喝牛奶什么时候喝最好

Norman Mailer
Norman Mailer
Rodné jméno	Norman Kingsley Mailer
Narození	31. ledna 1923 Long Branch, New Jersey, Spojené státy americké
úmrtí	10. listopadu 2007 (ve věku 84 let) New York, Spojené státy americké
P?í?ina úmrtí	selhání ledvin
Místo poh?bení	Provincetown Cemetery
Povolání	spisovatel, noviná?, scenárista
Národnost	Americká
Etnikum	?idé
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Alma mater	Harvard University
Období	1948-2007
?ánr	drama, báseň, román, reportá?
Vyznamná díla	Nazí a mrtví, Pro? jsme ve Vietnamu?, Armády noci, Katova píseň
Ocenění	2x Pulitzerova cena, Národní kni?ní cena
Man?el(ka)	Beatrice Silverman, Adele Morales, Jeanne Campbell, Beverley Bentley, Carol Stevens, Norris Mailer
Děti	Stephen Mailer John Buffalo Mailer Kate Mailer Michael Mailer Danielle Mailer Elizabeth Anne Mailer Maggie Alexandra Mailer Susan Mailer
Rodi?e	Issac Barnett Mailer a Fanny Schneider
Vlivy	George Eliot James T. (James Thomas) Farrell Henry James Henry Miller William Seward Burroughs … více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 资料图：中国西南首辆自主研发的无人驾驶汽车正在实验。

Norman Kingsley Mailer (31. ledna 1923, Long Branch, New Jersey – 10. listopadu 2007, New York) byl americky spisovatel, noviná?, esejista, dramatik, aktivista, filma?.

Pat?í mezi nejznáměj?í a nejrespektovaněj?í americké spisovatele druhé poloviny 20. století. Zabyval se spole?ensko-politickymi problémy a vztahem Ameriky k ostatnímu světu. Psal o sexu a násilí, konfliktech a politice, lásce a válce. Kromě beletrie se prosadil i jako autor publicistickych text?, rozsáhlych kni?ních reportá?í a biografií. Svou úspě?nou románovou prvotinu Nazí a mrtví uve?ejnil jako pětadvacetilety v roce 1948. Pullitzerovu cenu mu p?inesly romány Armády noci (1968) a Katova píseň (1979). Svymi reportá?emi a reportá?ními romány se za?adil k tzv. novému ?urnalismu. Norman Mailer byvá ozna?ován za svědomí Ameriky. Vě?ně provokující autor proslul nejen svymi literárními díly, ale také vyst?edním chováním.

?ivot

Narodil se jako prvorozeny syn v ?idovské rodině ve městě Long Branch ve státě New Jersey. Otec byl p?vodem litevsky ?idovsky p?istěhovalec z Ji?ní Afriky a pracoval jako ú?etní, matka provozovala úklidovou a pe?ovatelskou agenturu. Vyr?stal v Brooklynu, kde vystudoval st?ední ?kolu a v roce 1939 nastoupil na Harvardovu univerzitu. Studoval letecké in?enyrství, ale sou?asně absolvoval kursy tv?r?ího psaní. Pod vlivem knih Jamese T. Farrella Studs Lonigan, Johna Steinbecka Hrozny hněvu a USA od Johna Dos Passose se stále více zajímal o literaturu. Svou první povídku Největ?í věc na světě publikoval ve věku 18 let a v roce 1941 vyhrál univerzitní soutě? ?asopisu ?Story??. Po promoci v roce 1943 se Mailer v lednu 1944 o?enil se svou první ?enou Beatrice "Bea" Silvermanovou, těsně p?edtím, ne? byl odveden do americké armády. ?? Válku pro?il na Filipínách a po kapitulaci Japonska byl poslán do Japonska jako p?íslu?ník okupa?ní armády. Mailer psal témě? denně své man?elce a těchto p?ibli?ně 400 dopis? se stalo základem ??knihy Nazí a mrtví??.

