六七年属什么生肖
Stanislav Libensky | |
---|---|
![]() Stanislav Libensky v roce 1999 | |
Narození | 27. b?ezna 1921 Sezemice ![]() |
úmrtí | 24. února 2002 (ve věku 80 let) ?elezny Brod ![]() |
Národnost | ?eská |
Povolání | sklá?sky vytvarník, socha?, pedagog |
Man?el(ka) | Jaroslava Brychtová |
Ocenění | zaslou?ily umělec |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. |
Stanislav Libensky (27. b?ezna 1921, Sezemice – 24. února 2002, ?elezny Brod) byl ?esky sklá?sky vytvarník, socha?, kreslí?, ilustrátor, typograf a pedagog. Se svou spolupracovnicí a později partnerkou Jaroslavou Brychtovou tvo?il v oboru skleněné plastiky a vyznamně p?ispěl k formování vyvoje moderního uměleckého skla.
?ivotopis
[editovat | editovat zdroj]Studia
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v malé obci Sezemice u Mnichova Hradi?tě v rodině ková?e. Vyrazné vytvarné nadání ho v?ak zavedlo na odli?nou ?ivotní dráhu. V letech 1935-1937 studoval na st?ední uměleckopr?myslové ?kole sklá?ské v ?elezném Brodu, v letech 1937-1939 pokra?oval ve studiu na St?ední pr?myslové ?kole sklá?ské v Novém Boru a roku 1939 nastoupil ke studiu do ateliéru u?ité malby na tehdy st?ední Uměleckopr?myslové ?kole v Praze do speciálky Jaroslava Hole?ka. Studium ukon?il roku 1944 a pro nedostatek práce se vrátil dom?. Po povy?ení pra?ské UMPRUM ?koly na Vysokou ?kolu uměleckopr?myslovou tam absolvoval jeden rok studia (1949-1950), v socha?ském ateliéru profesora Josefa Kaplického. Vysly?el pak vyzvu ?eskoslovenského ministerstva ?kolství a ode?el vyu?ovat sklá?ské ?emeslo a umění na severo?eské st?ední sklá?ské ?koly.
Pedagogické p?sobení v tuzemsku a zahrani?í
[editovat | editovat zdroj]Po roce 1945 vyu?oval postupně na v?ech sklá?skych ?kolách. V Novém Boru u?il obory vitrá?í a malby na skle (1945–1954), v ?eleznobrodské ?kole p?sobil jako pedagog i ?editel (1954–1963) a na Vysoké ?kole uměleckopr?myslové v Praze vedl v letech 1963–1987 ateliér skla. Během u?itelské práce vychoval Stanislav Libensky stovky ?ák?, nejenom v ?eskych zemích , ale i v zahrani?í, zejména v USA, kde p?íle?itostně p?sobil na univerzitách v Kentu, Berkeley, Bostonu, Detroitu, na letních ?kolách v Pilchucku (1982–1990), v Corningu a jinde.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]
Jako respektovany pedagog a vytvarník získal ?adu r?znych cen, nap?. Herderovu cenu ve Vídni (1975), titul Rytí?e ?ádu umění a písemnictví v Pa?í?i (1989), Bavorskou státní cenu v Mnichově (1967 a 1995), ceny za celo?ivotní dílo v Seattlu a v New Yorku, byl nositelem ?estnych zahrani?ních doktorát? z univerzit v Londyně (Royal College of Art, 1994), Sunderlandu (The University of Sunderland, 1999), Providence (Rhode Island School of Design, 2000). Titul Doctor honoris causa obdr?el v roce 2001 rovně? na pra?ské Vysoké ?kole uměleckopr?myslové jako první a dosud jediny pedagog v historii této instituce. ?asto vystupoval na světovych kongresech, p?edná?el na sklá?skych konferencích, pracoval v rozmanitych zahrani?ních porotách a ú?astnil se ?etnych sympozií. V severo?eském regionu stál od roku 1982 u zrodu tradice mezinárodních sklá?skych sympozií (IGS) v Novém Boru.
- 1967 – Státní cena Klementa Gottwalda
- 1981 – zaslou?ily umělec[1]
- 2015 – odhalena pamětní deska v rodnych Sezemicích na místě rodného domu
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Pr?kopnická práce a mezinárodní vliv
[editovat | editovat zdroj]Největ?í věhlas mu v?ak p?ineslo jeho dílo, p?edev?ím spole?ná tvorba s man?elkou Jaroslavou Brychtovou. Od úvodního pracovního setkání v r. 1954 se oba soust?eděně věnovali mo?nostem uměleckého zhodnocení technologie taveného skla. Byli v tomto směru pr?kopníky, a to jak po stránce technické, tak umělecké. Objevili netu?ené vytvarné mo?nosti této technologie, zejména ve vyu?ití vnit?ního světelného jádra a barevnych proměn nestejně silného skla. Kresby St. Libenského se staly pro oba nejenom inspirativním p?edobrazem pro zamy?lené skleněné objekty, ale zároveň ur?ovaly p?edpokládané mě?ítko. Díky umělecké odvaze Stanislava Libenského se první komorní plastiky postupně proměnily v rozměrná díla, která v pravém slova smyslu p?ekvapila svět. Na světové vystavě Expo 58 v Bruselu získali Grand Prix (velká cena) za objekt s barevnymi zoomorfními kameny, obdiv statisíc? divák? vyvolaly rovně? jejich exponáty p?i světovych vystavách v Montrealu v r. 1967, v ósace (1970) a na pozděj?ích akcích tohoto typu. Monumentální realizace p?ispěly k velkorysému pojetí jejich autorské tvorby, která byla zastoupena na bezpo?tu vystav po celém světě. Jejich díla obohatila jako svébytny obor vytvarnou kulturu na?í doby a jsou zastoupena v nejpresti?něj?ích zahrani?ních i domácích muzeích, galeriích ?i v soukromych sbírkách.
