问题途锐被曝光 二手车平台应对有别
<< | srpen | >> | ||||
Po | út | St | ?t | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
2025 |
Srpen je podle gregoriánského kalendá?e osmy měsíc v roce. Má 31 dní. ?esky název pochází pravděpodobně od zemědělského nástroje srpu, u?ívaného p?i sklizni obilí. V ?ímském kalendá?i měl měsíc název Sextilis od latinského sextus (tj. ?esty), nebo? do roku 153 p?. n. l. byl srpen ?estym měsícem v roce. Kdy? Julius Caesar v roce 46 p?. n. l. zavedl juliánsky kalendá?, srpen byl prodlou?en na 31 dní. Aby neměly t?i měsíce za sebou po 31 dnech, byl zároveň p?eveden jeden den ze zá?í do ?íjna a jeden den z listopadu do prosince, a tak bylo rozru?eno Sósigenovo pravidelné st?ídání dlouhych a krátkych měsíc?. V roce 8 p?. n. l. byl měsíc pojmenován po císa?i Augustovi na August. Z latiny pak název p?evzaly dal?í evropské jazyky a pou?ívají ho dodnes (anglicky August, německy August, slovensky August).
Podle patrně nepravdivé legendy měl srpen v juliánském kalendá?i jen 30 dní a o jeden den byl prodlou?en a? v roce 8 p?. n. l. proto, aby měsíc pojmenovany po sou?asném císa?i byl rovnocenny p?edchozímu ?ervenci, ktery byl zase pojmenován po Juliu Caesarovi (Julius). Získany den byl údajně odebrán z února.
V p?estupnych letech za?íná srpen stejnym dnem v tydnu jako únor. V bě?nych letech v?ak ?ádny jiny měsíc neza?íná stejnym dnem v tydnu jako srpen. Podle ?idovského kalendá?e p?ipadá srpen obvykle na měsíce av a elul.
Astrologicky je Slunce asi první dvě t?etiny srpna ve znamení Lva a zbytek měsíce ve znamení Panny. V astronomickych termínech za?íná v souhvězdí Raka a kon?í v souhvězdí Lva.
Během srpna se na severní polokouli zkracuje délka dne. Na území ?eské republiky, p?esněji na pr?se?íku 50. rovnobě?ky a 15. poledníku, je první srpnovy den dlouhy okolo 15 hodin a 13 minut. Slunce vychází p?ibli?ně v 5.29 a zapadá ve 20.42 hodin st?edoevropského letního ?asu. Poslední den v srpnu je krat?í o hodinu a 41 minut. Slunce vychází okolo 6.14 a zapadá v 19.46 hodin.
Podle meteorologickych mě?ení v pra?ském Klementinu byla od 18. století nejvy??í srpnová teplota zaznamenána 13. srpna 2003 a 8. srpna 2015 (36,8 °C) a nejni??í 26. srpna 1980 (6,4 °C). Pr?měrné srpnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 17,3 do 20,9 °C.[1] Z celého území ?eské republiky byla nejvy??í teplota namě?ena 20. srpna 2012 v Dob?ichovicích u Prahy (40,4 °C). Byla to také v?bec nejvy??í teplota v historii mě?ení v ?esku. Nejni??í teplota byla 20. srpna 1991 na Horské Kvildě na ?umavě (?5 °C). Nejvíce srá?ek za den spadlo 12. srpna 2002 v ?eském Ji?etíně na Mostecku (226,8 mm).[2]
Teplotní pr?měr v srpnovych dnech namě?eny v Klementinu v letech 1961–1990:
V ?eské republice p?ipadá na srpen jeden vyznamny den: Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Var?avské smlouvy (21. srpna).
Podle srpna jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. V srpnu 1789 schválilo francouzské ústavodárné národní shromá?dění Srpnové dekrety, kterymi zru?ilo vysady ?lechty a duchovenstva. Ve dnech 19.–21. srpna 1991 proběhl v Sovětském svazu Srpnovy pu?, p?i kterém se skupina komunistickych funkcioná?? pokusila svrhnout generálního tajemníka strany Michaila Gorba?ova.
Pranostiky
[editovat | editovat zdroj]
- Co ?ervenec neuva?í, srpen nedope?e.
- Co ?ervenec neupe?e, to ji? srpnu neute?e.
- V srpnu ji? nelze slunci mnoho vě?it.
- I kdy? ze strni?? ob?as fu?í, horko nás p?ece jen mu?í.
- P?lno?ní větry v srpnu p?iná?ejí stálé po?así.
- Z po?átku toho měsíce ?íká se, ?e opět studeny vítr ze strni?? fouká.
- V srpnu kdy? p?lno?ní vítr věje, bez de?tě sluné?ko h?eje.
- Kdy? fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
- Kdy? je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
- Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povět?í se o?ekává.
- Kdy? jsou v srpnu velké rosy, z?stane oby?ejně pěkné po?así.
- H?ímá-li v srpnu, lze ?ekat osmého dne opět bou?ku.
- H?ímá-li v srpnu, praví se, ?e budoucího roku hojná úroda a mno?ství de?tě jest k doufání.
- Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
- Kdy? v srpnu napr?í, tak ne? se oběd pojí, v?ecko slunce vysu?í.
- V srpnu mlhy na vy?inách – jistá voda, kdy? v ní?inách – to pohoda.
- Mlhy na lukách, potocích a ?ekách v srpnu zvěstují trvalé po?así.
- Teplé a suché léto p?ivádí za sebou mírny podzimek, tuhou zimu a nejlep?í víno.
- Kdy? v srpnu moc h?ímá, bude na sníh bohatá zima.
- Kdy? pálí srpen, bude pálit i víno.
- Srpen z po?átku-li h?eje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
- Moc hub srpnovych – moc vánic sněhovych.
- Nejsou-li v srpnu h?iby, nebude v zimě sněhu.
- Jsou-li v srpnu hory kalny, budou v zimě mrazy valny.
- Jak Vav?inec zava?í, Bartoloměj zasma?í, tak se podzimek da?í.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Historická data – Praha Klementinum [online]. ?esky hydrometeorologicky ústav [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Historické extrémy [online]. ?esky hydrometeorologicky ústav [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky ?i videa k tématu srpen na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo srpen ve Wikislovníku
- Srpen v kalendáriu na portálu Moderní dějiny