主题旅游新探：游乐园，再多点新乐子
| ?adská republika République du Tchad ??????? ???? | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna La Tchadienne | |||
| Motto ?Unité, Travail, Progrès“ (?Jednota, práce, pokrok“) | |||
| Geografie | |||
百度 编辑点评：三星SamsungGalaxyTabS3平板电脑搭载四核骁龙S820处理器，4GB内存/32GB存储，1300万像素后置摄像头，6000mAh电池，随机配备了“SPen”触控笔，内置4颗AKG调音扬声器让整机音效出色不少；该机还配备磁吸式的键盘保护套，办公娱乐学习分分钟变学霸。
| |||
| Hlavní město | N'Djamena | ||
| Rozloha | 1 284 000 km2 (20. na světě) z toho 1,9 % vodní plochy | ||
| Nejvy??í bod | Emi Koussi (3415 m n. m.) | ||
| ?asové pásmo | +1 | ||
| Poloha | 15°28′ s. ?., 19°24′ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Po?et obyvatel | 16 247 514 (75. na světě, 2020) | ||
| Hustota zalidnění | 8 obyv./km2 (223. na světě) | ||
| HDI | ? 0.401[1] (nízky) (187. na světě, 2019) | ||
| Jazyk | arab?tina (ú?ední), francouz?tina (ú?ední) a dal?í místní jazyky | ||
| Národnostní slo?ení | ?adové | ||
| Nábo?enství | islám (54 %), k?es?anství (34 %), animismus (10 %), bez vyznání (3 %) | ||
| Státní útvar | |||
| Státní z?ízení | prezidentská republika | ||
| Vznik | 11. srpna 1960 (vyhlá?ení nezávislosti) | ||
| Prezident | Mahamat Idriss Déby Itno | ||
| P?edseda vlády | Succès Masra | ||
| Měna | CFA frank (XAF) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 1 645[2] USD (178. na světě, 2019) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 148 TCD TD | ||
| MPZ | TCH | ||
| Telefonní p?edvolba | +235 | ||
| Národní TLD | .td | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |||
.svg)
?ad (arabsky ????, T?ād, francouzsky Tchad), plnym názvem ?adská republika, je vnitrozemsky stát le?ící v oblasti Sahary a Sahelu ve st?ední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (vychod), St?edoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad), Nigérie (krátky úsek p?es ?adské jezero) a Niger (západ). ú?edními jazyky jsou arab?tina a francouz?tina, mírnou vět?inu obyvatel tvo?í muslimové. Název státu je odvozen od ?adského jezera, které na jeho území svou zna?nou ?ástí zasahuje.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]P?edkoloniální období
[editovat | editovat zdroj]?ad p?edstavuje velkou směsici národností a kultur. Na jeho území se hovo?í více ne? stovkou jazyk? a dialekt?. Země byla osídlena ji? brzy po vzniku moderního ?lověka. Na území ?adu byly dokonce zachyceny poz?statky nejstar?ího známého hominina druhu Sahelanthropus tchadensis,[3] později se zde vyskytoval také Australopithecus bahrelghazali.[4]
První stát Kánem-Borno vznik na území ?adu v 9. století. V 15. století za?íná arabská expanze a islamizace země a v 16. století vzniká království Wadaj, které v období své největ?í moci ovládalo hlavní stezku vedoucí do Libye a St?edomo?í z jihu Afriky. Muslim?tí obchodníci se smísili s místním ?erno?skym obyvatelstvem a p?edznamenali budoucí spory mezi ?erno?skym jihem a arabskym severem země.
Koloniální období
[editovat | editovat zdroj]V 19. století se stalo území francouzskou kolonií a bylo p?i?leněno k Francouzské rovníkové Africe. Dne?ní hranice dostala země v roce 1891. Během druhé světové války kolonie odmítla kolaborantskou vládu Francie ve Vichy a spojila se s Svobodnou Francii generála de Gaulla. Po válce země získala autonomii a v roce 1960 úplnou nezávislost.
