舒晓琴张延昆出席“国家信访局信访理论研究（北京）基地”揭牌仪式
| Africká unie | |
|---|---|
 | |
.svg) ?lenské státy v Africe ?lenské státy Státy s pozastavenym ?lenstvím | |
| Zkratka | AU |
| Motto | A United and Strong Africa Spojená a silná Afrika |
| P?edch?dce | Organizace africké jednoty (OAJ) |
| Vznik | 9. ?ervence 2002 |
| Sídlo | Addis Abeba, 378, Etiopie |
| Sou?adnice | 9°0′3″ s. ?., 38°44′31″ v. d. |
| P?sobnost | Afrika |
| ú?ední jazyk | angli?tina, arab?tina, hau?tina, francouz?tina, portugal?tina, svahil?tina, ?paněl?tina (některé ?lenské státy pou?ívají jiné ú?ední jazyky) |
| ?lenové | 55 africkych stát? |
| P?edseda | Jo?o Louren?o |
| Oficiální web | au |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Africká unie (AU) je kontinentální unie sdru?ující v?ech 55 stát? nacházející se na africkém kontinentu. AU byla vyhlá?ena v Syrtské deklaraci v roce 1999. Oficiálně byla její ?innost zahájena roku 2002 v Durbanu v Ji?ní Africe. Svym vznikem AU nahradila Organizaci africké jednoty (OAJ), zalo?enou roku 1963 v Addis Abebě 32 signatá?skymi vládami.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]V ?edesátych letech do?lo mezi novymi africkymi státy k ustavení několika multilaterálních organizací s r?znym sektorovym zamě?ením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty zalo?ená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě.[1]
Na základě Ak?ního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátych letech za?alo budovat Africké hospodá?ské spole?enství. Vrcholná sch?zka p?edstavitel? OAJ v Abuje v roce 1991 ur?ila cíl je vytvo?it do roku 2000.
Pot?eba obnovit a dynamizovat integra?ní mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech 20. století. Dne 9. zá?í 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvo?ení Africké unie. Ustavující smlouva byla p?ijata v Lomé v roce 2000, Lusacky summit v roce 2001 ur?il ?asovy plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav stát? Africké unie, ?ím? byla ?innost nové organizace oficiálně zahájena.[2][3] V roce 2004 byl z?ízen Panafricky parlament, ktery sídlí v Midrandu v Jihoafrické republice.[4]
Africká unie po roce 2017 zahrnuje v?echny státy Afriky. Maroko, které roku 1984 vystoupilo z OAJ poté, co organizace udělila ?lenství Saharské arabské demokratické republice, bylo do AU p?ijato roku 2017.[4]
V roce 2023 byla Africká unie p?ijata do skupiny G20.[5][6]
Instituce
[editovat | editovat zdroj]?lánky 5 a? 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec Africké unie, ktery zahrnuje devět orgán?:[7]
- Shromá?dění hlav stát?
- Vykonny vybor
- Panafricky parlament
- Komise Africké unie (Africká komise)
- Soudní dv?r
- Komise stálych zástupc?
- zvlá?tní technické komise
- Hospodá?ská, sociální a kulturní rada
- finan?ní instituce
V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpe?nostní rada, která má dohlí?et nad vojenskymi interven?ními misemi AU.[4] Africká unie ji? vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru.
A?koliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má ?adu specifik. Shromá?dění hlav stát? odpovídá Evropské radě, Vykonny vybor Radě Evropské unie (Radě ministr?), Komise stálych zástupc? evropskému COREPERu, Hospodá?ská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodá?skému a sociálnímu vyboru. Paralela mezi Panafrickym parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskymi institucemi je zjevná. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Ve srovnání s Evropskou unií je v?ak ?tve?ice hlavních institucí (Shromá?dění, Vykonny vybor, Parlament, Soudní dv?r) podstatně hierarchizovaněj?í. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromá?dění hlav stát? má postavení podstatně p?evy?ující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje slo?ení a roli Komise, která plní stále spí?e funkci sekretariátu ne?li vykonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.[p. 1]
Shromá?dění a p?edseda
[editovat | editovat zdroj]Shromá?dění hlav stát? a vlád je nejvy??ím politickym a rozhodovacím orgánem unie. Zahrnuje hlavy stát? a vlád v?ech ?lenskych stát?. Shromá?dění ur?uje politiku AU, stanovuje její priority, p?ijímá její ro?ní program a sleduje provádění jejích politik a rozhodnutí. Kromě toho je v pravomoci shromá?dění:[8]
- volit p?edsedu a místop?edsedu Komise, jmenovat komisa?e;
- p?ijímat nové ?leny do unie;
- p?ijímat rozpo?et unie;
- p?ijímat rozhodnutí o d?le?itych zále?itostech unie;
- měnit Ustavující smlouvu v souladu se stanovenymi postupy;
- ur?ovat strukturu, funkce, pravomoci, slo?ení a organizace Vykonné rady.