Spolupráce s architekty
[editovat | editovat zdroj]Velice brzy za?ala rovně? spolupráce Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové s architekty. Svymi vysledky prokázali, ?e p?i citlivém uměleckém zpracování souzní tavené sklo p?sobivě s atmosférou jak historické, tak i sou?asné architektury. Z mnoha p?íklad? lze uvést v tomto ohledu alespoň dvě velice vymluvné a zdánlivě protikladné realizace: na jedné straně sedmimetrová okna v gotické kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta v Praze (1964–1968), na druhé straně ?roj meteor?“ z taveného k?i??álu na betonovém nosném válci avantgardní a vpravdě pr?kopnické stavby televizního vysíla?e Je?těd v Liberci (1973–1975) nebo lustr a skleněná plastika v hotelu Praha v Praze–Dejvicích (1980), které byly p?ed demolicí stavby odstrojeny a dosud ?ekají na nové vyu?ití.
Soupis v?ech Libenského uměleckych prací realizovanych v architektu?e je dlouhy a zahrnuje nejen realizace v ?eské republice a v Evropě, ale také ve Spojenych státech nebo v Japonsku. Samostatně se Stanislav Libensky zapsal do historie architektury brutalismem vytvarného ?e?ení plá?tě budovy Nové scény Národního divadla v Praze (1982–1983). Navrhl oblo?ení ze zvukotěsnych skleněnych tvárnic v originálním pojetí, které proměňuje fasádu ve velkolepou reliéfní mozaiku, zatímco celek budovy dosud budí rozpaky teoretik?. V ?adě p?ípad? se zabyval také interiérovymi doplňky, p?edev?ím světelnymi stropy ?i osvětlovadly, a ojediněle i nápojovym sklem.
Kresby a návrhy realizací
[editovat | editovat zdroj]-
Stanislav Libensky, Kresba, 1960
-
Stanislav Libensky, Kresba, 1964
-
Stanislav Libensky, Studie oken pro Kapli sv. Václava v Katedrále sv. Víta, 1964
-
Stanislav Libensky, Modrá konkrece, 1966
-
Stanislav Libensky, Kresba, 1998
-
Stanislav Libensky, Kresba, 2000
-
Stanislav Libensky, Kresba (2), 2000
-
Stanislav Libensky, Modrá kompozice, nová verze, 2001
Sklo (s Jaroslavou Brychtovou)
[editovat | editovat zdroj]-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Horizont, 1992
-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Koule v krychli, 1990
-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Krychle v krychli, 1983
-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Sloup 3V (Victory), 1989-1990
-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Rubá? II, 1997
-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Velky otisk anděla II, 1999
-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Le?ící, 1999-2000
-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Sedící, 2001-2002
-
Stanislav Libensky, Jaroslava Brychtová, Vitrá?, UPM
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ P?ehled vytvarnych umělc?: nositelé ?estného titulu nár. a zaslou?ily umělec, ?ád?, státních vyznamenání a cen. Praha: Dílo, 1988, strana 19.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Milan Hlave? a kolektiv (Ji?í Pospí?il, Helena Koenigsmarková, Miroslav Klivar, Meda Mládková), 7 + 1 Mist?i ?eského skla. Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkovych, Praha 2016, 94 stran; ISBN 978-80-87344-32-3.
- Dwight P. Lanmon, The Art of Libensky and Brychtova, The first Rakow Award for Excellence in the Art of Glass, New Glass Review 6, The Corning Museum of Glass, Corning, New York 1985, pp. 30-42[1]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Stanislav Libensky na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ?R, jejich? autorem nebo tématem je Stanislav Libensky
- Antik Praha: Stanislav Libensky
- Krátká biografie
- Stanislav Libensky v informa?ním systému abART
- ?e?tí sklá??tí vytvarníci
- ?e?tí socha?i
- ?e?tí malí?i 20. století
- Absolventi Vysoké ?koly uměleckopr?myslové v Praze
- Pedagogové na Vysoké ?kole uměleckopr?myslové
- Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda
- Dr?itelé ?estnych doktorát? Vysoké ?koly uměleckopr?myslové v Praze
- Signatá?i Anticharty
- Narození v roce 1921
- Narození v Sezemicích (okres Mladá Boleslav)
- úmrtí v roce 2002
- ?eskosloven?tí zaslou?ilí umělci