基层干部将面临洗牌，4种人将被罢免！
| Thurn-Taxisové | |
|---|---|
 | |
| Země |  Rakouské císa?ství,  Německo,  Itálie |
| Mate?ská dynastie | Torrianiové (della Torre), Taxisové |
| Tituly |
|
| Rok zalo?ení | 12. století |
| Poslední vládce | dosud ?ijící |
| Větve rodu | Thurn-Valsassina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Thurn-Taxisové (německy von Thurn und Taxis ?i francouzsky de la Tour et Taxis, italsky della Torre e Tasso) jsou německy kní?ecí rod, ktery pochází ze severní Itálie. Do ?ech p?i?li v první polovině 16. století. V 17. století spojili tehdej?í genealogové rod Taxis (it. Tasso) s ve st?edověku vym?elym italskym rodem Torriani?, proto?e pou?ívali p?íjmení della Torre (vě?). Proto jim bylo p?iznáno právo spojit sv?j erb s erbem a titulem Thurn-Valsassina.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o rodu se objevují ji? ve 12. století v okolí severoitalského Bergama. Později se rodina poněm?ila.
V 16. století získali právo provozovat po?tovnictví, které v některych zemích provozovali a? do 19. století.
Thurn-Taxisové provozovali po?tovní slu?by v r?znych evropskych, zejména rakouskych, německych a ?panělskych zemích.[1][2][3]
V roce 1500 císa? Maxmilián I. jmenoval Franze von Taxis generálním ?í?skym po?tmistrem.[4] Ten z?ídil v roce 1516 první po?tovní spoj mezi Vídní a Bruselem. Jeho syn Bernard spravoval po?ty v Německu a ?panělském Nizozemí. V té době povy?ili do panského stavu. Hrabě Ev?en Alexandr (1652–1714) získal v roce 1681 kní?ecí titul.[2]
V 19. století pou?ívaly slu?eb Thurn-Taxis? zejména německé státy, které neměly vlastní po?tu a známky. Thurn-Taxisové vydali celkem 54 po?tovních známek. V roce 1867 postoupili po?tovní vyhradu (po?tovní regál) Prusku za odstupné 3 miliony tolar?.[5]
Rod v ?eskych zemích
[editovat | editovat zdroj]Rod Thurn-Valsassina
[editovat | editovat zdroj]
Jako první do ?ech dorazil Franti?ek Bernard Thurn, ktery se poprvé o?enil s Ludmilou Berkovou z Dubé, která zem?ela roku 1558 se dvěma malymi dětmi; podruhé se o?enil s Barborou ?likovou, s ní? měl ?ty?i syny. Z nich? nejznáměj?ím se stal Jind?ich Matyá? Thurn (1567–1640). Vychovali jej v katolické ví?e, v dospělosti v?ak p?estoupil k protestantskému nábo?enství. Jako mlady bojoval proti Turk?m. V roce 1609 se stal velitelem stavovského vojska. Po pra?ské defenestraci byl jmenován direktorem a jedním ze dvou vrchních velitel? vojska p?i ?eském stavovském povstání. Bojoval v ji?ních ?echách, porazil císa?skou armádu u Vídně. Ov?em nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na Bílé ho?e. Po porá?ce povstání ode?el do exilu a vál?il v dánskych a ?védskych slu?bách. Albrecht z Vald?tejna jej zajal v bitvě u Stínavy, ale propustil jej. V roce 1640 Jind?ich Matyá? Thurn v emigraci v Livonsku na území dne?ního Estonska zem?el.
Rod Thurn-Taxis
[editovat | editovat zdroj]V 17. století získali v ?echách nadále ?ijící Thurnové hraběcí titul a v roce 1681 byl Ev?en Alexandr z Thurn-Taxisu povy?en do kní?ecího stavu.
V 19. století dr?el Karel Anselm Litomy?l, jeho nevlastní mlad?í bratr Maxmilián Josef (1769–1831) z ?ezenské větve rodu v roce 1809 zdědil Lou?eň a Dobrovici. Roku 1831 nechal princ Karel Anselm zámek Dobrovice p?estavět na největ?í cukrovar v ?echách. K panstvím p?ikoupili roku 1869 Mcely a roku 1874 vlastnili také zámek Biskupice. Panství pak dr?el a? do své smrti v roce 1939 Alexandr Thurn-Taxis (ulo?en do hrobky v Sy?ině u Mladé Boleslavi)[6], jeho man?elka Marie, rozená z Hohenlohe-Waldenburgu vedla v Pa?í?i a v Lou?eni spole?ensky salón. Panství v dr?ení rodu z?stal a? do roku 1945, kdy mu byl majetek zkonfiskován.