Shromá?dění volí ze svych ?len? p?edsedu Africké unie na funk?ní období jednoho roku.[9]
Vykonny vybor
[editovat | editovat zdroj]Vykonná rada koordinuje a p?ijímá rozhodnutí o politikách v oblastech spole?ného zájmu ?lenskych stát?. Je odpovědny Shromá?dění. Posuzuje otázky, které mu byly p?edlo?eny, a sleduje provádění politik formulovanych shromá?děním. Vykonná rada se skládá z ministr? zahrani?ních věcí nebo jinych ministr? nebo orgán?, které ur?í vlády ?lenskych stát?. Vykonná rada rozhoduje na základě konsenzu nebo, pokud konsensus není mo?ny, dvout?etinovou vět?inou hlas? ?lenskych stát?. Mezi hlavní funkce vykonné rady pat?í:[10]
- p?íprava po?adu jednání Shromá?dění a návrh rozhodnutí k projednání;
- navrhovaní kandidát? na ?len? komise na jednání Shromá?dění;
- podpora spolupráce a koordinace s regionálními hospodá?skymi spole?enstvími (REC), Africkou rozvojovou bankou (AfDB), dal?ími africkymi institucemi a Hospodá?skou komisí OSN pro Afriku (UNECA);
- zaji?tění prosazování rovnosti ?en a mu?? ve v?ech programech AU.
Panafricky parlament
[editovat | editovat zdroj]Panafricky parmanet je zamy?len jako platforma pro zapojení lidi ze v?ech africkych stát? do diskusí a rozhodování o problémech a vyzvách, kterym kontinent ?elí. Parlament zasedá v Midrandu v Ji?ní Africe. ?lenové parlamentu nejsou voleni p?ímo, ale jsou jmenováni zákonodárnymi sbory ?lenskych stát?. Parlament se skládá z pěti ?len? za ka?dy ?lensky stát, p?i?em? alespoň jedním z nich musí byt ?ena. Kone?nym cílem je, aby Parlament byl institucí s plnou zákonodárnou pravomocí, její? ?lenové jsou voleni ve v?eobecnych volbách. Do té doby má parlament v rámci unie konzulta?ní, poradní a rozpo?tovou kontrolní pravomoc. Do jeho p?sobnosti pat?í:[11]
- dohled nad prováděním politik, cíl? a program? unie;
- prosazování lidskych práv a upevňování demokratickych institucí a kultury, transparentnosti ?ádné správy věcí ve?ejnych a právního státu;
- ú?ast na vytvá?ení povědomí mezi národy Afriky o: cílech, politickych cílech a programech AU; posílení kontinentální solidarity, spolupráce a rozvoje; podpora míru, bezpe?nosti a stability; a usilování o spole?nou strategii hospodá?ské obnovy;
- p?ispíváník harmonizaci a koordinaci právních p?edpis? ?lenskych stát?;
- p?íprava a schvalování jednacího ?ádu;
- volba ?len? p?edsednictva;
- p?edkládání doporu?ení k rozpo?tu unie.
Komise
[editovat | editovat zdroj]Komise Africké unie je sekretariátem unie a zaji??uje ka?dodenní ?innosti Unie. Sídlí v Addis Abebě v Etiopii. Komise se skládá z p?edsedy, místop?edsedy a nejméně ?esti komisa??. Funk?ní období ?len? komise je ?ty?leté, s mo?ností jednoho znovuzvolení. Mezi funkce Komise pat?í:[12]
- zastupování unie a hájení jejích zájm? pod vedením a na základě mandátu Shromá?dění a Vykonné rady;
- iniciování návrh?, které mají byt p?edlo?eny orgán?m unie, a provádění rozhodnutí jimi p?ijatych;
- p?sobení jako opatrovník ustavující smlouvy unie a v?ech dal?ích právních nástroj? unie
- vytvá?ení spojení s orgány unie za ú?elem vedení, podpory a sledování vykonu unie, aby byla zaji?těna shoda a soulad s dohodnutymi politikami, strategiemi, programy a projekty;
- poskytování provozní podpory pro v?echny orgány unie;
- pomoc ?lenskym stát?m p?i provádění program? unie;
- vytvá?ení spole?nych postoj? unie a koordinace postupu ?lenskych stát? p?i mezinárodních jednáních;
- správa rozpo?tu a zdroj? unie.
