话剧《黄大年》在长春人民艺术剧场上演
Vodun (té? vodu, vodou, vodoun, voudou, voju) je africké domorodé nábo?enství roz?í?ené p?edev?ím v Beninu. Někdy se pou?ívá i vyraz vúdú, ten v?ak ozna?uje afroamerické nábo?enství na Haiti, které z vodunu ?áste?ně vychází.[1] Velky vliv na jeho vznik a vyvoj mělo jorubské nábo?enství ori?a.[2]
Roz?í?ení vodunu
[editovat | editovat zdroj]
Vodun je nejvíce roz?í?en v ji?ním a st?edním Beninu, konkrétně v provinciích Atlantique, Mono, Ouémé a Zou.[3] Na pob?e?í se stoupenci tohoto nábo?enství soust?edí p?edev?ím v okolí hlavního města Porto Novo a města Ouidah, pova?ovaného za kolebku vodun. Nejvíce vě?ících a chrám? v?ak lze nalézt severněji, okolo měst Allada a Abomey. Na vychod od nich ?ije mnoho vodunist? okolo měst Savi, Kétou a Pobe. Z hlediska etnicity se k vodunu nejvíce hlásí etnika Hul? a Ad?? ?ijící na pob?e?í a podél hranic s Togem. Ve st?edním Beninu se k tomuto nábo?enství hlásí Dassové. Mimo Benin se vodun vyskytuje také mezi etniky Ewe a Mina na jihovychodě Ghany a Toga kde je nazyváno tron.
Vodun charakterizuje zbo???ování p?írodních element?, kultická úcta k zem?elym p?edk?m a víra v duchy – vodun je v p?ekladu duch, bo?stvo, nadp?irozená mocnost –, kte?í obyvají p?edměty ?i p?írodniny a mohou ?lověku (podle vě?ících tohoto nábo?enství) vyznamně u?kodit nebo jej naopak p?ed nebezpe?ím ochránit. Ve vodunu existuje ?iroká ?kála bo?stev vzniklá divinizací p?írodních element? nebo meteorologickych jev?, která jsou podle místa vyskytu a oblasti jejich kompetence rozdělována do tzv. rodin: nebeskych bo?stev (d?i-vodun), vodních bo?stev (to-vodun), zemskych bo?stev (ai-vodun), bo?stev v rostlinách ?i zví?atech (atime-vodun) a osobních bo?stev. Za stvo?itelskou dvojici zodpovědnou za stvo?ení světa, lidí i vodun? jsou pova?ováni bohové Mawu a Lisa. Lisa měl prvního ?lověka vymodelovat z hlíny a bo?ím dechem mu vdechnout du?i. Nad stvo?itelskou dvojicí Mawu a Lisa stojí v některych věrou?nych liniích nejvy??í bohyně Nana Buluku (nebo té? Nana Buruku, Nana Baluku ?i Nana Buku). Nauka o nejvy??ím Bohu je ov?em v regionech r?zná.[4]
To celkově znamená, ?e vodun zahrnuje ?iroké mno?ství kult?.
V Beninu se lze setkat rovně? se synkretismem vodunu a katolického k?es?anství.[5]
V kultu rovně? existují r?zné tajné spole?nosti, které provádějí inicia?ní rituály spojené zejména s pohlavní dospělostí u chlapc? i dívek. U obou se provádí obvykle ob?ízka, p?i?em? na onu ?enskou poukazují r?zné lidskoprávní organizace.[6]
Vodun Heviosso
[editovat | editovat zdroj]Jedním z typ? vodunského kultu je vodun Hevioso. Hevioso je charakterizován jako hromovládce, ktery je charakterizován jako mocny lé?itel, jen? byl také p?vodně ?lověkem.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MILDNEROVá, Kate?ina. Pití feti??. Praha: Malvern, 2012. ISBN 978-80-87580-24-0. S. 13.
- ↑ MILDNEROVá, Kate?ina. Pití feti??. Praha: Malvern, 2012. ISBN 978-80-87580-24-0. S. 17.
- ↑ MILDNEROVá, Kate?ina. Pití feti??. Praha: Malvern, 2012. ISBN 978-80-87580-24-0. S. 15.
- ↑ HAVELKA, Ond?ej. Vodun – tradi?ní západoafrické nábo?enství s centrem v Beninu [online]. Dingir [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ HAVELKA, Ond?ej. Synkretismus katolického k?es?anství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2025-08-04, ro?. 23, ?ís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. doi:10.5507/sth.2021.033. (anglicky)
- ↑ HAVELKA, Ond?ej: Tajné spole?nosti Poro a Sande – kult p?edk?, iniciace i ob?ízky : Nábo?ensky infoservis, 25. 11. 2024
- ↑ Beninsky kult vodun Hevioso : Dingir, 29. 8. 2022
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu vodun na Wikimedia Commons
- Esej o vodunu Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. na webu Západo?eské univerzity
- MILDNEROVá, Kate?ina: Nábo?enství vodun : Dingir, 4/2015