Rudolf (1833–1904) po studiích práv obhajoval práva ?eského národa. S K. J. Erbenem vydával právnicky ?asopis, p?ispíval do Národních list? a Riegrova nau?ného slovníku. Zalo?il a stal se prvním p?edsedou pra?ského Hlaholu. V 60. letech 19. století podporoval radikální demokratické k?ídlo v ?eské politice, spolupracoval s J. V. Fri?em.[7] Po roce 1880 p?sobil jako generální prokurátor v bulharském Plovdivu. Ke konci ?ivota se vzdal kní?ecího titulu a odstěhoval se do Troskova u Drá??an, kde ?il jako svobodny pán z Troskova. Zem?el na Velehradě,[8] kde byl na náv?těvě své dcery Hedviky.
10. května 1945 byl princ Bed?ich v Biskupicích zavra?děn ?revolu?ní gardou“ a ostatní p?íslu?níci rodu po roce 1945 ode?li z ?eskoslovenska a zbyly majetek rodu v ?eskoslovensku byl v roce 1946 konfiskován.[zdroj?] Potomci rodu v sou?asné době ?ijí v cizině.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Po sametové revoluci byly vznesené nároky na navrácení zabaveného majetku zamítnuty, nebo? ?lenové rodu v době mezi válkami neměli ?eskoslovenské státní ob?anství. Nicméně man?elka prince Jana (1908–1959) z lou?eňsko-mcelské větve rodu, Marie Julie, získala zpět zámek Dolní Be?kovice, ktery pat?il rodu Lobkovic?, ze kterého pocházela.
_(2).jpg)
Erb
[editovat | editovat zdroj]
Nosí ?tvrceny erb, v něm? mají ve dvou st?íbrnych polích thurnovskym mluvící znak (Turm – německy vě?) s ?ervenou vě?í a znak hrabství Valsassina s ?ervenym lvem na zlatém podkladu.
P?íbuzenstvo
[editovat | editovat zdroj]Spojili se s Lobkovici, ?liky, Berky z Dubé ?i Fürstenberky.
Vyzna?ní ?lenové rodu
[editovat | editovat zdroj]Taxisové (Tasso)
[editovat | editovat zdroj]- Bernardo Tasso (1493–1569), italsky básník, otec Torquata Tassa
- Gabriel z Taxisu (* kolem 1480; ? 1529), v letech 1505 a? 1529 innsbrucky po?tmistr
- Kry?tof z Taxisu (* kolem 1529; ? po 24. b?eznu 1589), dvorní po?tmistr za panování císa?e Ferdinanda I.
- Serafín I. z Taxisu (* p?ed 1490; ? 1556), po?tovní koordinátor, po?tmistr v Aug?purku a Rheinhausenu
- Serafín II. z Taxisu (1538–1582), po?tmistr v Aug?purku a Rheinhausenu
- Torquato Tasso (1544–1595), italsky básník
- Ambro? de Taxis, první pra?sky po?tmistr (1527)[3][1]
Thurn-Taxisové
[editovat | editovat zdroj]
- Albert z Thurnu a Taxisu (* 1983), podnikatel a automobilovy závodník
- Albert z Thurn-Taxisu (1867–1952), velkostatká?, podnikatel, rytí? ?ádu zlatého rouna
- Alexandr Jan z Thurn-Taxisu (1851–1939), podporovatel ?eskych umělc?, nap?. Bed?icha Smetany, Eli?ky Krásnohorské ?i Rainera Marii Rilkeho a dal?ích
- Christa z Thurn-Taxisu (* 1941), někdej?í německá p?edsedkyně Bavorského ?erveného k?í?e
- Albert Maria Lamoral z Thurn-Taxisu (1885–1945), syn Maxmiliána Antonína Lamorala
- Al?běta Helena z Thurn-Taxisu (1903–1976), markraběnka mí?eňská, vévodkyně saská
- Al?běta z Thurnu a Taxisu (1860–1881) vévodkyně z Braganzy, man?elka následníka portugalského tr?nu Michala II.