Rozpo?et
[editovat | editovat zdroj]AU hospoda?í s ro?ním rozpo?tem p?ibli?ně 40 milion? USD (v roce 2004 to bylo 43 milion? USD). Pouze 1/4 a? 1/3 těchto prost?edk? ov?em pochází z ?lenskych stát? - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Al?írska; nejméně rozvinuté státy p?íspěvky zpravidla neplatí (tj. p?esouvají splátky na dal?í léta) ?i si je nechávají platit od jinych zemí (takové gesto nabízí ?asto Libye).
Bě?ny chod institucí je ov?em finan?ně mnohem náro?něj?í a náklady mírovych operací se pohybují v ?ádech stovek milion? USD. AU je tedy finan?ně závislá na finan?ních darech z vyspělych zemí a mezinárodních organizací.
?lenství
[editovat | editovat zdroj]Africká unie má 55 ?len?. Maroko dlouhodobě bojkotovalo Africkou unii kv?li p?ipu?tění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), ji? si samo nárokuje jako sou?ást svého území. Kv?li uznání Západní Sahary Maroko vystoupilo v roce 1984 z Organizace africké jednoty (p?edch?dkyně Africké unie). ?lenství Maroka bylo obnoveno 30. ledna 2017.[13][14]
Al?írsko
Angola
Benin
Botswana
Burkina Faso[p. 2]
Burundi
?ad
Kon?ská demokratická republika
D?ibutsko
Egypt
Eritrea
Etiopie
Gabon[p. 2]
Gambie
Ghana
Guinea[p. 2]
Guinea-Bissau
Ji?ní Afrika
Ji?ní Súdán
Kamerun
Keňa
Komory
Kapverdy
Kongo
Lesotho
Libérie
Libye
Madagaskar
Malawi
Mali[p. 2]
Mauritánie
Mauricius
Maroko[15]
Mosambik
Namibie
Niger[p. 2]
Nigérie
Pob?e?í slonoviny
Rovníková Guinea
Rwanda
Saharská arabská demokratická republika
Senegal
Seychely
Sierra Leone
Somálsko
St?edoafrická republika
Súdán[p. 2]
Svaty Tomá? a Princ?v ostrov
Svazijsko
Tanzanie
Togo
Tunisko
Uganda
Zambie
Zimbabwe
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ P?i p?irovnání k politickym systém?m státu by tak EU byla parlamentní republikou a AU prezidentskou.
- ↑ a b c d e f Pozastavené ?lenství.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MATHEWS, K. The Organization of African Unity. India Quarterly. 1977, ro?. 33, ?ís. 3, s. 308–324. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. ISSN 0974-9284.
- ↑ MAGLIVERAS, Konstantinos D.; NALDI, Gino J. The African Union: A New Dawn for Africa?. The International and Comparative Law Quarterly. 2002, ro?. 51, ?ís. 2, s. 415–425. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. ISSN 0020-5893.
- ↑ PACKER, Corinne A. A.; RUKARE, Donald. The New African Union and Its Constitutive Act. The American Journal of International Law. 2002, ro?. 96, ?ís. 2, s. 365–379. Dostupné online [cit. 2025-08-04]. ISSN 0002-9300. doi:10.2307/2693932.
- ↑ a b c Africká unie - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Africa Aware: What the African Union’s G20 membership means for Africa | Chatham House – International Affairs Think Tank. www.chathamhouse.org [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Africká unie bude ?lenem G20. Skupina největ?ích ekonomik tak p?ijme 54 zemí. iDNES.cz [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ CONSTITUTIVE ACT OF THE AFRICAN UNION [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ The Assembly | African Union. au.int [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ AU Chairperson | African Union. au.int [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ The Executive Council | African Union. au.int [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ The Pan-African Parliament | African Union. au.int [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ The AU Commission | African Union. au.int [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ African Union decides to readmit Morocco. France24 [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Morocco rejoins the African Union after 33 years. Al Jazeera English [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Maroko je po vy?e 30 rokoch op?? ?lenom Africkej únie. Aktuality.sk [online]. 2025-08-04 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Africká unie na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Panafricky parlament
- Popis AU na stránkách BBC
- Organizace Africké Jednoty