V letech 1947–1948 studoval francouz?tinu a kulturní vědy na Sorbonně v Pa?í?i. Do USA se vrátil krátce po vydání svého prvního románu Nazí a mrtví (The Naked and the Dead), ktery se stal světovym bestsellerem a z Mailera udělal vyznamnou postavu americké i mezinárodní literární scény. Jeho dal?í dva romány, Barbary Shore (Pob?e?í barbar?, 1951) a Deer Park (Obora, 1955), měly nep?íznivé hodnocení. V reakci na to se Mailer více zamě?il na ?urnalistiku a literaturu faktu. V roce 1955 spoluzalo?il newyorsky tydeník The Village Voice, ve kterém publikoval sloupky věnující se problém?m sou?asné americké spole?nosti. Stále více se věnoval publicistice, byl spojeny s takzvanou novou ?urnalistikou, která v reportá?ích zohledňovala autorovy názory a kombinovala publicistiku s beletrií. Psal eseje, povídky a komentá?e, p?i?em? se stával ve?ejnou osobností. V roce 1957 publikoval esej Bíly ?ernoch (The White Negro), která vyvolala mnohé rozporné reakce p?etrvávající do dne?ních dn?. U? v době vydání esej kritizoval ?erno?sky spisovatel a autor?v blízky p?ítel James Baldwin, podle něj? Mailer zbyte?ně posílil stereotyp o ?erno?ích jako lidech projevujících se spí? tělesně ne? intelektuálně.

Norman Mailer (1967)

?edesátá léta lze pokládat za Mailerovy nej??astněj?í, nejbou?livěj?í a nejproduktivněj?í roky. V letech 1962 a? 1972 vydal 17 knih, v?etně pěti knih nominovanych na Národní kni?ní cenu ve ?ty?ech r?znych kategoriích. První Pulitzerovu cenu dostal za reportá? Armády noci (The Armies of the Night) o protivále?ném protestním pochodu na Pentagon z roku 1967, ktery za?il na vlastní k??i v?etně policejního násilí a pobytu ve vězení. Jako noviná? ?asto kritizoval americkou politiku, pokryval volební sjezdy republikán? i demokrat?, byl odp?rcem americké vojenské ú?asti ve Vietnamu a Iráku nebo zásahu NATO v Jugoslávii koncem 90. let. Pat?il k prvním zastánc?m graffiti. Publikoval texty o Johnu F. Kennedym (Superman p?ichází do supermarketu, 1960), biografie Marilyn Monroe (Marylin, 1973) nebo Lee Harvey Oswalda (Americké tajemství, 1995), věnoval se americkému p?istání na Měsíci nebo osud?m malí?e Pabla Picassa.

V roce 1965 napsal sv?j dal?í román An American Dream (Americky sen) o profesorovi existenciální psychologie, ktery zabije svou ?enu. Román vyvolal literární skandál a potvrdil postavení Mailera jako enfant terrible americké literatury. Svého posledního velkého literárního triumfu Mailer dosáhl s vydáním faktografického románu o vrahovi Gary Gilmorovi a jeho popravě s názvem The Executioner's Song (Katova píseň) v roce 1979. V sedmdesátych letech vyvolal zájem ve?ejnosti svou ú?astí v p?ípadu Jacka Abbotta, zlo?ince, ktery strávil vět?inu svého dospělého ?ivota za m?í?emi poté, co byl odsouzen za ozbrojenou loupe? a zabití mu?e ve vězení. Několik let si s ním dopisoval a v roce 1981 mu pomohl publikovat sbírku dopis?. P?ispěl k jeho podmíne?nému propu?tění, av?ak krátce na to Abbot v hádce zabil ?í?níka v restauraci. Jeho pozděj?í romány, v?etně Harlot's Ghost (Duch děvky, 1991), The Gospel According to the Son (Evangelium podle Syna, 1997) nebo poslední The Castle in the Forest (Zámek v lese aneb Hitler?v p?ízrak, 2007) získaly protich?dné recenze.

Zajímala ho kinematografie a od konce ?edesátych let se věnoval rovně? spolupráci s filmem. Několik snímk? nato?il (Divokych 90-Wild 90, Mimo zákon-Beyond the Law, Maidstone), napsal scéná? podle Shakespearova dramatu Král Lear a ztvárnil epizodní roli v Ragtimu re?iséra Milo?e Formana. V roce 1984 napsal podle svého románu Tough Guys Don't Dance (Ost?í ho?i netan?í) scéná? k filmu, ktery sám re?íroval. V dokumentu When We Were Kings (re?ie: Leon Gast; 1997 Oscar za nejlep?í dokument) spolukomentoval historicky boxersky zápas mezi mistrem světa George Foremanem a byvalym ?ampionem Muhammadem Alim, ktery se konal 30. ?íjna 1974 v Kinshase. Norman Mailer o tom také napsal knihu The Fight (Boj, 1975). V roce 2005 Mailer hostoval v seriálu Gilmorova děv?ata v roli spisovatele, ktery poskytuje interview. Podílel se na zfilmování několika svych knih – film Katova píseň získal nominaci na cenu Emmy, Nazí a mrtví, Americky sen.

