koncentra?ních tábor?.
Jako unikátní stavba běloruské architektury zachycující stavební vyvoj od gotiky a? po baroko byl zámek v roce 2000 za?azen na Seznam světového dědictví UNESCO.
|