Nezávislost
[editovat | editovat zdroj]Prvním prezidentem se stal Francois Tombalbaye a dokonce byla sepsána ústava. V roce 1966 v?ak v zemi vypukla ob?anská válka, ve které se anga?ovala Libye podporující muslimsky sever země. V roce 1975 povolal Tombalbaye na pomoc do země vojáky z Francie. Zanedlouho potom byl v?ak p?i p?evratu zavra?děn. Severní ?ást země, tzv. Aouzou, kde se nacházejí bohatá nalezi?tě uranu, si p?ivlastnila Libye a boj mezi r?znymi frakcemi pokra?oval do roku 1984. V tomto roce se s pomocí francouzské armády stal prezidentem Hissène Habré. Prezident stabilizoval zemi a vyhnal libyjské vojáky ze severu země. V roce 1989 byla podepsána smlouva mezi ?adem a Libyí o území Auozou (ov?em definitivně byl spor roz?e?en a? r. 1994). Prezident Habré vyhrál i volby v roce 1990, ale po p?l roce byl sesazen Vlasteneckym hnutím spásy pod vedením generála Idrisse Déby.
Novodobé dějiny
[editovat | editovat zdroj]Déby usmí?il roze?tvanou zemi a p?inesl mír. V roce 1996 a 2001 byl opět zvolen prezidentem. Od roku 2003 se za?ala v ?adu tě?it ropa a země měla velmi dobré p?edpoklady pro období prosperity. Ov?em spory v zemi vedly k obnovení ob?anské války. Déby p?es odpor ve?ejného mínění a opozi?ních stran pozměnil ústavu, kde stálo, ?e prezident m??e vládnout jen dvě volební období. V roce 2006 se stal Déby pot?etí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku 2005 je ?ad ve válce se Súdánem. Súdánská vláda obviňuje ?ad, ?e poskytuje své území rebel?m bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. OSN se za?ala zabyvat situací ve vychodním ?adu, ktery le?í p?ímo vedle súdánského Dárfúru. Podle OSN se konflikt z Dárfúru roz?í?il i do ?adu a genocida v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspě?né pu?e z let 2006 a 2008, kdy rebelové obklí?ili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. ?adská vláda obvinila z podpory povstalc? sousední Súdán. Do ?adu uprchlo asi 200 000 uprchlík? z Dárfúru. V roce 2013 ?adská vláda zma?ila pokus o státní p?evrat.[5]
Státní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]?adská vlajka je tvo?ena listem o poměru stran 2::3 se t?emi svislymi pruhy modrym, ?lutym a ?ervenym.
V roce 1989 byl z rumunské vlajky odstraněn socialisticky znak a vlajka se tak stala, a? na odstín modrého pruhu, shodná s ?adskou. Tento problém p?ednesl ?ad v OSN ji? v roce 1989.
Geografie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
?ad se nachází hluboko ve vnitrozemí Afriky, nejkrat?í vzdálenost ke Guinejskému zálivu i ke St?edozemnímu mo?i ?iní asi 800 km. Státní hranice jsou v severní (saharské) ?ásti p?evá?ně umělé (geometrické), v ji?ní ?ásti zhusta vedené po vodních tocích. Povrch ?adu se v?eobecně sva?uje ze severu, vychodu a jihu do kotliny ?adského jezera p?i západní hranici a zejména do suché kotliny Bodélé severovychodně od něj. V ní se nachází nejni??í bod státu (155 metr? nad mo?em), zatímco ?adské jezero le?í asi o 85 metr? vy?e. Nejvy??ím poho?ím státu je na severu Tibesti s několika t?ítisícovymi vrcholy (nejvy??í Emi Koussi 3415 m). Na vychodě se zvedá ni??í poho?í Ennedi (Hadjar Mornou 1310 m) a na jihovychodě Ouadda? s nejvy??ím masivem Guèra (1800 m).
Stálé vodní toky se vyskytují pouze v ji?ní polovině státu, nejvyznamněj?í ?ekou je ?ari s p?ítokem Logone, zaji??ující 90 % p?ítoku do ?adského jezera. Od vychodu k ?adskému jezeru mí?í ?eka Batha, ale její tok kon?í v jeze?e Fitri. Do kotliny Bodélé ústí pouze ?ada vádí, z nich? největ?í Bahr el Ghazal je suchym kanálem vedoucím od ?adského jezera. Naprostá vět?ina ?adu le?í v bezodtoké oblasti, pouze okrajová ?ást území na jihozápadě pat?í do povodí ?eky Benue (úmo?í Atlantiku).