Norman Mailer (2006)

Byl ?iroce známy jako piják a rvá?, sukni?ká?, politicky aktivista, sociální kritik, host talk show, sebepropagátor a symbol mu?ského ?ovinismu. Spisovatel nekompromisně prosazoval své názory a několikrát se popral na ve?ejnosti. V sedmdesátych letech dvakrát napadl spisovatele Gore Vidala, kterého nesná?el kv?li rozdílnym názor?m na americké ?enské hnutí a práva ?en. V roce 1970, kdy? Mailer re?íroval film Maidstone, herec Rip Torn na něj zaúto?il kladivem. V boji, ktery trval několik minut a byl zachycen na film, Mailer ukousl Tornovi ?ást ucha.

Roku 1960 v opilosti vá?ně zranil kapesním no?em svou druhou man?elku Adele Moralesovou. ?ivot jí zachránili dokto?i, Mailer byl v nemocnici zat?en a vyvázl s podmínkou. Strávil dva tydny na psychiatrické jednotce nemocnice Bellevue v New Yorku. Bylo to v období, kdy oznámil sv?j záměr kandidovat v roce 1961 ve volbách na starostu New Yorku. Moralesová se s ním v roce 1962 rozvedla. Mailer postupně vyst?ídal ?est man?elek, měl devět dětí (5 dcer a 4 syny). I p?es své úspěchy byl ?asto ve finan?ní tísni kv?li svym sňatk?m a platbám vy?ivného na děti.

Norman Mailer zem?el na selhání ledvin roku 2007 ve věku 84 let, poslední dobou trpěl ztrátou sluchu i zraku. Je poh?ben na h?bitově v Provincetownu, Massachusetts.

Dílo

Ve svych románech a reportá?ích se pokusil kriticky popsat problémy Spojenych stát?.

Romány

• Nazí a mrtví (The Naked and the Dead, 1948) – protivále?ny román, kde pou?il některé své vlastní zá?itky z války v Pacifiku. Tato kniha byla jeho prvotinou a zároveň jeho nejlep?í a nejúspě?něj?í knihou. Osud voják? na tichomo?ském ostrově se zde stal podobenstvím spole?enskych vztah?.
• Pob?e?í barbar? (Barbary Shore, 1951) – lí?í tí?ivou atmosféru mccarthyovského období, hlavní hrdina si pronajímá pokoj v brooklynském penzionu s úmyslem napsat román.
• Obora (The Deer Park , 1955) – román z hollywoodského prost?edí. ?Název odkazuje na ??Parc-aux-Cerfs?? (Jelení park), letovisko francouzského krále ??Ludvíka XV. ve Versailles po?ízené pro jeho osobní potě?ení s mladymi ?enami. Hlavní hrdina, nedávno propu?těny d?stojník letectva a za?ínající spisovatel, za?ívá morální zka?enost hollywoodské elity v pou?tním letovisku.
• Americky sen (An American Dream, 1965) – román p?vodně vycházel na pokra?ování v ?asopise Esquire, později byl vydán kni?ně. Na osudu hlavního hrdiny autor zachycuje stav americké spole?nosti 60. let a burcuje ji k touze po nápravě. Děj románu popisuje 32 hodin v ?ivotě jeho protagonisty, ktery je vyznamenany vále?ny hrdina, byvaly kongresman, moderátor talk-show a univerzitní profesor, ktery vidí vychodisko ze svych problém? bu? v sebevra?dě nebo vra?dě vlastní man?elky. Je zobrazován jako metaforické ztělesnění ??amerického snu??.?
• Pro? jsme ve Vietnamu? (Why Are We in Vietnam?, 1967) – osmnáctilety mladík je frustrován rodinnymi poměry, p?ed kterymi utíká do p?írody, kde hledá smysl ?ivota a nakonec ho ?eká povolávací rozkaz. Mailerovy teorie násilí jsou fiktivně aplikovány na psychiku amerického mu?e. Nazna?uje, ?e osobní pot?eba násilí, obvykle potla?ovaná spole?ností, byla touto spole?ností obrácena do spole?ensky p?ijatelněj?í arény války.
• Cesta k Narcisovi (A Transit to Narcissus, 1978) – román inspirovany zku?enostmi z krátké práce sanitá?e v psychiatrické lé?ebně v Bostonu v roce 1942.
• Katova píseň (The Executioner's Song, 1979) – román o soudním procesu s dvojnásobnym vrahem Gary Gilmorem a jeho popravě byl oceněn Pullitzerovou cenou. Román se p?ísně opírá o fakta, ale i o osobní rozhovory s tímto vrahem.
• O ?enách a jejich eleganci?? (Of Women and Their Elegance, 1980) – imaginární paměti ??Marilyn Monroe, kniha má vyjád?it intimní my?lenky here?ky prost?ednictvím rozhovor? s jejím t?etím man?elem Arthurem Millerem.
• Dávné ve?ery (Ancient Evenings, 1983) – na románu o Egyptě ve dvacáté dynastii faraon? (asi 1100 let p?. n. l.) pracoval témě? deset let. Velká ?ást románu se odehrává o jednom dlouhém ve?eru, během kterého postavy vyprávějí p?íběhy z minulosti, vět?inou z vlády Ramesse II.
• Ost?í ho?i netan?í (Tough Guys Don't Dance, 1984) – thriller, ve kterém se míchá brutalita, vra?dy, vyst?ední sex, drogy, peníze i okultismus.
• Duch Děvky (Harlot's Ghost, 1991) – rozsáhly dvoudílny román se ?pioná?ní tematikou zahrnuje období od padesátych do konce osmdesátych let 20. století. P?íběh ?adového p?íslu?níka CIA na pozadí reálnych historickych událostí dvacátého století. Pohled do zákulisí zpravodajskych slu?eb filozoficky povy?il a dal mu a? mysticky rozměr. V roce 2009 v ?eském rozhlasu byl román zpracován jako desetidílná dramatizace. p?eklad: Robert K?es?an, rozhlasová úprava: Jan Kolá?, re?ie: Markéta Jahodová, ú?inkují: Jan Hartl, Lucie ?těpánková, Václav Postránecky, Ladislav Frej, Vladimír Dlouhy, Na?a Konvalinková a dal?í.
• Evangelium podle Syna (The Gospel According to the Son, 1997) – beletrizovany ?ivot Je?í?e Krista , seznámení s dějovym i my?lenkovym obsahem evangelií.
• Lesní zámek aneb Hitler?v p?ízrak (The Castle in the Forest, 2007) – fantaskní román o rodině Adolfa Hitlera, jeho dětství a ko?eny jeho osobnosti, na jeho? vychovu dohlí?el ?ábel.

