银杏树的叶子像什么
| To?ská republika République togolaise | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna Terre de nos a?eux | |||
| Geografie | |||
百度 本文由极果用户大笑羊驼原创
| |||
| Hlavní město | Lomé | ||
| Rozloha | 56 785 km2 (122. na světě) z toho 4,2 % vodní plochy | ||
| Nejvy??í bod | Mont Agou (986 m n. m.) | ||
| ?asové pásmo | +0 | ||
| Poloha | 8°15′ s. ?., 1°11′ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Po?et obyvatel | 7 965 055 (99. na světě, 2017) | ||
| Hustota zalidnění | 144 obyv./km2 | ||
| HDI | ▲ 0,513 (nízky) (167. na světě, 2019) | ||
| Jazyk | francouz?tina (ú?ední) a africké jazyky | ||
| Nábo?enství | k?es?anství, islám, domorodá nábo?enství | ||
| Státní útvar | |||
| Státní z?ízení | parlamentní republika | ||
| Vznik | 27. dubna 1960 (nezávislost na Francii) | ||
| Prezident (s) | Jean-Lucien Savi de Tové | ||
| P?edseda vlády | Faure Gnassingbé | ||
| Měna | CFA frank (XOF) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 1 460[1] USD (177. na světě, 2015) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 768 TGO TG | ||
| MPZ | RT | ||
| Telefonní p?edvolba | +228 | ||
| Národní TLD | .tg | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |||
.svg)
Togo, plnym názvem To?ská republika (francouzsky République togolaise), je stát v západní Africe le?ící na pob?e?í Atlantského oceánu (Beninsky záliv), tzv. Zlatonosné pob?e?í. Rozlohou 56 785 km2 se ?adí mezi men?í státy afrického kontinentu. Na západě hrani?í s Ghanou (877 km), na severu s Burkinou (126 km) a na vychodě s Beninem (644 km). Pob?e?í na jihu je dlouhé jen 56 km.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Pob?e?í Toga se od konce 15. století postupně stalo cílem zájmu Portugalc?, Nizozemc?, Francouz? a Angli?an?, zejména obchodník? s otroky. Po?átkem 18. století vytvo?ily kmene Ewe v ji?ní ?ásti země kmenovy svaz, sever se stal sou?ástí domorodych království Dagomba a Gond?a. Od 2. poloviny 19. století zesílilo pronikání německych kolonizátor?, roku 1884 byl nad ji?ní ?ástí Toga vyhlá?en německy protektorát Togoland, v roce 1905 se z celého území stala německá kolonie. Hned po vypuknutí 1. světové války Togo obsadila francouzská a britská vojska. V roce 1922 bylo Togo vyhlá?eno mandátním územím Spole?nosti národ? pod správou Francie (vychodní ?ást směrem k Dahome) a Velké Británie (západní ?ást směrem ke Zlatonosnému pob?e?í). Krátce p?ed tím bylo ur?itymi kruhy uva?ováno o z?ízení ?eskoslovenské kolonie na území Toga, jednalo se v?ak spí?e o pouhé úvahy bez politické podpory relevantních aktér?. Během 2. světové války byla francouzská ?ást do roku 1942 loajální vichistickému re?imu, poté Svobodné Francii. Vznikl také Vybor to?ské jednoty, ktery vyznamně p?ispěl k úsilí za dosa?ení nezávislosti. V roce 1946 se Togo stalo poru?enskym územím v britské a francouzské správě. O deset let později se v Brity spravované ?ásti uskute?nil plebiscit, na jeho? základě do?lo k jejímu p?ipojení ke Zlatonosnému pob?e?í (Ghana). Francouzské ?ásti byla p?iznána vnit?ní samospráva.
Samostatnost
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1958 se Togo stalo autonomní republikou v rámci Francouzského spole?enství. úplná nezávislost To?ské republiky byla vyhlá?ena 27. dubna 1960, prezidentem se stal Sylvanus é. Olympio. První prezident se p?edev?ím sna?il omezit závislosti na Francii, prosazoval spolupráci s USA, Velkou Británií a Německem. Odmítal také snahy francouzskych voják? demobilizovanych po válce v Al?írsku, kte?í se sna?ili získat pozice v to?ské armádě. Tyto skute?nosti nakonec vedly v lednu 1963 k vojenskému státnímu p?evratu, během kterého byl Olympio zast?elen. Prezidentem republiky se stal Nicolas Grunitzky, někdej?í politicky oponent Olympia. Jeho hlavní snahou bylo utlumit rozpory mezi severem a jihem, vyhlásit novou ústavu (1963) a zavést pluralitní systém. Dal?í, tentokrát nekrvavy, státní p?evrat proběhl v lednu 1967. Podobně jako v p?edchozím pu?i byl jeho v?d?í osobností étienne Eyadéma (od 70. let u?íval africké jméno Gnassingbé Eyadéma). Byl zaveden autoritativní re?im, jedinou povolenou politickou stranou se stalo Shromá?dění to?ského lidu (RPT) a hlavním zahrani?ním spojencem se stala Francie. Právě francouzská vojenská pomoc zasáhla také v roce 1986, kdy do?lo k pokusu o státní p?evrat.