Klima v centrální ?ásti země je polopou?tní (tropické stepní), na severu pou?tní, v poho?í Tibesti suché horské, a v rovinách a plo?inách jihozápadně od ?adského jezera tropické savanové. Zde le?í vět?ina obdělávatelné p?dy v zemi. Na za?átku 20. století byvalo ?adské jezero druhym největ?ím v Africe. Je?tě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km2, v roce 2000 v?ak jeho rozloha klesla na méně ne? 1500 km2. Je mo?né, ?e v horizontu několika desetiletí jezero zmizí úplně. Zemi silně ohro?uje dezertifikace.
Vyznamná města
[editovat | editovat zdroj]Největ?ími městy jsou hlavní město N'Djamena (na soutoku ?ek ?ari a Logone), dále pak na jihu Moundou, Sarh, Bongor, Doba a na vychodě Abéché.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]| Populace ?adu[6] | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Miliony | ||
| 1950 | 2,6 | ||
| 2000 | 7,9 | ||
| 2015 | 12,4 | ||
Obyvatelstvo je z 25,9 % Sárové, z 12,6 % Arabové. Zbytek obyvatelstva je rozdělen do mnoha etnik mezi které pat?í nap?íklad Tedové, Mbumové, Masalitové, Fulbové ?i Mabové.
Nábo?enství
[editovat | editovat zdroj]P?es polovinu v?ech obyvatel tvo?í muslimové (53 %). Pětina obyvatel jsou katolíci (20 %), o něco méně je protestant? (14 %). Zbytek tvo?í animisté (7 %), ateisté (3 %) a r?zná dal?í a nezji?těná nábo?enství (3 %).
Podle statistiky z roku 2015 je nábo?enská p?íslu?nost v ?adu následující: muslimové 52,1%, protestantské církve 23,9%, ?ím?tí katolíci 20%, tradi?ní nábo?enství 0,3%, dal?í k?es?anská spole?enství 0,2%, bez vyznání 2,8%, nezji?těno 0,7%.[7] V muslimské populaci ?adu se 48% vě?ících hlásí k sunnitskému islámu, bezkonfesní islám vyznává 23% ?adskych muslim?, ?íitsky islám 21% a p?ibli?ně 4% se hlásí ke směru ahmadíja. Mnoho ?adskych muslim? se hlásí k r?znym súfijskym ?ád?m. Nejroz?í?eněj?í je Tid?áníja. Vzhledem k otev?enosti tradi?ním africkym nábo?enstvím se islámu v zemích sahelské a subsaharské Afriky někdy ?íká ?erny islám (Black Islam).[8] Malá men?ina ?adskych muslim? se hlásí k salafismu. ?ím?tí katolíci p?edstavují největ?í k?es?anskou denominaci v zemi. Vět?ina protestant? je spojena s rozli?nymi evangelikálními k?es?anskymi skupinami. V zemi jsou v malych po?tech také p?ítomni ?lenové komunity Bahá?í a Svědkové Jehovovi. Obě víry byly zavedeny po získání nezávislosti v roce 1960, a proto jsou v zemi pova?ovány za ?nová“ nábo?enství.[9] K tradi?ním nábo?enstvím se formálně hlásí maly po?et obyvatel, ov?em ve skute?nosti mnoho muslim? a k?es?an? zároveň vyznává jedno z lokálních tradi?ních nábo?enství, p?ípadně kult p?edk? (více?etná nábo?enská identita) nebo p?ímo synkretismus jednoho z monoteism? a některého z tradi?ních nábo?enství.[10] Zejména na jihu ?adu je mno?ství tradi?ních nábo?enství jako je bori, bwiti, st?edoafrické formy vodunu,[10] okrajově se lze setkat s nábo?enskymi fenomény jako je Nkisi Nkondi.[11]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Po dlouholeté ob?anské válce pat?il HDP ?adu mezi nejni??í na světě a ?adská ekonomika byla závislá na zahrani?ní rozvojové pomoci. Po objevení a za?átku vyu?ívání zásob ropy na jihu země se situace za?íná zlep?ovat. Americké konsorcium za pomoci Světové banky postavilo ropovod na pob?e?í Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává zemědělství, ale obdělává se jen 3 % rozlohy ?adu. Vyvá?í se bavlna, dobytek, podzemnice olejná a ropa, zejména do USA, Tchaj-wanu a Portugalska. Dová?et se musí prakticky ve?keré spot?ební zbo?í, hlavně z Francie a Kamerunu.