Biografie

• Marylin (Marylin:A Biography, 1973) – ?ivotopis je doplněn ikonickymi fotografiemi MM. V poslední kapitole knihy Mailer spekuluje o mo?nosti, ?e Monroe byla zavra?děna agenty FBI a CIA, kte?í nesná?eli její údajny poměr s Robertem F. Kennedym.
• Picass?v portrét (Portrait of Picasso as a Young Man: An Interpretive Biography, 1995) – studie mapující mladá léta Pabla Picassa kon?í rokem 1915.
• Americké tajemství (Oswald's Tale: An American Mystery, 1996) – rekonstrukce ?ivota Lee Harveye Oswalda, vraha prezidenta Kennedyho a hledání d?vod? jeho ?inu.

Ostatní prózy

• Bíly ?ernoch (The White Negro, 1957) – esej o 9000 slovech, v ní? Mailer spojuje "psychickou spou??" ??zp?sobenou holocaustem?? a ??atomovou bombou?? s následky otroctví v Americe v postavě ??hipstera?? nebo "bílého ?ernocha". ??Esej je vyzvou k opu?tění ??kultury konformity a psychoanalyzy ve prospěch vzpurného, osobního násilí a emancipa?ní sexuality, kterou Mailer spojuje s marginalizovanou ?erno?skou kulturou.
• Reklama na vlastní osobu (Advertisements for Myself, 1959) – sbírka esejí, dopis? a fikcí na téma politika, sex, drogy, vlastní tvorba a tvorba ostatních autor?, které jsou spojeny autobiografickymi prvky odrá?ejícími dopad tlaku úspěchu a literárního trhu. Poskytují p?ímé vhledy do stavu Mailerovy mysli na konci 50. let.
• Prezidentské listiny (The Presidential Papers, 1963) – sbírka esej?, rozhovor?, básní, otev?enych dopis? politickym osobnostem a ?asopiseckych ?lánk? zamě?enych na aktuální politiku a dal?í témata, jako nap?íklad literární kritika a sport.
• Armády noci (Armies of the Night, 1968) – beletristická reportá? p?vodně psaná jako ?lánek pro ?asopis ??Harper's?? Magazine, zachycující protestní pochod na Pentagon proti válce ve Vietnamu, za knihu získal Pullitzerovu cenu za literaturu faktu a Národní kni?ní cenu.Vypravě?em je sám Mailer, hlas, ktery z?etelně objasňuje národní problémy v kontextu vlastních teorií (násilí, svoboda, totalita) a osobně ?elí sérii krizí, které mu pomáhají dynamicky r?st.
• ????Miami a obléhání Chicaga (Miami and the Siege of Chicago?, 1968) – popis politickych konvencí z roku 1968, reportá? o sjezdech demokrat? a republikán?, p?ipravujících prezidentské volby, ve kterych zvítězil Richard Nixon.
• Kanibalové a k?es?ané (Cannibals and Christians, 1968) – nekompromisní kritika poměr?, událostí a postoj? uplynulych let v americké spole?nosti: znásilňování p?írodní a architektonické krajiny, otravy potravin chemickymi p?ísadami, válka ve Vietnamu a její vliv na vnit?ní politiku, sexuální morálka atd. Je v něm z?ejmy vyvoj jeho postoj? k prezidentu Johnsonovi od zklamání a? k aktivní opozici.
• Oheň na Měsíci (Of a Fire on the Moon, 1970) – románová reportá? o historickém letu Apolla 11 a p?istání prvních lidí na Měsíci je prokládána psychologickymi, filozofickymi i spole?ensko-kritickymi úvahami o smyslu pr?zkumu vesmíru a kritikou sou?asné americké spole?nosti.
