????????????2017??????????????????????????????
| Thurn-Taxisové | |
|---|---|
 | |
| Země |  ?eské království |
| Mate?ská dynastie | Torrianiové (della Torre), Taxisové (Tasso) |
| Tituly | svobodní páni, ?í?ská hrabata, kní?ata |
| Zakladatel | Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu |
| Rok zalo?ení | 12. století (1808 v ?echách) |
| Poslední vládce | dosud ?ijící |
| Větve rodu | Thurn-Valsassina |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
?eská linie rodu Thurn-Taxis? (německy Thurn und Taxis) je dynasticky mlad?í linie p?vodem německého kní?ecího rodu Thurn-Taxis?. Tento rod sehrál vyznamnou roli v oblasti po?tovních slu?eb, u jeho zrodu stál v Evropě v 16. století. V ?eskych zemích vybudoval mnoho zámk? a proslavil se na poli pivovarnictví. Po 140 let hrál tento rod vyznamnou roli v oblasti ?eské národní kultury a ?eské historie. Potomci ?eské linie Thurn-Taxis? v sou?asné době ?ijí po celém světě, někte?í se vrátili do ?ech na svá p?vodní rodová panství.
Zalo?ení
[editovat | editovat zdroj]?eskou větev rodu Thurn-Taxis? zalo?il v roce 1808 kní?e Maxmilián Josef z Thurn-Taxisu (29. května 1769, ?ezno – 15. května 1831, Praha), nejmlad?í potomek Alexandra Ferdinanda, 3. kní?ete z Thurn-Taxisu (1704–1773), ustavitel dynastického po?adí rytí?stva a domácího ?ádu v kní?ecím rodu Thurn-Taxis?, ?len ?ádu Parfaite Amitié, a jeho man?elky kně?ny Marie Henriety z Fürstenbergu (1732–1772).
V roce 1791 se Maxmilián o?enil s kně?nou Eleonorou z Lobkovic (22. dubna 1770, Praha – 9. listopadu 1834, Lou?eň), která nále?ela ke starému ?eskému ?lechtickému rodu, jeho? p?vod lze sledovat a? k Martinovi (Mare?ovi) z újezda (1376–90).[1] V roce 1808 zdědil zámky Lou?eň a Dobrovice po své sest?ence kně?ně Marii Josefě z Fürstenbergu, a po roce 1820 trvale usedly v ?echách.[2] Kromě Lou?ně a dal?ích zemědělskych panství, rod rovně? vlastnil nemovitosti v Praze - dva paláce, jeden na tehdej?ím okraji města (dne?ní ulice V Jámě 635–636, zanikly) a jeden pod Pra?skym hradem (palác Thurn-Taxis? na Malé Straně).[3]
Maxmilián a Eleonora měli ?est syn?:[4]
- Karel Anselm z Thurn-Taxisu (1792–1844), prvorozeny (nezaměňovat s jeho strycem Karel Anselm, 4. kní?e z Thurn-Taxisu z ?ezna, dědicem hlavní line rodu Thurn-Taxis?)[2]
- August Maria Maxmilián z Thurn-Taxisu (1794–1862)
- Josef z Thurn-Taxisu (1796–1857)
- Karel Theodor z Thurn-Taxisu (1797–1868)
- Fridrich Hannibal z Thurn-Taxis (1799–1857)
- Vilém Karel z Thurn-Taxisu (1801–1848)
Karel Anselm z Thurn-Taxisu
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1815 se kní?e Karel Anselm z Thurn-Taxisu (18. ?ervna 1792, Praha – 25. srpna 1844, Teplice) o?enil s hraběnkou Marií Isabelou z a na Eltz Faust ze Strombergu (10. února 1795, Drá??any – 12. b?ezna 1859, Praha). Měli ?est potomk?:[5]
- Marie ?ofie (hraběnka z Montfortu),
- Hugo Maxmilián (1817–1889), dědic rodovych panství,
- Eleonora,
- Emerich (1820–1900), generál a rytí? ?ádu zlatého rouna,
- Marie Terezie (hraběnka z Belcredi),
- Rudolf (1833–1904), později svobodny pán z Troskova.[6]
Rudolf z Thurn-Taxisu
[editovat | editovat zdroj]Kní?e Rudolf z Thurn-Taxisu (25. listopadu 1833, Praha – 4. ?ervence 1904, Velehrad), známy jako Rudolf, svobodny pán z Troskova V roce 1857 se o?enil s Jenny St?ndlerovou. Rudolf byl ?esky vlastenec, intelektuál, milovník a podporovatel ?eského umění, hudby a literatury. Vystudoval práva a v roce 1861 zalo?il první ?esky psany právnicky ?asopis Právník. Spole?ně s Karlem Jaromírem Erbenem také p?ispíval do slovníku právnické terminologie.
Hugo Maxmilián z Thurn-Taxisu
[editovat | editovat zdroj]Kní?e Hugo Maxmilián z Thurn-Taxisu (3. ?ervence 1817, Praha – 28. listopadu 1889, Lou?eň) o?enil se s hraběnkou Almerií z Belcredi (8. ?íjna 1819, Jimramov – 25. zá?í 1914, Lou?eň). Hugovo panství zahrnovalo zámky Dobrovice, Lou?eň a Mcely a majetky ve Vlkavě, Nimě?icích a Cetni. Hugo měl ?ty?i legitimní potomky: Karolinu, Egmonta (zem?el v mládí), Alexandr (dědic), a Marie Terezie.[7]
Alexandr a Marie z Thurn-Taxisu
[editovat | editovat zdroj]Kní?e Alexandr Jan Vincenc Rudolf Hugo Karel Lamoral Eligius z Thurn-Taxisu (1. prosince 1851, Lou?eň – 21. ?ervence 1939 tamté?) o?enil se v roce 1875 s kně?nou Marií z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (28. prosince 1855, Benátky – 16. února 1934, Lou?eň). V roce 1889 zdědili lou?eňské panství.[7] Alexandr i jeho ?ena Marie byli nad?enymi mecená?i ?eského umění (sám Alexandr hrál na housle a Marie byla amatérskou malí?kou), a a?koli ve srovnání se ?ezenskou linií nebyli p?íli? bohatí, byli velmi ?těd?í a nikdy neváhali podpo?it správnou věc.
Mariinym chráněncem byl pra?sky spisovatel Rainer Maria Rilke. ?asto nav?těvoval rodinu na jejich zámcích v Lou?ni a zámku Duino (Děvín) v dne?ní Itálii. Kně?ně věnoval svou sbírku Elegie z Duina.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Esterní odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Thurn-Taxisové, Modrá krev, ?eská televize, 22. února 2023, ?T2, iVysílání