- Al?běta z Thurnu a Taxisu (* 1982), německá noviná?ka a spisovatelka
- Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900), rakousky generálmajor
- Egon Maxmilián z Thurnu a Taxisu (1832–1892), c. a. k. rakousky podplukovník
- Bed?ich Hannibal z Thurnu a Taxisu (1799–1857), rakousky generál jezdectva
- Bed?ich Vilém z Thurnu a Taxisu (1805–1825), prusky voják a d?stojník
- Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900), c.k. generál jízdy, nejvy??í ?tolba císa?ského dvora 1875–1892
- Fritz Thurn-Taxis (* 1950), noviná?
- Gustav z Thurnu a Taxisu (1888–1919), princ z Thurnu a Taxisu
- Helena z Thurnu a Taxisu, vévodkyně bavorská (1834–1890)
- Jan Baptista z Thurnu a Taxisu (1706–1762), rakousky biskup a ?í?sky hrabě
- Karel Anselm z Thurn-Taxisu
- Karel Ferdinand z Thurn-Taxisu (* 1952), rakousky hospodá? a mana?er
- Karel Maxmilián z Thurn-Taxisu (1855–1871)
- Karel Teodor z Thurn-Taxisu (1797–1868), bavorsky generál jezdectva
- Lamoral Bed?ich z Thurn-Taxisu (1832–1903), rakousky polní mar?ál
- Luisa z Thurnu a Taxisu (1859–1948)
- Marie Terezie z Thurnu a Taxisu (* 1980), německá podnikatelka
- Marie Al?běta z Thurn-Taxisu (1855–1934), mecená?ka, podporovala mj. Rainera Mariu Rilkeho
- Marie Augusta z Thurn-Taxisu (1706–1756), man?elka vévody Karla Alexandra Württemberského
- Maxmilián Antonín z Thurn-Taxisu (1831–1867), dědi?ny princ z Thurnu a Taxisu
- Maxmilián Josef z Thurnu a Taxisu (1769–1831) zakladatel mlad?í ?eské linie
- Maxmilián Maria z Thurn-Taxisu (1862–1885)
- Pavel z Thurn-Taxisu (1843–1879), adjutant Ludvíka II. Bavorského
- Rafael Rainer z Thurn-Taxisu (1906–1993), sportovní funkcioná?, komunální politik
- Sofie Frederika z Thurn-Taxisu (1758–1800), man?elka kní?ete Karola Stanis?awa Radziwi??a
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b KLECANDA, Jan. Devatenácté století slovem i obrazem: Díl II. Svazek prvy. Praha: J.R.Vilímek Kapitola Po?tovnictví, s. 153–155.
- ↑ a b MA?EK, Petr. Modrá krev. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. S. 284.
- ↑ a b JINDRA, Zdenek. Obrázky z dějin po?tovnictví XI. – O po?tovskych paná?cích ?i spí?e pánech z rodiny Thurn-Taxis? - Filatelie, po?tovní známky, známka, magazín o filatelii - Infofila.cz. www.infofila.cz [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ?TVRTNíK, Pavel. Cesta po?ty dějinami. Praha: Nakladatelství dopravy a spoj?, 1977. S. 34.
- ↑ FRANěK, Jaroslav; HRDLI?KA, Milo?. úvod do filatelie. Praha: Po?tovní filatelistická slu?ba, 1957. S. 80.
- ↑ BRNě, Moravská zemská knihovna v Brně. Digitální knihovna: Venkov: orgán ?eské strany agrární. Praha: Tiska?ské a vydavatelské dru?stvo rolnické, 25.07.1939, 34(171). s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Rudolf Thurn-Taxis. [?eskych filosof?] [online]. Dostupné online.
- ↑ Matri?ní záznam o úmrtí a poh?bu farnosti Velehrad
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HALADA, Jan. Lexikon ?eské ?lechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Thurn-Taxisové, s. 164–165.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Thurn-Taxisové na Wikimedia Commons
- Genealogie rodu Thurn-Taxis?
- ?eská větev Thurn-Taxis? (anglicky)