Celosvětová demokratiza?ní vlna po?átku 90. let 20. století a nátlak Francie donutily Eyadému k povolení ?innosti politickych stran. Eyadéma a jeho RPT s podporou armády, díky volebním manipulacím a opozi?ním bojkotu voleb (1999) i nadále opakovaně porá?eli ve volbách své soupe?e. Prezidentskou funkci si udr?el úctyhodnych 38 let, a? do své smrti v únoru 2005. Do situace v zemi okam?itě zasáhla armáda a vyhlásila prezidentem Fauru Essozimnu Gnassingbého, syna zesnulého státníka. Po protestech mezinárodního spole?enství, zejména okolních stát?, Gnassingbé odstoupil, av?ak v dubnovych volbách p?esvěd?ivě zvítězil a vrátil se na nejvy??í post v zemi. Prezident Gnassingbé se tě?í podpo?e armády, ovládá politickou stranu RPT. ?adu vládních post? v?ak získali lidé z opozi?ních stran.
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]To?ská vlajka je tvo?ena listem o netradi?ním poměru stran 1:1,618 (p?ipomíná poměr stran tzv. zlatého obdélníku) s pěti vodorovnymi pruhy, st?ídavě tmavě zelenymi a ?luto-oran?ovymi. V levém horním rohu je v ?erveno-karmínovém karé o délce strany ?í?ky t?í pruh? umístěna bílá pěticípá hvězda.
Znak
[editovat | editovat zdroj]To?sky státní znak zobrazuje dva ?ervené lvy s luky a ?ípy. Mezi lvy se nachází zlaty ?tít s ?ervenymi písmeny RT (zkratka République Togolaise, ?esky To?ská republika). Nad ?títem se nalézají dvě to?ské vlajky. Nad nimi je stuha s nápisem Travail, Liberté, Patrie (?esky Práce, volnost, ot?ina).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Togo p?edstavuje úzky pruh území od pob?e?í do vnitrozemí o délce asi 600 km. Pob?e?í je nízké, s lagunami a ba?inami. Ji?ní plo?iny p?echázejí v hornatou centrální ?ást. Sever území p?edstavuje mírně se sklánějící savana. Nejvy??ím vrcholem je Mont Agou (986 m) na jihozápadě. Ji?ní ?ást země se vyzna?uje tropickym podnebím, celoro?ně horkym a vlhkym, p?vodně zde p?evládaly tropické de?tné pralesy, které v?ak vět?inou ustoupily plantá?ím. Sever Toga má podnebí monzunového typu s horkym a vlhkym létem a suchou zimou, typickym porostem je savana.
Vodní toky jsou krátké a smě?ují k Atlantiku. Mno?ství vody odpovídá klimatickym podmínkám.
Politicky systém
[editovat | editovat zdroj]
Togo je prezidentská republika s jednokomorovym parlamentem. Hlavou státu je prezident voleny obyvatelstvem na dobu 5 let, po?et mandát? není omezen. Vládu jmenuje prezident na návrh p?edsedy vlády. Premiér je jmenován prezidentem.
Zákonodárnou moc má jednokomorové Národní shromá?dění. 91 poslanc? je voleno na 5 let. V parlamentních volbách v Togu v roce 2018 si zachovala vět?inu vládnoucí strana Unie pro republiku.
Soudní moc je zalo?ena na francouzském systému.
?lenství v mezinárodních organizacích
[editovat | editovat zdroj]ACP, AfDB, AU, ECOWAS, Entente, FAO, FZ, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO (dopisovatel), ITSO, ITU, ITUC, MIGA, MINURCAT, NAM, OIC, OIF, OPCW, PCA, UN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNMIL, UNOCI, UNWTO, UPU, WADB , WAEMU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO
Politické strany a hnutí
[editovat | editovat zdroj]- CUT = Vybor to?ské jednoty (Comité de l'Unité Togolaise)
- MPT = Hnutí to?ského lidu (Mouvement des Personnes Togolaises)
- RPT = Shromá?dění to?ského lidu (Rassemblement du Peuple Togolais)
- UFC = Unie sil pro změnu (Union des Forces du Changement)
Administrativní ?lenění
[editovat | editovat zdroj]
Země se dělí do 5 region?: Centrale, Kara, Maritime, Plateaux, Savanes.