Politika
[editovat | editovat zdroj]Hlavy nezávislého státu
[editovat | editovat zdroj]- 11. srpna 1960 – 23. dubna 1962 – (Fran?ois) N'Garta Tombalbaye – hlava státu
- 23. dubna 1962 – 13. dubna 1975 – (Fran?ois) N'Garta Tombalbaye – prezident; PPT, MNRCS
- 13. dubna 1975 – 15. dubna 1975 – No?l Milarew Odingar – prozatímní hlava státu; voj.
- 15. dubna 1975 – 12. května 1975 – Félix Malloum N'Gakoutou – p?edseda Vy??í vojenské rady; voj
- 12. května 1975 – 29. srpna 1978 – Félix Malloum N'Gakoutou – hlava státu; voj.
- 29. srpna 1978 – 23. b?ezna 1979 – Félix Malloum N'Gakoutou – prezident; voj.
- 23. b?ezna 1979 – 29. dubna 1979 – Goukouni Oueddei – p?edseda Prozatímní státní rady; FROLIANT-FAP
- 29. dubna 1979 – 3. zá?í 1979 – Lol Mahamat (Mohamed) Choua (Shawa) – p?edseda P?echodné vlády národní jednoty; MPLT
- 3. zá?í 1979 – 10. listopadu 1979 – Goukouni Oueddei – p?edseda Prozatímního administrativního vyboru; FROLIANT-FAP
- 10. listopadu 1979 – 7. ?ervna 1982 – Goukouni Oueddei – p?edseda P?echodné vlády národní jednoty; FROLIANT-FAP
Idriss Déby (vpravo) vládne v ?adu od roku 1990 - 7. ?ervna 1982 – 19. ?ervna 1982 – Hissène Habré – p?edseda Rady velení armádních sil severu; FAN
- 19. ?ervna 1982 – 21. ?íjna 1982 – Hissène Habré – p?edseda státní rady; FAN
- 21. ?íjna 1982 – 1. prosince 1990 – Hissène Habré – prezident; FAN, UNIR
- 1. prosince 1990 – 2. prosince 1990 – Jean Alingué Bawoyeu – ú?adující prezident; UDR
- 2. prosince 1990 – 4. prosince 1990 – Idriss Déby Itno – p?edseda Vlasteneckého hnutí spásy; MPS
- 4. prosince 1990 – 4. b?ezna 1991 – Idriss Déby Itno – hlava státu; MPS
- od 4. b?ezna 1991 – Idriss Déby Itno – prezident; MPS
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ | Human Development Reports [online]. OSN [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (angli?tina)
- ↑ GDP per capita, PPP (current international $) | Data [online]. Světová banka. Dostupné online.
- ↑ BRUNET, M., GUY, F., PILBEAM, D., MACKAY, H. T., LIKIUS, A., DJIMBOUMALBAYE, A. et al. A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa. Nature. 2002, ro?. 418, s. 145–151.
- ↑ BRUNET, M., BEAUVILAIN, A., COPPENS, Y., HEINTZ, E., MOUTAYE, A. H. E., PILBEAM, D. Australopithecus bahrelghazali, une nouvelle espèce d’Hominidé ancien de la région de Koro Toro (Tchad). Comptes rendus de l'Académie des sciences IIa. 1996, ro?. 322, s. 907–913.
- ↑ V ?adu pry zma?ili pokus o p?evrat, mezi zat?enymi jsou opozi?ní poslanci. ?eská televize. 2. května 2013.
- ↑ "Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.27.
- ↑ Chad. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The World’s Muslims: Unity and Diversity. web.archive.org [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-04.
- ↑ Chad [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HAVELKA, Ond?ej. Méně známá africká nábo?enství 2/4: st?ední Afrika [online]. Dingir [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ HAVELKA, Ond?ej. Nkisi Nkondi: mocné feti?ové figury centrální Afriky [online]. Dingir [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu ?ad na Wikimedia Commons
Pr?vodce ?ad ve Wikicestách
Slovníkové heslo ?ad ve Wikislovníku
Kategorie ?ad ve Wikizprávách- (?esky) o ?adu na www.zemepis.com
- Chad - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04. (anglicky)
- Chad (2011) [online]. Freedom House [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Chad Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04. (anglicky)
- Bureau of African Affairs. Background Note: Chad [online]. U.S. Department of State, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Chad [online]. Rev. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04. (anglicky)
- Zastupitelsky ú?ad ?R v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: ?ad [online]. Businessinfo.cz, 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-04.
- GROVE, Alfred Thomas; JONES, Douglas Henry. Chad [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