• Zajatec sexu (Prisoner of Sex, 1971) – v eseji reagující na kritiku sexuálních motiv? v dílech ??Jeana Geneta??, ??Henryho Millera?? a ??D.H. Lawrence?? i svych vlastních se vyslovil také k otázce feminismu. Zastánkyně feministického hnutí knize věnovaly mnoho kritickych vyrok?.
• Víra v graffiti (The Faith of Graffiti, 1974) – esej o umělcích tvo?ících graffiti v New Yorku. Prost?ednictvím rozhovor?, pr?zkumu a analyz zkoumá politické a umělecké d?sledky graffiti.
• Boj (??The Fight, 1975) – popis ??porá?ky Muhammada Aliho od George Foremana? na ?ampionátu v boxu ?v roce 1974.
• Doba na?í doby (The Time of Our Time, 1998) – antologie Mailerovych literárních děl k padesátému vyro?í vydání románu Nazí a mrtví vytvá?í subjektivní popis sociální historie povále?né Ameriky.
• Stra?idelné umění (The Spooky Art: Some Thoughts on Writing, 2003) – kniha o nesnázích a vyhodách spisovatelského ?ivota obsahuje i doporu?ení, jak se v něm orientovat. Autor navazuje na p?íklady ze své vlastní kariéry a reflektuje díla dal?ích americkych spisovatel?.
• Pro? jsme ve válce? (Why Are We At War?, 2003) – ob?aloba americké zahrani?ní politiky a varování p?ed zánikem demokracie a svobody v USA. Kniha obsahuje rozhovory, eseje a p?edná?ky na téma války v Iráku.

Vyznamenání a ocenění (vyběr)

• 1969 Pulitzerova cena za Armády noci
• 1967 ?len Americké akademie umění a literatury
• 1970 ?len Americké akademie umění a věd
• 1980 Pulitzerova cena za Katovu píseň
• 2005 National Book Award za celo?ivotní dílo
• ?estny k?í? Za vědu a umění I. t?ídy (2002, Rakousko)
• rytí? ?ádu ?estné legie (Francie)
• komandér ?ádu umění a literatury (2006, Francie)

Odkazy

Reference

V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Norman Mailer na anglické Wikipedii.

Související ?lánky

• Americká literatura
• Druhá světová válka v literatu?e
• Seznam americkych spisovatel?

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Norman Mailer na Wikimedia Commons
• Osoba Norman Mailer ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ?R, jejich? autorem nebo tématem je Norman Mailer

Autoritní data

AbARTP: 32828 NKC: jn19990005313 BIBSYS: 90124743 BNE: XX4578647 BNF: cb11913956w (data) CANTIC: 981058512279306706 CiNii: DA00416574 GND: 118576461 ICCU: CFIV004216 ISNI: 0000 0001 2119 2492 LCCN: n79084818 LNB: 000015038 MBA: 3fe43071-e595-41f7-9567-be3fed5fa3e6 NDL: 00448544 NLA: 35411697 NLG: 77529 NLI: 987007264814305171 NLK: KAC199617499 NLP: a0000001180626 NTA: 068848404 PLWABN: 9810574374905606 SELIBR: 254360 SNAC: w6gj72hw SNK: 206624 SUDOC: 027002063 Trove: 943265 VIAF: 7393743 WorldCat Entities: E39PBJf4bgWgtYMFDGphkxtkDq

Portály: Lidé | Literatura | Spojené státy americké