Města
[editovat | editovat zdroj]- Lomé – hlavní (837,437 obyvatel)
- Sokodé (113,000 obyvatel)
- Kara (94,878 obyvatel (s?ítání v roce 2010))
- Kpalimé (95 974 obyvatel)
- Atakpamé (80 683 obyvatel)
- Bassar (61 845 obyvatel)
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]
Togo pat?í do skupiny nejméně rozvinutych zemí, rozhodujícím ekonomickym sektorem je zemědělství. Trvalym problémem je nedostatek elektrické energie, proto?e země je schopná vyrobit jen asi t?etinu své spot?eby, zbytek je pokryt dovozem z Ghany a Nigérie. HDP tvo?í 2,771 miliard USD (2009). Měnou je CFA frank (Communaute Financiere Africaine franc). Inflace měny se pohybuje kolem 2,6 % (2012) (66. místo na světě)
Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]Zemědělství je páte?í ekonomiky, p?esto?e se potyká s chronickym nedostatkem financí na nákup zavla?ovacích za?ízení a hnojiv, co? podstatně sni?uje jeho vykonnost. Na celkové tvorbě HDP se zemědělství podílí 28,2 % (2012) a skytá ob?ivu pro 49 % práceschopné populace (2010). Země je v podstatě soběsta?ná ve vyrobě potravin. Pro domácí spot?ebu se pěstuje p?edev?ím kuku?ice, kasava, proso, sorgo, ry?e a yamy, na vyvoz bavlna, kakao a káva, z pr?myslovych plodin pak hlavně bavlna. P?íjmy z vyvozu uvedenych surovin jsou závislé na po?así (tedy i úrodě) a kolísání cen na světovych trzích. V ?ivo?i?né vyrobě dominuje chov skotu. Vyznamny je i pob?e?ní rybolov.
Pr?mysl a tě?ba
[editovat | editovat zdroj]Pr?mysl a tě?ba vytvá?í asi 33,9 % HDP (2012) a zaměstnává 12 % obyvatel (2010). Rozhodující je tě?ba a zpracování fosfát?, Togo disponuje ?tvrtymi největ?ími nalezi?ti na světě. Od poloviny 90. let v?ak docházelo k poklesu tě?by této suroviny, do odvětví bude t?eba silně investovat. Velké jsou také zásoby vápence, tak?e perspektivní je vyroba cementu. Z dal?ích odvětví stojí za zmínku potraviná?sky (pivovar) a textilní pr?mysl. Pr?mysl roste ka?dym rokem asi o 5,5 % (2012).
Slu?by vytvá?ejí 37,9 % HDP (2012) a zaměstnávají 34 % populace (2010).
Bilance zahrani?ního obchodu je dlouhodobě pasivní, v roce 2008 měl export hodnotu 777 milión? USD a import 1,541 miliard USD.
Export: reexport, fosfáty, bavlna, káva, kakao.
Obchodní partne?i – export (2008): Ghana, Burkina, SRN, Jihoafrická republika, Benin, Indie, Brazílie, Belgie, Mali, Nizozemsko.
Import: stroje a za?ízení, dopravní prost?edky, potraviny, ropné produkty, spot?ební zbo?í. Obchodní partne?i pro import (2008): ?ína, Nizozemsko, Francie, Indie, Thajsko.
Infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]
V zemi je 568 km ?eleznic vyu?ívanych pro nákladní dopravu a asi 9 000 km silnic, z toho 2 500 km se zpevněnym povrchem. V hlavním městě Lomé je mezinárodní leti?tě. P?ístav v Lomé je velkym zdrojem financí pro státní pokladnu, proto?e slou?í také vnitrozemskym stát?m (Burkina, Mali, Niger).
Ani Togu se nevyhnul celosvětovy boom telekomunikací a informa?ních technologií. Postupně stoupá po?et u?ivatel? internetu (v roce 2009 jich bylo 356 300), prudce roste podíl mobilních telefon? (v roce 2011 bylo zaznamenáno zhruba 3,1 milionu mobilních telefon? v provozu), naopak je zaznamenáván pokles po?tu pevnych telefonních linek. P?es tento rozvoj je stupeň telefonizace v zemi stále nízky.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
Po?et obyvatel ?inil 7 154 000 v ?ervnu roku 2013, co? p?edstavuje hustotu zalidnění 106 obyv./km2. V roce 2009 bylo v zemi asi 120 000 osob naka?enych virem HIV (38. nejvy??í na světě) Během roku 2009 na něj zem?elo zhruba 7 700 osob, co? ?adí Togo na 28. p?í?ku v ?eb?í?ku stát? s nejvy??í úmrtností na AIDS. Tato skute?nost se m??e negativně projevit v ni??í pr?měrné délce ?ivota, vy??í úmrtnosti, ni??ím popula?ním r?stu a změnám rozlo?ení populace podle věku a pohlaví. Navíc témě? 30 % obyvatel je pod trvalou hranicí chudoby (2010).
Věková struktura (2013):
- 0–14 let: 40,8 % (1,006 mu?e/1 ?ena)
- 15–24 let: 20 % (0,984 mu?e/1 ?ena)
- 25–54 let: 31,9 % (0,986 mu?e/1 ?ena)
- 55–64 let: 4,2 % (0,974 mu?e/1 ?ena)
- 65 a více let: 3,2 % (0,974 mu?e/1 ?ena)
Pr?měrny ro?ní p?ír?stek: 2,73 % (2013)
Porodnost: 34,9 narozenych/1000 obyv. (2013)
úmrtnost: 7,6 zem?elych/1000 obyv. (2013)
Dětská úmrtnost: 56,24 zem?elych/1000 ?ivě narozenych (2009)
Fertilita: 4,79 narozenych dětí/?ena (2009)
Věkovy medián: 19,5 roku (2013) Z toho mu?i: 19,2 let, ?eny: 19,7 let
Naděje na do?ití: 63,62 let Z toho: 61,07 let – mu?i, 66,24 let – ?eny (2013)
Gramotnych je 60,4 % obyvatel; mu?i 74,1 %, ?eny 48 % (2011)
Míra urbanizace p?edstavuje 38 % (2011) Během p?í?tích let (2013–2018) se p?edpokládá ro?ní vykyv okolo 3,3 %
99 % populace tvo?í Afri?ané, z národností jsou nejpo?etněj?í Ewe (22,2 % populace), Kabre (13,4 %), Wachi (10 %), Mina (5,6 %), Kotokoli (5,6 %), Bimoba (5,2 %), Losso (4 %), Gurma (3,4 %), Lamba (3,2 %), Adja (3 %). Zbytek obyvatel tvo?í Evropané a Asiaté ze syrsko-libanonské oblasti.
Oficiálním jazykem je francouz?tina. P?eva?ují v?ak domorodé jazyky nigerokon?ské jazykové rodiny (jazyky volta-kongo – jazyky kvaské).
K?es?ané tvo?í 47 % (s p?evahou katolík?) obyvatelstva, muslimové 14 %, tradi?ní víry méně ne? 39 %.
Podle s?ítání lidu v roce 2020[2] do?lo k mírnym změnám v po?tech vě?ících, které jsou následující: k?es?ané 42,3 %, muslimové 14 % (vět?ina sunnité, malá men?ina ?íit?), tradi?ní africká nábo?enství 36,9 %, bez vyznání 6,2 %, zbyvající velmi nízké po?ty pat?í judaismu, hinduismu a buddhismu.[2] Z tradi?ních nábo?enství p?evládá thron a vodun.[3] V Togu je bě?né vyznávání k?es?anství nebo islámu spolu s některym z tradi?ních nábo?enství (více?etná nábo?enská identita), existují také eklekticismy a synkretismy (konkrétně synkretismus vodunu a k?es?anství).[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Togo. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FALOLA, Toyin; JEAN-JACQUES, Daniel. Africa: An Encyclopedia of Culture and Society. 1. vyd. Santa Barbara: ABC-CLIO, 2015. 1366 s. ISBN 9781598846669. S. 1210.
- ↑ HAVELKA, Ond?ej. Synkretismus katolického k?es?anství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2025-08-04, ro?. 23, ?ís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. doi:10.5507/sth.2021.033. (anglicky)
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Togo na Wikimedia Commons
Pr?vodce Togo ve Wikicestách
Slovníkové heslo Togo ve Wikislovníku
Kategorie Togo ve Wikizprávách- Togo - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04. (anglicky)
- Togo (2011) [online]. Freedom House [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Togo Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04. (anglicky)
- Bureau of African Affairs. Background Note: Togo [online]. U.S. Department of State, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Togo [online]. Rev. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04. (anglicky)
- Zastupitelsky ú?ad ?R v Akk?e. Souhrnná teritoriální informace: Togo [online]. Businessinfo.cz, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04.
- DECALO, Samuel, a kol. Togo [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
